I na ambasádě svítí jen pět hodin denně. Diplomat o zničené energetice na Ukrajině

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu napáchaly za poslední zhruba tři měsíce více škod, než kolik se toho Kremlu podařilo zničit za předešlé dva roky.

Seznam Zprávám to řekl ekonomický diplomat z českého velvyslanectví v Kyjevě Ivan Galat. Z jeho výroků o stavu energetické sítě a výzvách souvisejících s její opravou je podle něj zřejmé, že Ukrajinu nečeká jen těžká zima, ale i nadcházející roky.

„Dnes když se shání součástky, trvá to minimálně půl roku, a to jen v případě, že to má opravdu vysokou prioritu,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

„Úplná obnova energetiky každopádně bude jistě trvat mnoho let. Obzvlášť když vezmeme v potaz, že se má udělat správně a energetická síť má být na jejím konci lepší, než byla před válkou,“ odhadl.

Můžete popsat, jak je na tom nyní ukrajinská energetická síť?

Před válkou byla maximální kapacita výroby elektřiny Ukrajiny 55 GW, což znamená, že patřila v Evropě ke špičce. Nyní klesla pod 20 GW (pro srovnání: maximální spotřeba v Česku dosahuje asi 11,5 GW, pozn. red.). Samozřejmě se uvádějí různé odhady a nikdo přesně neví, jaká aktuální kapacita je. Ty informace jsou utajované.

V každém případě je situace opravdu velmi náročná a škody způsobené Ruskem jsou značné. Za několik měsíců, které uběhly od prvního letošního útoku v březnu, bylo zničeno víc infrastruktury než za poslední dva roky. To už něco vypovídá o tom, jakou mají ruské útoky dynamiku a jaké má Rusko plány.

Myslím si, že Rusko usiluje o to, aby ten problém šel co nejvíc za (prezidentem Volodymyrem) Zelenským a za vládou. Chce, aby si lidé mysleli, že vláda je neschopná a nedokáže zemi připravit na další zimu.

V zemi v poslední době dochází k častým odstávkám elektřiny. Jak to pociťujete přímo vy v Kyjevě?

Momentálně nám na ambasádě svítí světla třeba i jen pět hodin denně. Stav je takový, že tomu musíte přizpůsobovat veškeré aspekty svého života. Musíte třeba vstát ve tři v noci, abyste mohl dát prát pračku a tak dále. Lidé se bojí třeba i využívat výtahy, protože odstávky nejsou vždy úplně předvídatelné, takže kdykoliv použijete výtah, můžete v něm uváznout.

Jaké jsou vyhlídky na zimu? Hrozí, že lidé budou muset opravdu odcházet ze svých domovů a přežívat v tělocvičnách, nebo se třeba z měst stahovat k příbuzným na venkov, kde se topí dřevem?

Ukrajina má velmi rozsáhlý systém ústředního topení, což je v momentě, kdy jsou teplárny zničené, samozřejmě velký problém. Podívejme se například na město Charkov. To je z poloviny závislé na jedné teplárně, která je teď zničená.

Město je navíc vzdálené jen asi 30 kilometrů od ruských hranic, takže se nabízí nejen otázka, jestli teplárna jde opravit, ale i jestli to má vůbec smysl. Kde je garance, že když se do opravy investují velké zdroje, Rusové teplárnu nezničí znovu?

Všechno bude hodně záležet na tom, co se bude opravovat a co Rusko naopak ještě zničí. Samozřejmě je to ale i o tom, jak se na to připraví samotní lidé. Nepochybně budou připraveny například tělocvičny, kde budou pro lidi zajištěné základní potřeby. To se dělo už v roce 2022. Neumím si ale představit, že v nich bude dost míst pro všechny. Je i hodně lidí, například babiček, kteří nemají ani zájem někam odcházet. Můj názor tedy je, že ta krize bude mít své humanitární důsledky.

Jak se na to lidé připravují?

Je to určitě téma, které už teď každý řeší. Velmi aktuální je například vámi zmiňované topení dřevem nebo biomasou a samozřejmě se nakoupilo a nakupuje velké množství generátorů.

Ty už jsou na Ukrajině k dostání bez problémů?

Teď už ano. Prodávají se všude. Zdražily, ale kdo si ho mohl dovolit, už ho většinou má. Zdražily také pohonné hmoty, které se nyní musí dovážet ze zahraničí. Velký nedostatek generátorů byl v roce 2022.

Nakolik tato krize ohrožuje chod celé ekonomiky? Možné humanitární důsledky jsou děsivé, není ale z dlouhodobého hlediska dopad na ekonomiku pro fungování Ukrajiny jako státu a udržení obranyschopnosti ještě důležitější?

Dlouhodobé výpadky elektřiny budou určitě pokračovat a budou přispívat k inflaci spotřebitelských cen a zhoršovat obchodní bilanci. S tím prostě musíme počítat. Stejně tak se zhoršuje konkurenceschopnost. Ukrajinské výrobky jsou kvůli těmto problémům dražší a nedokážou konkurovat těm z dovozu.

Myslím si také, že v budoucnu může tato krize i velké ukrajinské společnosti donutit, aby úplně zastavily výrobu. Hodně firem už ostatně zkrachovalo.

Další velký problém spočívá v lidském kapitálu. Hodně lidí už odešlo a další bere mobilizace, která pokračuje. Když jsem o tom asi před půl rokem mluvil s bývalým ministrem ekonomiky Tymofijem Mylovanovem, říkal mi, že má vypočítané, že zbývá asi 1,5 milionu mobilizovaných a pak ukrajinská ekonomika nenávratně padne a už jí nebude pomoci.

Další navíc ještě tristní situace donutí Ukrajinu opustit…

Ano, i toto riziko tu je a myslím, že je opodstatněné. Věřím ale, že množství uprchlíků bude menší, než jaké uvádí predikce. Hodně Ukrajinců přeci jen ještě věří, že se situace dá zvládnout tak, aby mohli ve své vlasti zůstat.

Dá se vůbec odhadnout, jak dlouho by mohla trvat kompletní obnova energetické infrastruktury?

V momentě, kdy nevíte, kdy skončí válka, se to odhaduje těžko. Důležité je ale připomenout, že obnova probíhá už teď.

Velmi důležitý tam je bod „build back better“ (volně přeloženo „vybudovat znovu a lépe“ pozn. red.). Chci říct, že například decentralizace energetiky, která je velmi důležitá, by nebýt války –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ byť vím, že to může znít zvláštně –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nemohla postupovat tak rychle jako teď. Samozřejmě to ale má svá úskalí.

Na jaké největší problémy naráží mezinárodní podpora obnovy?

Je jich samozřejmě mnoho, ale můžu zmínit jeden příklad, který to podle mě dobře ilustruje.

Například USA poskytly Ukrajině v rámci pomoci plynovou turbínu, která funguje jako svým způsobem mobilní elektrárna s kapacitou 28 MW. Ta věc má hodnotu asi 15 milionů dolarů a má kapacitu pomoct až 150 tisícům lidí. Ukrajina ji dostala loni 7. února. Všichni čekali, že se zapojí hned, ale nakonec začala fungovat až na konci minulého měsíce.

Proč?

My přesně nevidíme do toho, co se stalo, ale v krátkosti řečeno se ukázalo, že její zapojení nebylo vůbec jednoduché. Stálo to mnoho dalších snah a peněz navíc. Byly potřeba další součástky, které neměla Ukrajina ani USA, a bylo těžké je sehnat.

Situace, kdy se chybějící součástky daly získat způsobem, že se vzaly z objektů, které už jsou zničené, ale něco funkčního v nich ještě zůstává, je dávno pryč. Tento energetický kanibalismus už skončil a myslím si, že se to týká i mezinárodní podpory. Například i hodně českých firem posílalo na Ukrajinu zbytné součástky, ale ty už nikdo nemá.

Dnes, když se shání součástky, to trvá minimálně půl roku, a to jen v případě, že to má opravdu vysokou prioritu. Úplná obnova energetiky každopádně bude jistě trvat mnoho let. Obzvlášť když vezmeme v potaz, že se má udělat správně a energetická síť má být na jejím konci lepší než byla před válkou.