Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Inflace potravin se letos uklidnila a zdálo se, že končí také vládní nátlak na obchodní řetězce kvůli drahým potravinám. Pod povrchem ale bublá další problém. Alespoň to tak vypadá z dopisu ministra Marka Výborného, který minulý čtvrtek rozeslal všem obchodním řetězcům v tuzemsku od Globusu po Lidl.
„Situace je pro chovatele kuřat chovaných na maso natolik špatná, že uvažují i o ukončení chovů, což by mělo vliv nejen na soběstačnost České republiky v drůbežím mase, ale i na ostatní faktory spojené s chovem kuřat chovaných na maso,“ píše ministr v dopise, který má redakce k dispozici.
Z toho, co líčí, jsou chovatelé stále pod velkým tlakem zvýšených cen vstupů – především cen krmných směsí, pohonných hmot a energií. Zmínil i vliv epidemie ptačí chřipky a vysoké inflace.
Z dat ministerstva je vidět, že ceny krmných směsí pro výkrm brojlerů jsou skutečně dlouhodobě nadprůměrné. V roce 2022 a 2023 vzrostly nad 11 tisíc korun za tunu. V předchozí dekádě se přitom pohybovaly mezi 7800 Kč a 9 tisíci Kč.
Preferujte české!
„Naproti tomu výkupní ceny drůbežího masa jsou natolik nízké v porovnání s náklady, že se čeští chovatelé ve velké míře dostali k hranici, kdy je pro ně výroba drůbežího masa nerentabilní,“ stojí v dopise, který pokračuje: „… jejich existence je velmi vážně ohrožena. Navíc je důležité zmínit, že pokud chovatel svůj chov ukončí, jeho obnovení je náročné a v celé řadě případů se již chov neobnoví.“
Lidovecký ministr, který se od podzimu na meziresortních schůzkách scházel se zástupci obchodníků a dožadoval se jako jeho předchůdce „přiměřených“ přirážek u potravin, teď obchodníky vyzval, aby preferovali a ve větší míře zařadili do své nabídky maso od lokálních producentů. Požádal je o odpověď.
Té se zatím nedočkal, vztahy obou stran jsou delší dobu vyhrocené. Redakci SZ Byznys na otázky odpověděl prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.
„Pan ministr od svého nástupu do funkce tlačí na co nejnižší cenu potravin a tady najednou obrátil a písemně požaduje, aby se lidem zdražilo kuřecí maso tím, že nás chce přinutit k nákupu dražšího masa místo toho, aby řešil, proč jsou i přes miliardové dotace čeští producenti i po tolika letech dotací stále nekonkurenceschopní oproti jiným dodavatelům,“ odpověděl.
Otázka je, proč ministerstvo oslovuje řetězce, a ne zpracovatele, kteří stojí mezi farmářem a obchodníky. Z resortního monitoringu cen, takzvané komoditní karty, je totiž zřejmé, že k rychlejšímu tempu nárůstu cen došlo na straně průmyslových výrobců a spotřebitelské ceny tento nárůst kopírují. Faktem však je, že farmáři si ceny zvýšili nejméně ze všech.
U kuřat si nejméně přirážejí zemědělci. CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny
Tak jednoduše ale srovnat ceny nejde, protože ve spotřebitelských cenách, které zachycuje Český statistický úřad, se skrývají dovozy a ty do značné míry statistiky deformují. Někteří dodavatelé masa tvrdí, že mají problém konkurovat levnému dovozovému masu. „Lidl od nás na začátku roku nevzal ani kilogram řízků. V Polsku byly obrovské přebytky, kuřecí prodávali za 80 korun kilogram. Za tu cenu ani nevyrobím,“ říká David Bednář, jednatel Drůbežářského závodu Klatovy, který je dvojkou trhu.
Akce za podnákupní cenu
Podle něj se obchodní řetězce předhánějí, kdo nabídne v akce levnější prsní řízky, ale za cenu vlastních ztrát na promoakcích a s nulovým ziskem pro dodavatele. „Chtějí obrovské objemy. Dodáte jim prsní řízek za 106 Kč, ale prodávají ho nesmyslně za 89,90 Kč,“ dodal.
V minulém roce se přes 64 procent drůbežího masa dovezlo z Polska, 7 procent z Německa. Importy se však v posledních letech podle statistik nenavyšují.
Také předchůdce současného ministra Zdeněk Nekula vyvíjel na řetězce soustavný tlak. Vztahy obchodu a ministerstva byly a dosud jsou na bodu mrazu. Nekula například zřídil linku, kde zákazníci, ale i firmy mohly podávat podněty na předražené potraviny a nekalé praktiky řetězců. Inicioval také šetření antimonopolního úřadu, které ale žádné pochybení na straně obchodu nenašlo. Nekula také zvedal podezření z předražování cukru, vajec, jablek či brambor.
Obchod prostřednictvím prezidenta SOCR Tomáš Prouzy si to nenechal líbit. Často připomínal vysoké zisky zemědělců v roce 2022 a mluvil o tom, že jejich zájmy hájí agrobaroni.
Marek Výborný v tlaku na řetězce nyní pokračuje. Od podzimu svolal několik schůzek, kde trval na stanovení „přiměřených“ obchodních přirážek. Na jedné schůzce padl slib, že obchodníci naplno promítnou lednové zdražení DPH z 15 na 12 procent. V prosinci však řetězce otočily a oznámily, že dojde ke zdražení jídla. Svaz to vysvětlil přeceněním zboží od dodavatelů, ke kterému došlo z důvodu zdražení energií.
