Hlavní obsah

Hledání nových vládců EU skřípe. I kvůli příliš ostrému názoru na Putina

Foto: Alexandros Michailidis, Shutterstock.com

Estonská premiérka Kaja Kallasová na snímku z června 2023 se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

Sedmadvacítka zatím nenašla shodu na lídrech, kteří ji v následujících letech povedou. U Kallasové by mohly být překážkou silně protiruské postoje, u von der Leyenové zase „zpupnost“ její strany, která chce příliš pozic najednou.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Krátce po sečtení všech hlasů ve volbách do Evropského parlamentu to vypadalo, že v rámci členských zemí zavládla nezvykle rychlá shoda na tom, kdo obsadí klíčové posty v čele EU.

Bruselský server Politico už minulý týden s odkazem na osm dobře informovaných zdrojů z evropského zákulisí oznámil jména pravděpodobných lídrů. Podle nich měla v čele Evropské komise zůstat Ursula von der Leyenová, Evropskou radu by měl vést portugalský expremiér António Costa, Evropský parlament nadále Roberta Metsolaová a zahraniční politiku by měla dostat na starosti estonská premiérka Kaja Kallasová.

Schůzky z posledních dní ovšem naznačují, že cesta ke jmenování hlavních tváří EU bude zřejmě klikatější.

Unijním lídrům se během pondělního neformálního jednání lídrů sedmadvacítky –⁠⁠ vůbec prvního od voleb do europarlamentu –⁠⁠ nepodařilo na jménech shodnout. Další šanci dostanou až koncem měsíce, kdy se mají opět sejít.

Podle zdrojů obeznámených s průběhem vyjednávání, které citoval list Financial Times, sice nebyla patrná snaha zablokovat konkrétně někoho z adeptů. Ovšem evropští státníci si před tím, než finálně rozhodnou, vyžádali detailnější plány toho, jak by politici ve svých nových rolích postupovali.

O pravděpodobných adeptech jsme psali zde:

Na dvou ze čtyř nejvyšších postů v Evropské unii možná nenastane žádná změna, na další dva by mohli zamířit portugalský expremiér a předsedkyně estonské vlády, píše vlivný bruselský server s odkazem na své zdroje.

Tvrdý postoj k Rusku jako překážka

Už dříve se ovšem okolo některých jmen vyrojily pochybnosti. Debaty se vedou například okolo jmenování Kajy Kallasové. Estonská politička si vydobyla uznání díky nesmlouvavému postoji k Rusku, které už třetí rok vede agresivní válku na Ukrajině. Tentýž postoj by ale mohl být na překážku. Podle agentury Reuters panuje nejistota ohledně toho, zda by Kallasová, které se mimo jiné pro její silně protikremelské postoje přezdívá „Železná Lady“, dokázala reprezentovat názory celého bloku.

Problémy s jejím vedením by mohl mít například maďarský premiér Viktor Orbán, který s Moskvou navzdory válce nadále udržuje poměrně vřelé vztahy.

Jiní lídři pak mají obavy z toho, že by se Kallasová ve funkci mohla zaměřit výhradně na Rusko a nevěnovat dostatečnou pozornost jiným regionům, zejména Blízkému východu a Africe.

O tom, zda Kallasová stane ve vrcholné unijní funkci, se zřejmě rozhodne na příštím zasedání unijních lídrů, které se uskuteční 27. až 28. června. Sama estonská premiérka ovšem ve středu podle tamní veřejnoprávní stanice ERR uvedla, že tomu, že stane v jedné z vrcholných pozic, sama příliš nevěří.

„Zůstávám ohledně toho extrémně skeptická,“ uvedla s tím, že už samotná skutečnost, že se uvažuje o tom, že by na tak vysokou pozici usedl zástupce Estonska, je pro ni uznáním. Dodala, že v následujících dnech se může stát v podstatě cokoliv.

Kdo je Kaja Kallasová:

Estonská premiérka Kaja Kallasová se za poslední dva roky stala jednou z předních osobností evropské politiky. I díky tomu, že už dlouho před invazí na Ukrajinu varovala svět před Ruskem.

„Zpupnost“ Evropské lidové strany

Lídři se v pondělí nedokázali shodnout ani na podpoře stávající šéfky Evropské komise von der Leyenové, která po volbách usiluje o další mandát. A to přesto, že podle Financial Times vesměs všichni lídři, kteří na pondělní zasedání přijeli, stáli na její straně a zdůrazňovali potřebu kontinuity v nejistých dobách.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz před schůzkou ujišťovali, že dohoda se blíží, napsal Politico s odkazem na tři unijní diplomaty. Pondělní zasedání tak provázela naděje, že se podaří rozdělit čtyři klíčové pozice v Unii mezi současnou koalici středopravicové Evropské lidové strany, socialistů a liberálů.

Ta se ale rozptýlila po tom, co Evropská lidová strana (EPP) coby vítěz voleb začala požadovat další ústupky a větší zastoupení na klíčových pozicích.

Evropská lidová strana chtěla podle očekávání znovujmenovat von der Leyenovou i Metsolaovou, které jsou obě jejími členkami. Nakonec ale přisadila a začala si částečně nárokovat i Evropskou radu. Navrhla, že volební období předsedy Evropské rady by se mohlo rozdělit na dvě části a jedna z nich by připadla právě Evropské lidové straně. To ovšem popudilo Socialisty a demokraty, kteří by na postu rádi viděli Portugalce Costu.

„Částečně šlo ze strany EPP o zpupnost,“ uvedl pro Politico pod podmínkou anonymity jeden z unijních diplomatů. „EPP tohle nezahrála dobře. Najít řešení nebude jednoduché,“ dodal.

Podle diplomatických zdrojů byla jedním z důvodů, proč se pondělní jednání nepodařilo dotáhnout ke zdárnému konci, italská premiérka Giorgia Meloniová a její nespokojenost s tím, jak se schůzka vyvíjela.

O povolební pozici von der Leyenové

Evropskému parlamentu bude i nadále dominovat frakce, jejíž součástí je i nynější předsedkyně Evropské komise. Ursula von der Leyenová ale stále nemá cestu k obhajobě postu zcela jistou.

Nutno podotknout, že italská politička vyšla z voleb jako jedna z jasných vítězek a výrazně posílila svou pozici na evropské půdě. Její strana Bratři Itálie zčtyřnásobila počet svých europoslanců. Začalo se proto spekulovat o tom, že právě ona rozhodne o tom, kam bude Evropa v následujících letech směřovat (psali jsme zde).

Diplomatické zdroje tvrdí, že Meloniová měla v pondělí pocit, že se jí ostatní lídři snaží z vyjednávání vyřadit. Vycházela prý z předpokladu, že na schůzce se bude „diskutovat o tom, co dělat ve světle signálů z evropských voleb, a z tohoto výchozího bodu pak zahájit diskuzi o jménech na nejvyšší posty, a nikoli naopak“.

Meloniová sice nenavrhla žádného zástupce své země na jednu z klíčových pozic. Dopředu ale avizovala, že bude požadovat, aby její země zastávala v nově zformované Evropské komisi důležité místo. Podle stanice Deutsche Welle by ráda, aby se někdo z jejího tábora stal místopředsedou instituce a dohlížel tak na unijní ekonomiku.

Foto: facebook.com/FdI.paginaufficiale

Italská premiérka Giorgia Meloniová.

Hned po volbách se začalo mluvit o tom, že osud von der Leyenové v čele Evropské komise leží v rukou premiérky Meloniové. Pokud jí vyjádří podporu evropští lídři, bude muset získat většinu hlasů v nově zvoleném Evropském parlamentu, kde se Meloniová těší velmi vlivné pozici.

„Kdokoliv se stane novým předsedou Evropské komise, bude muset při hlasování spoléhat na hlasy Meloniové a spolupracovat s ní,“ upozornila v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy italská politoložka Cecilie Sottilottaová.

Šéfka Evropské komise si je toho zřejmě vědoma. S italskou premiérkou se snaží dlouhodobě udržovat blízké vztahy a na evropské úrovni s ní často spolupracuje, například v oblasti migrace.

Nedávno se dokonce objevily informace o tom, že von der Leyenová se snaží z politických důvodů pozdržet vydání reportu, který kritizuje Itálie za omezování svobody médií. Nechce si totiž italskou premiérku rozhádat a přijít o její podporu.

Doporučované