Hlavní obsah

Změny pro milion Čechů. Buď si na penzi připlatí, nebo přijdou o příspěvek

Jaké změny v penzijním spoření nastanou v červenci? Agenda SZ Byznys s Janem Bruderem z ČSOB Penzijní společnosti.Video: Markéta Bidrmanová

Blíží se změny, které se dotknou každého, kdo spoří na penzi. Kdo odkládá méně než pětistovku měsíčně, přijde od 1. července o státní podporu. „Klienti si navyšují úložky ve velkém,“ říká Jan Bruder z ČSOB Penzijní společnosti.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Souhrn článku v audioverzi naleznete na konci textu.

Se začátkem prázdnin se mění celá řada podmínek spoření na penzi. Maximální státní příspěvek se zvyšuje z 230 na 340 korun. Současně s tím však roste i částka, kterou musí klient měsíčně naspořit, aby na něj dosáhl – z tisícovky na 1700 korun.

Kdo zvládá měsíčně odkládat méně než 500 korun, přijde o státní podporu úplně. Změna se týká starých i nově uzavřených smluv.

Podle Asociace penzijních společností si z celkem 4,2 milionu účastníků penzijního spoření odkládá částku mezi 300 a 499 korunami zhruba 900 tisíc lidí. Pokud by si příspěvek nezvýšili, nedostanou od července ani korunu státního příspěvku.

Podle Jana Brudera, ředitele obchodu ČSOB Penzijní společnosti, změna podmínek klienty od spoření zatím neodrazuje, naopak začínají spořit víc. „Klienti si ve velkém navyšují úložky. Máme tam přibližně třetinu klientů, kteří si je navýšili,“ uvedl v Agendě SZ Byznys Jan Bruder.

Jak se změní státní příspěvek na penzijní spoření?

Příspěvek účastníkaStátní příspěvek dnesStátní příspěvek nově
100 Kč0 Kč0 Kč
200 Kč0 Kč0 Kč
300 Kč90 Kč0 Kč
400 Kč110 Kč0 Kč
500 Kč130 Kč100 Kč
600 Kč150 Kč120 Kč
700 Kč170 Kč140 Kč
800 Kč190 Kč160 Kč
900 Kč210 Kč180 Kč
1 000 Kč230 Kč200 Kč
1 100 Kč230 Kč + daně220 Kč
1 200 Kč230 Kč + daně240 Kč
1 300 Kč230 Kč + daně260 Kč
1 400 Kč230 Kč + daně280 Kč
1 500 Kč230 Kč + daně300 Kč
1 600 Kč230 Kč + daně320 Kč
1 700 Kč a více230 Kč + daně340 Kč + daně

Zdroj: MF ČR

Důchodci přijdou o státní příspěvek

Experti dlouhodobě upozorňují na to, že si Češi na stáří odkládají příliš málo, podle posledních údajů jde v průměru o 783 korun měsíčně. Podle Brudera sice dává pár stokorun smysl v mladém věku, pak je však třeba částku navyšovat.

„U našich náctiletých klientů si dokážu představit, že si budou odkládat pětisetkorunu a k tomu dostanou těch 20 procent od státu navíc, což je stokoruna, to je pro velmi mladou klientelu dostačující. S přibývajícím věkem, jak má klient víc peněz, tak si měsíční příspěvek zvedne.“

O státní příspěvek přijdou od 1. července také lidé, kteří mají přiznaný či pobírají starobní důchod. Někteří účastníci kvůli tomu na střádání rezignují. „Určitě máme vyšší vlnu odchodovosti, to přiznávám. Ale není třeba penzijko opouštět, další výhody mohou penzisté čerpat dál. Je tam zhodnocování majetku, penzijním fondům se daří, máte tam daňové odpočty, které nově budou zvýšené, a to jak pro pracujícího důchodce, tak i důchodce, který má jakýkoliv příjem,“ vypočítává Bruder.

Daňový odpočet se zdvojnásobí

Maximální daňová úleva se podle nových pravidel zdvojnásobí z 24 000 na 48 000 korun ročně. Aby člověk dosáhl na maximální daňovou úlevu, musel do konce června pravidelně vkládat alespoň 3000 korun za měsíc. Teď to bude skoro dvojnásobek.

„V součtu je ideální částka 5700 korun, abych dosáhl na maximální státní příspěvek a maximální daňovou úsporu, která je pak ve finále těch 7200 korun na dani, kterou mi vrátí stát,“ počítá Jan Bruder.

Od ledna se také změnily podmínky pro výběr penzijního spoření. U smluv podepsaných od 1. ledna 2024 se prodlužuje minimální doba spoření z pěti na deset let. Klient si své peníze smí vybrat bez sankce nejdříve po deseti letech spoření a zároveň mu musí být nejméně 60 let. Pokud se uprostřed střádání rozhodl změnit penzijní společnost, tak si lze „odspořenou“ dobu převést ke konkurenci.

Přecházet mezi fondy je snazší

Od ledna je také jednodušší odcházet ze starého penzijního spoření (tzv. transformované fondy). „Klient musel nejdřív podat výpověď u své současné penzijní společnosti, musel tam fyzicky dojít a následně teprve mohl jít do té nové. Teď už stačí přijít do té společnosti, kde si chce otevřít novou smlouvu, a provedou za něj i ukončení té původní penzijní smlouvy. Je to jednokrokové,“ vysvětluje Jan Bruder.

Drtivá většina Čechů si stále spoří na penzi ve starých penzijních fondech, které ze zákona nesmí prodělat. Proto jsou jejich výnosy dlouhodobě extrémně nízké a zdaleka ani nepokryjí inflaci, v reálu jdou do minusu.

Podle experta ČSOB Penzijní společnosti však loňský rok přinesl změnu. Klienti se začali stěhovat do výnosnějších účastnických fondů. „Přechod těch klientů, a vidíme to na celém trhu, je skutečně velký. Klienti skutečně ukončují transformované fondy a zakládají si doplňkové penzijní smlouvy,“ konstatuje Bruder.

V doplňkovém penzijním spoření neboli v „dépéesku“ mohou investovat rizikověji, tedy do dynamických fondů, s vyváženou strategií, která kombinuje akcie a dluhopisy, nebo čistě konzervativně, kde je akcií jen minimum. I pouhý přechod mezi starým transformovaným a novým konzervativním fondem klientům vydělal několik procent navíc. „Takto si klient polepšil o pět šest procent,“ říká Bruder.

Souhrn článku si také můžete poslechnout v audioverzi.

Doporučované