Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na začátku týdne vyšly hned dvě zprávy o stavu jaderných zbraní v loňském roce.
Analýzu meziročních změn v počtech a statusu jaderných hlavic zveřejnili experti Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI), Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní (ICAN) zase vydala přehled finančních výdajů spojených s jadernými zbraněmi.
Z obou zpráv vyplývá, že role jaderných zbraní roste (chcete-li přestává upadat).
Globální jaderný arzenál podle SIPRI v lednu 2024 čítal 12 121 hlavic, což je meziročně skoro o 400 méně. Nenechte se ale zmást.
Celková statistika je do velké míry ovlivněna tím, že téměř 90 % jaderných zbraní vlastní Spojené státy a Rusko, které pokračují ve zbavování se starých zbraní z dob studené války.
Neznamená to ovšem, že by jejich jaderná připravenost a síla v meziročním srovnání (ale řekněme i v kontextu posledních let) oslabily, natož že by klesaly globálně.
Trend, který zřejmě bude zrychlovat
Nasazených hlavic připravených k odpálení prostřednictvím raket nebo letadel (v angličtině „deployed“, pozn. red.) je podle SIPRI globálně 3904, což je o 60 víc než o rok dříve.
Ústav k tomu podotýká, že letos se – o Čínu – pravděpodobně rozšířila i skupina zemí, které mají část svých hlavic ve vysoké operační pohotovosti (v angličtině „in a state of high operational alert“, pozn. red.).
„Zatímco celkový počet jaderných hlavic celosvětově nadále klesá kvůli postupnému vyřazování zbraní z dob studené války, počet nasazených jaderných hlavic se bohužel zvyšuje,“ okomentoval závěry zprávy ředitel SIPRI Dan Smith. „Tento trend bude pravděpodobně pokračovat a zrychlovat v následujících letech, což je extrémně znepokojivé.“
Smith naráží na to, že nasazené jaderné zbraně mají zatím jen USA (1770), Rusko (1710), Velká Británie (120), Francie (280) a Čína (24), ale dlouho to tak zřejmě nezůstane. O nasazení podle SIPRI usilují i Indie, Pákistán a Severní Korea, což znamená, že v budoucnu může počet připravených jaderných hlavic „rapidně vzrůst“, čímž státy s jadernými zbraněmi získají „možnost vyhrožovat destrukcí významně vyššího počtu cílů“.
Ani to není vše. V diskuzi čistě o počtech hlavic se ztrácí další významný aspekt, a to modernizace celého jaderného arzenálu, která je podle bezpečnostního analytika a odborníka na jaderné zbraně z Institutu mezinárodních studií FSV UK Michala Smetany ještě důležitější.
Jaký je rozdíl mezi „nasazenou“ jadernou hlavicí a hlavicí ve „vysoké operační pohotovosti“?
Za nasazenou zbraň, která je zároveň ve vysoké operační pohotovosti, se podle Smetany konkrétně v této zprávě SIPRI považují jaderné hlavice namontované na balistické rakety a připravené k bezprostřednímu použití (jsou buď v silech, nebo na jaderných ponorkách).
Do kategorie nasazených jaderných hlavic pak spadají i hlavice, které se nachází na stejné základně jako příslušný zbraňový systém a je možné je použít relativně rychle, ale i tak s určitou prodlevou (musí se fyzicky naložit do letadel). Ty už ale nejsou považovány za zbraně ve vysoké operační pohotovosti.
„Vyšší počet operačně nasazených jaderných zbraní není za mě zase tak moc dramatického, mnohem zásadnějším trendem je pro mě osobně pokračující modernizace všech arzenálů, vývoj nových druhů jaderných nosičů, kvantitativní expanze čínského arzenálu a nižší transparence u ruského a amerického arzenálu v důsledku rozpadu architektury kontrolně-zbrojních smluv,“ řekl Smetana Seznam Zprávám.
Nejvíc hlavic přibylo v Číně a KLDR
Rostoucí počet hlavic v Číně řadí mezi nejdůležitější ze svých zjištění i samotný SIPRI. Peking měl podle něj svůj arzenál za rok rozšířit o 90 hlavic, což je nejvíc ze všech zemí.
Čína je podle ústavu „uprostřed významné modernizace a expanze nukleárního arzenálu“. Analytici podle zprávy očekávají, že v následující dekádě Peking potenciálně může mít podobný počet nasazených mezikontinentálních balistických raket jako Rusko a USA. V celkovém počtu hlavic si však podle nich s jadernými giganty ani za deset let nezadá.
Pozornost si zaslouží i nárůst počtu jaderných hlavic v Severní Koreji, kterých podle expertů KLDR ještě v lednu 2023 měla 30 a letos v lednu už 50. V tomto případě nicméně ještě více než u jiných zemí platí, že jde o odhad s poměrně vysokou mírou nejistoty.
Doslova se ve zprávě SIPRI píše, že „Severní Korea mohla vyrobit dostatek štěpného materiálu asi pro 90 hlavic, ale je pravděpodobné, že jich postavila méně, možná kolem 50“.
Smetana k tomu dodal, že určitá míra nejistoty v uváděných počtech hlavic je nevyhnutelná, protože je velká část informací o jaderných arzenálech utajovaná. Práce SIPRI a jeho jaderných expertů Hanse Kristensena a Matta Kordy nicméně podle něj patří mezi „nejkvalitnější odhady, které existují“, a je „velmi blízko realitě“.
Do jaderných zbraní šla rekordní suma
Zpráva o nákladech na jaderné zbraně vypovídá o jejich důležitosti pro světové mocnosti možná ještě jednoznačněji.
Celková suma spočítaná experty ICAN se vyšplhala na 91,4 miliardy dolarů, což je o 13 % víc než o rok dříve a nejvíc za celých pět let, co tato koalice neziskových organizací výši světových nákladů na jaderné zbraně sleduje.
Hlavním hybatelem je podle ICAN strmý růst v investicích Spojených států, který sám o sobě činí 80 % globálního nárůstu. Alespoň nějaký nárůst v nákladech nicméně ICAN vypozorovala u všech devíti států, které vlastní jaderné zbraně.
V roce 2023 došlo také k zajímavé změně ve vrchních pozicích žebříčku, když se Čína dostala na druhé místo před Rusko.
