Rusko si k dezinfokampani vybralo tři evropské země, říká Jourová

Andrej Babiš o ní v kampani řekl, že se v Bruselu zbláznila. Přesto zatím stále zůstává členkou hnutí ANO. Není to jen o Babišovi, vysvětluje místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Co říká na výsledky voleb a kampaň?

Hostem Ptám se já byla česká eurokomisařka Věra Jourová (ANO).

Jako nejdéle sloužící české eurokomisařce jí po 10 letech skončí mandát letos v říjnu. Andrej Babiš o ní v kampani prohlašoval, že se v Bruselu za tu dobu zbláznila. „Myslím si, že jsem si zachovala vysokou míru normality a selského rozumu, přestože jsem 10 let ve vysoké evropské politice. A že mě nemají voliči ANO rádi? Já si myslím, že si mě zosobňují s Unií,“ oponuje Jourová.

Ve svém portfoliu má i boj s dezinformacemi a tak mohla sledovat, kam Rusko před volbami směřovalo svoje hybridní útoky: „Vybrali si Německo, Francii a Polsko. A Polsko nově, protože Poláci dost drží tu protiruskou notu. (..) U Německa a Francie Rusům stojí za to hodně investovat zejména do informačních kanálů. Byl to hlavně TikTok a YouTube.“

Zůstane Jourová v hnutí ANO? Co říká tomu, jak Češi volili v eurovolbách? A jakou pozici dnes má Česko v Evropské unii?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu. Souhrn článku v audioverzi naleznete na konci textu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:20 Jak se vám líbila letošní česká eurokampaň před volbami? - Kvůli tomu skepticismu se mi moc nelíbila. Bylo tam hodně zavádějících informací i lží. (…) Často jsem měla chuť do toho vstoupit, třeba něco napravovat na pravou míru a přinést fakta.

2:00 Kde vás to nejvíc svrbělo do toho zasáhnout? - Já jsem to brala trošku osobně. Když se strefovali do mě, nevydržela jsem být nad věcí. Protože si stojím za vším, co jsem v Komisi dělala a takové řeči, že jsem zaváděla cenzuru nebo nařizuji státům, jak se mají chovat a když zlobí, tak je finančně beru na hůl, to mně teda vadilo.

3:00 Vy jste pořád ještě členkou hnutí ANO, štvala vás něčím i kampaň ANO? - No právě štvaly mě tyhle vzkazy voličům, že je diktát Bruselu a zelené šílenství. I když já jsem nikdy nepatřila mezi propagátory ostré verze Green Dealu, ale zeleným šílenstvím bych to určitě nenazvala. Myslím, že by bylo šílenství rezignovat na klimatickou změnu a jenom se dívat na to, jak se budeme pomalu smažit.

4:10 Jedním z hlavních témat v Česku byl zákaz aut se spalovacími motory. Co to podle vás o naší zemi ukazuje? - Češi mají rádi auta. Je vidět, že motoristé viděli nějakou díru na politickém trhu a dali svoje hlasy politickému uskupení, které se pere za zájmy motoristů. (…) Když jsme Green Deal schvalovali a právě tu pasáž, která se týkala osobních vozidel, tak já jsem třeba byla ta, která říkala, že musíme hledět na to, aby ta opatření nedopadla na lidi, kteří si nemohou dovolit třeba pořídit elektroauto.

5:40 Mimochodem, jezdíte elektroautem? - Mám starý poctivý diesel, 10 let staré auto. Jsem s ním srostlá, dala jsem mu jméno. Je to žena, jmenuje se Matylda podle belgické královny, protože jsem to auto koupila v Belgii. A samozřejmě nad tím přemýšlím, do jaké míry tím třeba sama škodím životnímu prostředí, jak bych se měla zachovat do budoucna.

7:10 U nás bodovaly hodně euroskeptické strany. Kam to dnes řadí Česko v EU? - Tam, kam Česko patřilo vždycky. My jsme dlouhodobě byli s Británií a s Řeckem v trojlístku euroskeptických zemí. Mne se často ptali, proč tomu tak je. Někdy to byly naivní dotazy typu: Vždyť přece vám platíme peníze, tak proč jste pořád tak nespokojení? A já jsem na to odpovídala: Proboha, vždyť to není jenom o penězích. Je tam řada faktorů, které Čechům vadí, například to, že Unie někdy reguluje věci, které by opravdu měla nechat ležet a nechat to na státech nebo to nechat úplně být.

Na druhé straně mě mrzí, že třeba v Česku se nevidí to, kvůli čemu tu Unii fakt potřebujeme, že bez ní by to byla katastrofa, ať už ekonomická, tak bezpečnostní, i když tam se ještě opíráme o NATO, myslím si, že v tom českém euroskepticismu se mísí i takový ten historický instinkt. Pořád nám někdo něco nařizuje zvenčí a to, co přišlo zvenčí, nám nikdy neudělal nic dobrého. Tohle to jsou jako hluboce zažité instinkty.

14:00 Vy váháte, jestli zůstat v hnutí ANO. Přitom Andrej Babiš o vás před volbami řekl, že voliči ANO vás nemají rádi a že jste se v Bruselu zbláznila… - Pro mě hnutí ANO nikdy nebyl jenom pan Babiš.(…) Myslím si, že jsem si zachovala vysokou míru normality a selského rozumu, přestože jsem 10 let ve vysoké evropské politice. A že mě nemají voliči ANO rádi? Já si myslím, že voliči ANO si mě zosobňují s Unií, že já často hovořím za Evropskou unii, a to hrdě, protože si prostě myslím, že Unie Čechům přináší výhody a že tam je nějaké takové jaksi propojení toho, že Jourová, to je ta nenáviděná Unie.

17:10 Jak uvažujete o své budoucnosti? - Nechci do aktivní politiky a nesmím do byznysu dva roky. Ale je tam dost velký prostor na to, abych dělala v Česku něco užitečného. (…) Nejraději bych dělala otevíračku dveří českým univerzitám a výzkumu, zúročila kontakty a, to bude znít trošku nafoukaně, ale dobré jméno, které mám v Evropě i Americe. Takže se o tom bavím s rektorkou Univerzity Karlovy.

21:00 Jako eurokomisařka máte na starosti boj s dezinformacemi. Můžete nám už dneska říct, v jaké zemi byly před volbami hybridní útoky nejsilnější? - Rusko si vybralo tři země k těm, co už byly předtím terčem útoků, což bylo Slovensko, Bulharsko, Srbsko. A před volbami si ještě vybralo Německo, Francii a Polsko. A Polsko nově, protože Poláci dost drží tu protiruskou notu, no ale kdo by odolal dezinformaci typu: Vždyť ti Ukrajinci vám už teď berou základní obživu a jenom ujídají a v ničem nejsou prospěšní. Ale u Německa a Francie jsme měli data před volbami, že to Rusům stojí za to hodně investovat zejména do informačních kanálů. Byl to hlavně TikTok a YouTube.

23:30 Na Německu vidíme, že ta východní část byla těm dezinformacím méně odolná než ta západní. Ale možná to není tím? - Byla jsem v Berlíně v úterý. Mají tam z toho těžkou hlavu, budou to analyzovat. Ale není to úplně nová věc, protože popularita AfD je dlouhodobě vyšší ve východoněmeckých zemích. Tam teď budou troje zemské volby, takže se čeká, že AfD by mohlo slavit nová vítězství.

26:30 Vy jste měla na starosti boj s dezinformacemi. Jak byste sama sebe ohodnotila? - Myslím, že se povedlo nastartovat systém, který by neměl zavést cenzuru. Já taky jezdím po evropských státech a varuju před zřizováním „ministerstev pravdy“. A zároveň, že ten systém by mohl dokázat odladit a snížit vliv dezinformačních kampaní. (…) Ale je potřeba v tom pokračovat. (…) Snažila jsem se bránit velkým tlakům, abychom ten informační prostor vzali hákem a vyčistili ho třeba od nepopulárních názorů.

30:32 Vláda mluví o tom, že by český eurokomisař měl mít silné ekonomické portfolio. Jak se tohle dá zařídit? - Tak především být blízko ucha nového předsedy nebo předsedkyně Evropské komise. Mít s ní dobré vztahy, já to teda budu vztahovat na Ursulu von der Leyenovou která je pravděpodobnou novou šéfkou. - A má s Petrem Fialou dobré vztahy? - Já bych řekla, že po tom předsednictví tam vznikla dobrá chemie a že tam mají úzký kontakt, velkou míru důvěry. Mohl by s tím uhrát hodně.

31:13 A pak tu opravdu silnou osobnost se slušným CV, se schopností tu práci dělat, projít tím grilem v parlamentu, což taky chce dobré nervy. A na tu osobnost navěsit ideálně portfolio, kterému bude ta osobnost dobře rozumět.

32:30 Vede se spor o to, zda tím kandidátem má být Danuše Nerudová, které někteří vytýkají evropskou nezkušenost, anebo Jozef Síkela, který má to CV bohaté, protože byl v mnoha bankách, ale zase to není politik. Tak kdo z nich je podle vás lepší? - Dobrý pokus. Já vám to samozřejmě neřeknu (smích).

33:22 Jsou fér ty výtky vůči Nerudové, že nemá zkušenost z politiky nebo z Evropy, nebo je to přehánění? - Strašně moc záleží na tom, jak silná to je osobnost. Já si pamatuju kolegy, kteří neměli ministerskou zkušenost a byli velmi dobří. A pamatuju těžké váhy z národní politiky, kteří měli silná portfolia a vyšuměli.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.