Pět vlád, válka, covid. „Tíha pěti let Čaputové naložila,“ říká Tabery

Po pěti letech v čele Slovenska se Zuzana Čaputová vrací do „normálního“ života. Její mandát provázely turbulence na domácí politické scéně i v zahraničí, ona sama však dlouhodobě patří k nejpopulárnějším politikům v zemi. Ve funkci ale čelila i řadě nenávistných útoků a výhrůžek. Prezidentský otisk první ženy v této funkci na Slovensku rozebíráme s novinářem Erikem Taberym.

Jejích pět let v čele státu rámoval bouřlivý vývoj doma i v zahraničí. Zažila v úřadu pět premiérů a dvoje parlamentní volby, ale také koronavirovou pandemii a ruský vpád na Ukrajinu. Šokem pro společnost pak byl atentát na premiéra Roberta Fica letos v květnu. O víkendu však prezidentský mandát Zuzany Čaputové na Slovensku skončil, jejím nástupcem se po vítězství v dubnových volbách stal Peter Pellegrini.

Už prezidentské ambice právničky se zaměřením na problematiku životního prostředí vznikaly ve zjitřené době. Kandidaturu Čaputová oznámila v roce 2018 jen krátce po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové. Následné pnutí ve slovenské společnosti bylo jedním z faktorů, které přispěly k vítězství Čaputové v souboji o úřad hlavy státu. Na Slovensku byla první ženou v této funkci.

„Zanechává velkou stopu. Kontrast její politiky a přístupu k politice a veřejnosti vůči tomu, jak se chovají zejména vládnoucí strany (na Slovensku), je tak obrovský, že podle mě jednou bude fungovat jako základ nějaké nové proměny Slovenska,“ říká novinář a šéfredaktor týdeníku Respekt Erik Tabery. V rozhovoru pro podcast 5:59 totiž zároveň upozorňuje, že Slovensko se v posledních letech vydalo „dramaticky“ odlišnou cestou v porovnání s Českem. „Na Slovensku výrazně narostla agresivita a vulgarita, kterou si u nás svým způsobem nedovolí ani ten největší extrém,“ dodává.

Více než dva roky se Tabery setkával s Čaputovou k pravidelným dialogům, jejichž vyústěním je vydání knižního rozhovoru s podtitulem „Neztratit se sama sobě“. Podle novináře mimo jiné zachycuje velkou sebekritičnost teď už bývalé prezidentky, která hodně přemýšlí také o svých limitech a selháních.

„Řekl bych, že neodchází s pocitem, že by se to nějak výjimečně povedlo,“ komentuje Tabery předsevzetí Čaputové na startu její prezidentské cesty, kdy mimo jiné nabízela pozitivní přístup a změnu ve slovenské politice. „Vnímá (Čaputová), že se Slovensko posouvá do těžkých časů. A že nějaká ta ambice spojovat společnost se nepovedla,“ míní šéfredaktor Respektu. Je ale podle něj otázkou, jestli byl takový cíl na Slovensku, kde velká část politické scény „stojí na úplném boření institucí“, vůbec dosažitelný.

Po nejvyšší ústavní funkci teď Zuzanu Čaputovou čeká návrat do „normálního“ života. Na poslední prezidentské zahraniční cestě minulý týden na Pražském hradě uvedla, že nezamíří do politiky a že si chce především oddechnout. A poté by se prý ráda věnovala něčemu, co si sama pro sebe pojmenovala „podporou růstu“ - možná ve vzdělávání nebo akademické sféře.

Otázkou ale může být, do jaké míry prezidentský úřad svou nositelku poznamenal. Původně otevření a voličům sympatičtí politici, kteří hlásají změnu, se přitom mnohdy pod vlivem moci - nebo možná stresu - mění v arogantnější a uzavřenější typy. Podle Taberyho to ukazuje jeho třicetileté pokrývání politiky a jejích aktérů.

U Zuzany Čaputové ale proměnu nezpozoroval. „Tak, jak jsem ji poznal nedlouho po zvolení a poté během dvou let povídání (při přípravě knihy), tak jsem viděl úplně stejného člověka na začátku i na konci. Což opravdu nebývá zvykem,“ uvádí Tabery. Tedy jeden rozdíl prý přeci jen patrný je: „Na konci (mandátu) jsem vnímal, že je opravdu smutnější a vážnější. (…) Měl jsem pocit, že tíha těch pěti let - výměna pěti vlád, válka na Ukrajině, covid atd. - tak že jí to nějakým způsobem ‚naložilo‘.“

Podívejte se na prezidentství Zuzany Čaputové ve fotografiích:

První žena, která kdy úřadovala v bratislavském Grasalkovičově paláci - sídle slovenských prezidentů - také byla častým terčem slovních útoků od některých slovenských politiků. Čelila i výhrůžkám a nenávistným vzkazům na internetu. Šéfredaktor Respektu ale tuto stránku nepovažuje za hlavní důvod, proč Čaputová už loni v červnu oznámila, že se nebude ucházet o další mandát.

„Nesla to (útoky) těžce, ale akceptovala to. Myslím, že těžký rozměr byl pro ni pochopitelně ve chvíli, kdy se ta nenávist začala vylévat i směrem k jejím dcerám. (…) Ale řekl bych, že měla pocit, že kombinace tolika těch faktorů ji začíná posouvat někam, kde by nechtěla být. A že by možná začala dělat i třeba politiku, se kterou by nebyla v souladu,“ dodává Tabery.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké poučení z vypjatého stavu slovenské politiky plyne podle Erika Taberyho pro Česko, nebo o zásadách, které charakterizovaly prezidentství Zuzany Čaputové. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.