Expertka: Válka Izraele s Hizballáhem by byla jiná, ale tak trochu se čeká

Na Blízkém východě nabírá na síle snaha přimět Izrael a Hamás k uzavření příměří. Zároveň se ale vyostřuje situace na severních hranicích Izraele, kde se izraelská armáda střetává s ozbrojenci Hizballáhu. Hrozí další konflikt? A jaké jsou teď šance na konec bojů v Pásmu Gazy?

V souvislosti s válkou mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás se v posledních týdnech stále častěji dostává do popředí téma příměří. Koncem května americký prezident Joe Biden dokonce představil plán k jeho dosažení, který podle něj vycházel z izraelské iniciativy. Izraelská vláda v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem se ale veřejně k oznámenému dokumentu staví jen vlažně.

Američtí představitelé i diplomaté dalších zemí nicméně vyzývají zástupce Izraele a Hamásu, aby plán naplnili. Vůbec poprvé příměří podpořila v rezoluci také Rada bezpečnosti OSN.

Biden konkrétně nastínil tři fáze: V té první by se měly během šestitýdenního příměří stáhnout izraelské síly z obydlených oblastí Pásma Gazy. Hamás by měl také propustit některé rukojmí, Izrael na oplátku palestinské vězně. Ve druhé fázi by Hamás propustil všechny rukojmí a Izrael by se kompletně stáhl z Pásma Gazy. Třetí a poslední fáze pak má obsahovat „rozsáhlý plán obnovy“ poničeného palestinského území.

„Myslím si, že problém toho plánu – alespoň toho, jaký se dostal ven – je, že neříká, kdo by měl převzít zodpovědnost za Gazu. Nemluví se tam o tom, že by to neměl být Hamás. Ale konkrétně se tam nemluví ani o tom, že by to měla být palestinská samospráva,“ říká v podcastu 5:59 ředitelka Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová.

Hamás na Bidenem představený plán oficiálně zareagoval až tento týden v úterý, kdy společně s další radikální skupinou Palestinský islámský džihád vyjádřily „připravenost pozitivně jednat“ s cílem dosáhnout dohody o ukončení války v Gaze. Spojené státy ale po prozkoumání nových požadavků Hamásu uvedly, že některé návrhy „jsou proveditelné a jiné nikoli“.

„Ta situace je poměrně nepřehledná. Vidíme, že zřejmě ještě ani Izrael, ani Hamás nejsou úplně ve stavu, kdy jsou připraveny uzavřít mír, respektive ukončit vojenský konflikt,“ popisuje expertka.

Obě válčící strany chtějí do případné dohody protlačit své zájmy. Hamás se podle Kalhousové především snaží zajistit, aby „přežil“ jako organizace a aby se s ním počítalo také při poválečné obnově Pásma Gazy a jeho budoucí správě. Proti tomu je ale kromě Izraele třeba i Fatah – palestinská politická formace, která Hamásu konkuruje a působí na Západním břehu.

„Hamás je ale realitou. A myslím si, že nikdo přesně neví, co s tím. Protože já si nemyslím, že Hamás je ve stavu, kdy bude dobrovolně souhlasit s tím, že až jeho nejvyšší představitelé vylezou z tunelů (po konci bojů), tak že půjdou do dobrovolné emigrace. Nikdo na ně v tomto smyslu nemá páku,“ dodává expertka.

A o své zájmy hraje také Izrael a jeho premiér Benjamin Netanjahu, jehož politická situace už delší dobu není stabilní. Zemí například zmítají silné protivládní protesty, na kterých lidé žádají, aby vláda zajistila propuštění dalších izraelských rukojmích.

Jestli ale demonstrace budou ještě sílit a zatlačí Netanjahua ke zdi, podle expertky není jasné. „Je potřeba říct, že Izraelci jsou ‚na ulici‘ (při protestech) od ledna minulého roku, to už je docela dlouho. Společnost už je nesmírně unavená,“ vysvětluje Kalhousová s tím, že dalším faktorem únavy je válka, která trvá už více než osm měsíců.

Tlak na premiéra ale vytváří i někteří politici. O víkendu se například v podstatě rozpadl tzv. válečný kabinet ustavený po útoku Hamásu ze 7. října. Ministr bez portfeje Benny Ganc – který byl před válkou jednou z hlavních postav izraelské opozice – svůj odchod zdůvodnil tím, že Netanjahu je prý překážkou ve vítězství v Pásmu Gazy.

Samotný izraelský premiér v reakcích na výzvy k uzavření příměří mluví o tom, že cílem Izraele zůstává zničení Hamásu. „Myslím, že hraje o čas. A teď je otázka, co bude dál a co bude s Gazou. Ale myslím si, že Benjaminu Netanjahuovi jde hodně o to, aby do parlamentních prázdnin nedošlo k vyhlášení předčasných voleb,“ uvádí Kalhousová.

Souběžně s děním v Pásmu Gazy se ale vyostřuje také situace na severní hranici Izraele. Oblast ostřeluje šíitské hnutí Hizballáh, které operuje ze sousedního Libanonu. A Izrael údery opětuje – v úterý při jednom z nich podle zpráv zabil dosud nejvýznamnějšího člena Hizballáhu od loňského října. V odvetě Hizballáh vypálil na sever Izraele asi stovku raket. Masivní výpad se obešel bez zranění.

Izrael je podle Kalhousové na možnost velkého střetu s Hizballáhem připravený už několik let. „Tak trochu se ta válka čeká. Hizballáh je zásluhou Íránu nejvyzbrojenější teroristickou organizací na Blízkém východě,“ říká expertka. Jak ale dodává, skutečná připravenost izraelské armády na případný konflikt s Hizballáhem je teď – i s ohledem na boje v Gaze – otázkou. Byla by to prý totiž válka „na úplně jiné úrovni“, především vlivem rozsáhlého arzenálu raket, kterým hnutí disponuje.

„Hizballáh je schopen zasáhnout prakticky kterékoliv území v Izraeli, včetně jihu. Ale samozřejmě bude se soustředit na severní oblasti a na střed (Izraele). Takže by to bylo pro Izrael obrovsky bolestivé,“ dodává Kalhousová.

V podcastu 5:59 se také dozvíte podrobnosti o úspěšné záchraně rukojmích z Pásma Gazy, která proběhla tento víkend, nebo jak izraelská vláda reaguje na rodiny zbývajících rukojmích, které žádají uzavření příměří. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.