Češi s Turkem a Němci zklamaní z „polistopadového“ vývoje. Expert o eurovolbách

Eurovolby skončily úspěchem krajně pravicových stran. Ty ale přesto zřejmě nebudou mít v Evropském parlamentu rozhodující vliv a zřejmě nedojde ani k výraznému posunu evropské agendy. Jak se noví europoslanci postaví ke Green Dealu nebo k další podpoře Ukrajiny?

Právě skončené eurovolby nakonec nepřinesly očekávanou euroskeptickou vlnu z řad pravicových a krajně pravicových stran. Po sečtení výsledků totiž nejsilnější frakcí nadále zůstává lidovecká EPP. Zisky pravice na tomto rozložení sil příliš nezměnily.

„Já si myslím, že právě ty mainstreamové strany si lehce oddechly, protože ty ztráty nebyly tak velké, jaké mohly být nebo jaké se možná i podle nějakých prognóz čekaly,“ říká Žiga Faktor, zástupce ředitele Europeum a vedoucí bruselské kanceláře.

Přesto eurovolby v některých zemích šokovaly nástupem ultrapravicových stran. O politickém zemětřesení se mluví například ve Francii. Prezident Emmanuel Macron tam jen pár hodin po vítězství krajně pravicového Národního sdružení Marine Le Penové oznámil, že rozpustí parlament a vyhlásí předčasné volby.

Žiga Faktor má za to, že ve Francii volby potvrdily protiimigrační nálady velké části voličů, kteří stále pro sebe hledají politickou alternativu. K úspěchu francouzské krajní pravice se podle něj dá přičíst i měnící se představa o demokratickém uspořádání společností napříč Evropou i celosvětově.

„Trošku mizí ty příkopy právě mezi mainstreamovými politickými stranami a mezi těmi krajně pravicovými, protože i ty mainstreamové začaly přebírat některá témata, některé rétoriky, kterých jsme byli dlouhodobě svědky spíše od krajní pravice,“ říká Faktor.

Špatně dopadli i vládnoucí sociální demokraté kancléře Olafa Scholze v Německu. Jeho strana skončila až třetí, a to dokonce za krajně pravicovou Alternativou pro Německo, známou pod zkratkou AfD. Strana získala velkou podporu především na území bývalého východního Německa.

„V Německu jsou stále velké rozdíly mezi západní a východní částí země, což nás může vést i k tomu, že obyvatelé především východních států v rámci federace jsou zklamáni z tranzice k demokracii od roku 1989 – u nás bychom řekli toho polistopadového vývoje,“ míní Faktor.

Zdá se, že na stranu krajní pravice se v letošních volbách přiklonila i část mladých voličů. Faktor si všiml, že se kandidáti krajní pravice dokážou na mladé napojit skrze sociální sítě, kde jim předkládají jednoduchá řešení daných problémů.

Přesto by se dalo předpokládat, že mladí jsou spíše liberálně založení a z jednotné EU těží, navíc u nich převládá názor, že iniciativa jako Green Deal je v rámci širší kampaně v boji proti klimatické změně nezbytná. Žiga Faktor se domnívá, že témata jako ochrana klimatu, bezpečnost uvnitř EU a demokratické hodnoty současná mladá generace považuje za samozřejmá.

„Nedokážou si spojit to, že právě hlas krajní pravici může podrývat tyto základní hodnoty, na kterých celá Evropská unie stojí,“ dodává Faktor při zkoumání motivů mladých voličů.

V rámci pravicového názorového spektra v České republice výrazně bodoval automobilový závodník Filip Turek z uskupení Přísaha a Motoristé. Turek dokonce získal druhý nejvyšší počet takzvaných preferenčních hlasů – 150 tisíc.

Podle odborníka na evropskou integraci Faktora není samotné zvolení Turka zas až tak překvapivé, pokud vezmeme v potaz nastavení české společnosti směrem k Bruselu. „Je to společnost, která je stále jednou z nejvíce euroskeptických napříč Unií. Je to společnost, která je silně závislá na průmyslu, který je pro nás velice důležitý a kde se jakékoliv změny týkají velkého počtu obyvatel. A je to společnost, která je spíše konzervativnější,“ vysvětluje.

Evropská unie jako celek se ale konzervativní v novém volebním období nestane. Bude jí nadále vládnout frakce EPP. Podle Faktora tak EU bude nadále podporovat Ukrajinu v boji proti ruské agresi, příliš velký odklon se nedá podle něj očekávat ani v ožehavých otázkách, jako je klimatická změna a již zmíněný Green Deal. Faktor dodává, že bude spíše záležet na tom, jestli se členové dominantní frakce EPP ideologicky posunou či na jakou spolupráci budou sázet, než jakou pozici bude mít pravice či extrémní pravice.

„Nebudeme tak často asi mluvit o zelené agendě, ale myslím si, že většina z těch politik, které směřují k boji s klimatickou změnou, u nás zůstane,“ předpovídá Faktor.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, proč má i vzhledem k novému složení Evropského parlamentu, kde posílili euroskeptici, velkou šanci na zvolení současná šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.