„Teď mám nejsilnější vládu ze všech.“ Meloniová rozhodne o Evropě

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Volby do Evropského parlamentu mají několik jasných vítězů. A jedním z nich je nepochybně italská premiérka Giorgia Meloniová.

Dopředu avizovala, že za vítězství bude považovat cokoliv, co se přiblíží hranici 26 %, na kterou dosáhla v parlamentních volbách v roce 2022. Její strana Bratři Itálie nakonec získala přes 28 % hlasů. Zečtyřnásobila tak počet svých europoslanců (bude jich mít 24, tedy víc než celé Česko) a své domácí rivaly nechala daleko za sebou.

Takový výsledek musí být považovaný za „pozoruhodný“, jak v předvolebním rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedla italská politoložka Cecilie Sottilottaová. Upozornila, že italské politické prostředí je nestálé, a tak nemusí být udržení podpory pro vládnoucí stranu jednoduché.

Triumf italské premiérky je o to výraznější v porovnání s porážkou, kterou ve volbách utržili lídři klíčových evropských zemí, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz. Obě jejich strany ve volbách propadly, ve Francii dokonce výsledek vyústil v rozpuštění parlamentu (psali jsme zde).

Meloniová také v povolebním projevu řekla, že Itálie se teď bude moct na jednání skupiny G7 i Evropské unie pochlubit nejsilnější vládou ze všech. „Je to zadostiučinění, ale také velká zodpovědnost,“ dodala.

Italská premiérka hrála na evropské úrovni výraznou roli už před volbami, jelikož se stala jakýmsi prostředníkem při vyjednávání mezi mainstreamovými a radikálnějšími unijními silami.

Vítězství ve volbách její pozici ještě posílilo a udělalo z ní jednu z nejvlivnějších osobností v EU, píše například server Euronews.

„Myslím, že Meloniová z těchto voleb vyjde silnější, za prvé proto, že se jedná o vládu, která neztratila konsenzus, což je v Evropě poměrně ojedinělé,“ myslí si Giovanni Orsina, ředitel italského výzkumného institutu Luiss School of Government.

„Za druhé, s nárůstem krajně pravicových stran se Meloniová ocitla v klíčové pozici mezi krajní pravicí a Evropskou lidovou stranou,“ zmínil Orsina pro agenturu AP vítěznou frakci voleb do Evropského parlamentu, za kterou usiluje o obhajobu místa předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Právě ta se už před volbami ucházela o podporu italské premiérky pro složitá povolební vyjednávání o klíčových evropských postech. O Meloniovou má ale zájem i lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová, která by s ní chtěla utvořit společnou europoslaneckou frakci.

Zatímco její Národní sdružení v současné době spadá pod frakci Identita a demokracie (ID), Meloniové Bratři Itálie patří k Evropským konzervativcům a reformistům (ECR).

Francouzská politička má za to, že pokud by se podařilo vytvořit krajně pravicovou „superfrakci“, stala by se druhou nejvlivnější silou v europarlamentu, hned po středopravé Evropské lidové straně. To by podle ní pomohlo Evropu nasměrovat celkově více napravo.

Maďarský premiér Viktor Orbán v předvolebním rozhovoru pro magazín Le Point řekl, že „budoucnost suverenistického tábora v Evropě a pravice obecně je nyní v rukou dvou žen“. Apeloval přitom na Meloniovou, aby na nabídku Le Penové kývla.

Jejich spojení by ale mohlo na evropské scéně vyvolat další posuny. Meloniové frakci ECR kdysi spoluzakládala i česká ODS. Premiér Petr Fiala v pondělí podle agentury ČTK řekl, že blok se tehdy jasně vymezoval proti populistům a nacionalistům, a při posunu by tak ODS zvažovala další postup.

Klíčová může být Meloniová i pro další budoucnost stávající šéfky Evropské komise „Kdokoliv se stane novým předsedou Evropské komise, bude muset při hlasování spoléhat na hlasy Meloniové a spolupracovat s ní,“ shrnula dříve pro Seznam Zprávy politoložka Sottilottaová.

Von der Leyenová si je toho pravděpodobně dobře vědoma. S italskou premiérkou se snaží dlouhodobě udržovat blízké vztahy a na evropské úrovni s ní často spolupracuje, například v oblasti migrace. Nejspíš pouze nevinná náhoda je, že při volebním večírku Evropské lidové strany se podávalo italské pivo a tiramisu.

Sbližování s Meloniovou ale šéfce Evropské komise znovuzvolení zajistit nemusí. Naopak, mohlo by se jí i vymstít.

Meloniové se sice podařilo po nástupu do funkce rozptýlit prvotní obavy zahraničních partnerů. Pro mnohé z nich se díky jasné podpoře Ukrajině i odstupu od euroskeptických myšlenek stala respektovaným spojencem. Na domácí půdě ovšem zůstala věrná svým konzervativním až radikálně pravicovým postojům (psali jsme zde).

Von der Leyenové středoleví koaliční partneři vzkázali, že pokud bude šéfka Komise dále spolupracovat s Meloniovou, jsou připraveni zablokovat její snahy o znovuzvolení.

„Tím, že se von der Leyenová snažila vytvořit most s nekompromisní pravicí, se vystavila kritice od středolevice. To jí dodalo politický profil, který se nemusí líbit jejím spojencům,“ vysvětlil pro server Politico Leo Goretti z italského Institutu mezinárodních vztahů.

Zda Meloniová šéfku Komise ve snahách o znovuzvolení podpoří, zůstává v tuto chvíli nejasné. Italská premiérka v rozhovoru krátce po vyhlášení prvních výsledků řekla, že je příliš brzy na to, aby prozradila, zda von der Leyenová může počítat s její podporou.