Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Politická scéna se posunula doprava také v Belgii, kde se kromě eurovoleb konaly také národní i regionální volby.
Vlámští nacionalisté z Nové vlámské aliance (N-VA) si udrželi pozici největší strany v belgickém parlamentu, zatímco liberálové premiéra Alexandera De Croo se propadli – a premiér na to reagoval svým odstoupením. V čele země zůstane jako šéf dočasného kabinetu.
„Je to pro nás extrémně těžký večer. Tyto volby jsme prohráli,“ reagoval De Croo, když se přihlásil k odpovědnosti za prohru.
N-VA zabránila vzestupu krajně pravicové strany Vlámský zájem (Vlaams Belang), která chce Belgii rozdělit a které průzkumy veřejného mínění před volbami předpovídaly vítězství na vlámsky mluvícím severu země. To se nakonec nestalo, Vlámský zájem získal 21 procent a N-VA voliči odevzdali čtvrtinu hlasů.
N-VA ani Vlámský zájem nejsou součástí dosavadní vládní koalice sedmi stran.
Na frankofonním jihu, ve Valonsku, si největší naděje na vítězství dělalo liberální Reformní hnutí, které podle odhadů mířilo na 32 procent. Druhé místo odhady přisoudily centristickému hnutí Les Engagés a třetí místo zbylo pro středolevou Socialistickou stranu. Pro ni je výsledek obzvlášť hořký, protože roky celý region vedla.
V nadcházejících měsících Belgii čekají jednání o vytvoření vládní koalice mezi převážně pravicově orientovanými stranami z vlámsky mluvícího severu a levicověji orientovanými stranami z frankofonního jihu. V letech 2010 až 2011 vytvořila Belgie světový rekord, když se vládu podařilo vytvořit až za 541 dní.
„Sestavování vlády v Belgii vždy trvá dlouho a to se očekává i nyní,“ řekl profesor politologie Carl Devos z univerzity v Gentu.
