Hlavní obsah

Krajské volby

Konečné výsledky voleb v ČR
Sečteno 100 %
Výsledky voleb
StranaHlasy
ANO
842 947
ODS
140 544
KDU+ODS+TOP 09
131 058
STAN
130 347
Piráti
85 169

Volby do Senátu

Výsledky 1. kola voleb
Sečteno 100 %
Výsledky voleb

Evropský parlament se stočí doprava, poražený Macron rozpouští parlament

Foto: x.com/EmmanuelMacron

Francouzský prezident Emmanuel Macron v projevu k národu oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše nové volby.

aktualizováno •

První volební odhady potvrzují očekávaný úspěch krajní pravice ve volbách do Evropského parlamentu. Ve Francii i Německu ohrožují předběžné výsledky tamní vlády. U voličů vládní partaje propadly.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V příštích pěti letech bude v Evropském parlamentu zasedat podstatně více pravicových a krajně pravicových europoslanců než dosud.

To, o čem se před volbami dlouho mluvilo, naznačují i první neoficiální odhady, byť nejsou ještě k dispozici ze všech států sedmadvacítky.

Týká se to především Rakouska, Německa a Francie.

Německo

V prvně jmenované alpské zemi vyhráli podle odhadů krajně pravicoví Svobodní, v Německu pak sice křesťanští demokraté, na druhém místě by ale měla skončit krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD).

A to navzdory skandálům poslanců Petra Bystroně, který měl podle vyšetřovatelů brát peníze za šíření ruské propagandy, a jedničky kandidátky Maximiliana Kraha, jenž musel dokonce zastavit kampaň poté, co prohlásil, že ne všichni členové SS byli „automaticky zločinci“.

Jeden z lídrů AfD - Timo Chrupalla - už mluvil o „historickém výsledku“ a ve volebním štábu AfD se už v brzký večer chladilo šampaňské. Chrupallova spolupředsedkyně Alice Weidelová nicméně odmítala říci, s kým chce v novém sněmu spolupracovat - kvůli výše zmíněnému Krahovu skandálu přišla AfD o místo ve frakci Identita a demokracie.

Foto: Profimedia.cz

Spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla slaví předpokládaný úspěch krajně pravicové strany.

V Německu kromě populistické pravice uspěla i populistická levice - strana Spojenectví Sahry Wagenknechtové by měla získat podle odhadů až šest křesel. Strana, která vyzývá k jednáním s Ruskem, kombinuje levicovou ekonomickou politiku s konzervatismem ve společenské oblasti.

Bavorský premiér a šéf Křesťansko-sociální unie (CSU) Markus Söder už prohlásil, že voliči jasně odmítli Scholzovu vládu. Sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze totiž se 14 procenty skončila pravděpodobně až na třetím místě. „Voliči semaforovou koalici svým hlasováním prakticky odvolali,“ řekl Söder s odkazem na barvy vládních stran. CSU je bavorskou sestrou celoněmecké CDU.

Francie

Ve Francii podle prvních odhadů jasně zvítězí Národní sdružení vedené Jordanem Bardellou. Nacionalisté by měli získat přes 32 procent hlasů, strana prezidenta Emmanuela Macrona Obnova jen 15,2 procenta. „Je to samozřejmě zklamání,“ přiznala ministryně práce Catherine Vautrinová.

Lídr vítězné strany Bardella už vyzval prezidenta k rozpuštění parlamentu a vypsání předčasných voleb. Národní sdružení je podle něj připravené vést vládu.

A zhruba o hodinu později Macron jeho žádosti vyhověl. V mimořádném televizním projevu k národu oznámil, že rozpouští Národní shromáždění a vypíše nové volby. Vzestup krajní pravice označil za nebezpečí.

Ve Francii se v tuto chvíli ještě stále volí, jasné vítězství nacionalistického Národního sdružení vedeného Jordanem Bardellou však ukazovaly všechny dostupné průzkumy už týdny před samotnými volbami.

Nizozemsko, Belgie

Posílení krajní pravice je jasné i v Nizozemsku, kde Strana pro svobodu Geerta Wilderse skončila podle odhadů na druhém místě, a obsadí tak v europarlamentu sedm křesel. Dosud neměla jediné, i tak je však výsledek lehce za očekáváním - v průzkumech většinou Wildersova strana vedla.

Za očekáváním je podle průzkumů zatím krajní pravice v Belgii, kde separatistický Vlámský zájem zřejmě skončí až na druhém místě.

Volby do Evropského parlamentu 2024

Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Zatím poslední eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.

Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.

Doporučované