Hlavní obsah

Zklamání i překvapení. To je 10 milníků eurovoleb

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Klára Dostálová získala nejvíc preferenčních hlasů.

Volby do Evropského parlamentu v Česku ovládlo hnutí ANO, propadli naopak Piráti i SPD. Seznam Zprávy vybraly důležité momenty letošního evropského hlasování.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Voliči v Česku vyslali do europarlamentu zástupce sedmi stran a uskupení. Vítězné ANO dostalo 26,1 procenta hlasů, páté eurovolby v Česku provázela i doposud nejvyšší volební účast za 20 let v EU - přišlo přes 36 procent oprávněných voličů.

Seznam Zprávy přináší 10 milníků tuzemské části voleb do Evropského parlamentu.

1. Výhra o jediný mandát

Průzkumy ještě před několika týdny přisuzovaly opozičnímu hnutí ANO drtivé vítězství. Nakonec porazilo vládní koalici Spolu o necelá 4 % hlasů, v přepočtu na mandáty 7 ku 6.

„Výsledek považujeme za famózní úspěch. Nečekal jsem to, když jsem viděl vysokou volební účast v Praze,“ hlásil šéf hnutí Andrej Babiš a chválil jedničku kandidátky Kláru Dostálovou za zisk nejvíce preferenčních hlasů (171 tisíc).

Špičky ANO nicméně toužily po ještě lepším výsledku. „Šest mandátů bych považoval za neúspěch, sedm by bylo dobrých, ale teprve při osmi budu spokojený,“ tvrdil na jedné z posledních předvolebních akcí první místopředseda hnutí Karel Havlíček.

2. Ani zklamané, ani nadšené Spolu

Názorově nesourodí kandidáti koalice Spolu v posledních dnech avizovali: „Můžeme vyhrát.“

Nestalo se tak, nicméně vládní uskupení nezažilo fiasko jako vládnoucí strany v Německu či ve Francii. Rozpoložení koalice, která získala přes 22 procent hlasů, vystihl premiér Petr Fiala (ODS). „Dosáhli jsme slušného výsledku, ze kterého nejsme ani nadšeni, ani nijak zklamáni. Šest mandátů jsme si stanovili jako hranici úspěchu v těchto volbách,“ řekl.

„ANO je dost hluboko pod preferencemi, které má běžně v průzkumech ve sněmovních volbách, což reálně znamená, že se tyhle volby dají těžko interpretovat jako nějaké protestní hlasování proti vládě. Nejsme v situaci, kdy bychom jako ve Francii nebo v Německu mohli říct, že největší vládní síla utrpěla drtivou porážku,“ podotkl pro Seznam Zprávy politolog Masarykovy univerzity Lubomír Kopeček.

Neodehrálo se ani očekávané kroužkovací zemětřesení. Uspěli tři kandidáti ODS včetně lídra Alexandra Vondry, dva z TOP 09 (včetně Luďka Niedermayera) a jeden lidovecký (Tomáš Zdechovský).

Šéf KDU-ČSL Marian Jurečka nicméně avizoval, že pokud jeho strana nezíská dva mandáty, nebude obhajovat post šéfa strany. Zda tomu dostojí, zatím není jasné.

3. Nejvyšší historická účast

Češi letos volili do europarlamentu popáté, ale poprvé se účast přehoupla přes 30 procent. Platný hlas odevzdalo 36,45 procenta oprávněných voličů, což je o 8 % víc než před pěti lety.

„Spousta lidí - hlavně ve větších centrech a městech - si uvědomuje, že se hraje o budoucnost Evropy. Asi málokdo se chce vzbudit do Evropy plné radikálních pravičáků, kteří začnou dělat nové pořádky. Alespoň tak jsem si projektoval letošní souboj mezi ‚starým demokratickým světem‘ a ‚novým lživým a populistickým‘,“ uvedl pro Seznam Zprávy politolog Masarykovy univerzity Otto Eibl.

Voličsky nejsilnější byl doposud rok 2019, kdy platný lístek odevzdalo 28,72 procenta voličů. Česko však v účasti nadále zůstává hluboko pod evropským průměrem - za celou sedmadvacítku odhady letos hovoří o účasti 51 %.

4. Skeptici na vzestupu

Češi slyšeli na ostrá antiunijní hesla ohledně eura, migrace či Green Dealu. Motoristé s Přísahou i koalice Stačilo! získali okolo 10 procent, přes 5 % zaznamenalo také SPD s Trikolorou. Čtvrtina všech hlasů tak znamená jasné „ne“ dosavadnímu směřování Evropy. Ostrou rétorikou nešetřilo ani hnutí ANO.

„Euroskeptické subjekty jsou často monotematické. Je tu jediný volební obvod. Kandidátka nabízí příležitost pro někoho, kdo je úspěšný performer. Paradoxně se někdy stává, že subjekt na národní úrovni bezvýznamný může v těchto volbách dosáhnout slušného výsledku,“ nastínil Kopeček.

5. Turek do Evropy

Sběr předmětů s nacistickou symbolikou ani gesto připomínající hajlování neodradilo od volby bývalého automobilového závodníka Filipa Turka. Koalice Přísaha a Motoristé míří do Evropy, jelikož díky zisku 10,3 procenta hlasů skončila třetí.

„Filip Turek vystupoval jako apoštol starého světa, kdy máte právo propálit benzinu, kolik chcete, odmítnout Green Deal, nebo migranty. Paradoxně jej legitimizovala Danuše Nerudová. V jejich vzájemné televizní debatě neměla navrch. Byla mnohem emotivnější a nechala jej lhát v přímém přenosu. Kampaň je o pocitech a ten člověk při jejich debatě působil slušně,“ poznamenal Eibl.

Eurovolby 2024 rozcestník

6. Pirátský propadák

Pirátská strana zažívá po sněmovním vykroužkování na úkor STAN další nepříjemný šok. Jen tak tak se přehoupla přes pětiprocentní hranici a mandát obhájila pouze Markéta Gregorová.

„Nezastírám, že výsledek voleb je pro nás velkým zklamáním a budeme tak určitě analyzovat důvody, proč k tomu došlo. Od občanů to bereme jako důležitou zpětnou vazbu. Pracovně to pro nás znamená, že budeme muset zabrat třikrát tolik než doposud,“ komentoval volební výsledky předseda Ivan Bartoš.

7. Konečné to stačilo

Už třetí pětiletku načne v Evropském parlamentu šéfka komunistů Kateřina Konečná. V koalici Stačilo! propojila krajně levicové strany, s nimiž se hlasitě vymezovaly vůči euru, podpoře Ukrajiny nebo migraci. Na čtvrtém místě získaly 9,6 procenta hlasů a dva mandáty. „Nejsme žádné béčko. Jsme autentická, vlastenecká, levicová strana. Lidé volají po míru. Výsledky pětidemolice jsou tristní,“ vymezovala se vůči vládním stranám Konečná.

„Od počátku bylo vidět, že Kateřina Konečná hraje o všechno. Je paradoxní, že uskupení, které k voličům deklaruje vystoupení z EU, se zuby nehty drží toho, aby mohla zasednout v Evropském parlamentu a požívat všechny výhody s tím spojené,“ zhodnotil politolog Eibl.

8. Nerudová za očekáváním

Starostové a nezávislí obhajovali oproti předešlým volbám jediný mandát, a tak mohou díky zisku 8,3 procenta hlasů a 2 mandátů mluvit o zlepšení.

V kuloárech je však cítit zklamání, od kampaně v čele s někdejší prezidentskou kandidátkou Danuší Nerudovou si slibovali víc. „Ano, výsledek je trochu za naším očekáváním. Bylo velmi těžké potenciál, které nám výzkumy dávaly, naplnit. Soutěž se v podstatě odehrávala jako souboj ANO a Spolu, bylo těžké pro nás najít prostor,“ reagovala Nerudová.

Podle odborníků znovu nedokázala kampaň správně načasovat. „Předvedla svůj standardní výkon. To znamená velká očekávání, ale praxe zůstává velmi daleko. Nevím, jestli je to chyba, nebo záměr, ale cílí jenom na mladé voliče. Lídryně je odvážná, jak mluví o migračním paktu, na druhou stranu chybí politická zkušenost, která by ji provedla kampaní elegantněji,“ řekl Eibl.

9. „Okradené“ SPD

Sešup v eurovolbách zažila SPD Tomio Okamury. V koalici s Trikolorou získala jen 5,7 procenta hlasů, lídra kandidátky Petra Macha pak předstihl současný europoslanec Ivan David. Jejich hlas mezi těmi euroskeptickými zanikal.

„Je to zase problém konkurence menších stran. Ivan David není žádná zásadně průlomová postava. Ale jeho přeskočení Petra Macha naznačuje, že v SPD se měli trochu víc zamyslet nad tím, koho vybrat do čela kandidátky,“ uvedl Kopeček.

10. Marný restart socialistů

Změnili logo, změnili název, jenže nanovo ani postaru to dál nefunguje. Pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do europarlamentu nepřekročila SOCDEM (1,9 %), která jako lídra nasadila bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka, ani uskupení někdejšího premiéra Jiřího Paroubka, který nyní se svým týmem používá dřívější značku sociální demokracie ČSSD (0,25 %).

„Doufám, dokud dýchám,“ říkal Zaorálek před vyhlášením výsledků. Nevyšlo to.

Volby do Evropského parlamentu 2024

Volby do Evropského parlamentu se konají každých pět let, první Česko zažilo po vstupu do Evropské unie v roce 2004. Letošní eurovolby se konaly 7.–8. června 2024. Dění v Česku jsme sledovali ONLINE.

Vyhrálo hnutí ANO, získalo 26,14 % hlasů a 7 mandátů. Druhá byla koalice Spolu s 22,27 % a 6 mandáty, třetí Přísaha a Motoristé s 10,26 % a 2 mandáty. Do EP se dostali také Stačilo!, STAN, Piráti, SPD a Trikolora.

Doporučované