Skoro polovina Čechů by klimatickou změnu „vyseděla“ a řešila jen následky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Společnost Veolia a agentura Elabe provedly průzkum, zda a jak moc lidstvo sužují ekologické obavy. Odborníci z evropského programu Copernicus totiž označili rok 2023 za nejteplejší rok v historii měření, z druhé strany však stále častěji a hlasitěji znějí hlasy volající po zásadním zpomalení ekologické transformace.

Otázkou, zda jsou potřebné změny sociálně a ekonomicky přijatelné, se výzkum zabývá. Účastnilo se ho celkem 29 500 respondentů z 26 různých zemí. Pro každou zemi byl vytvořen reprezentativní vzorek obyvatel starších 18 let. Klíčové parametry výběru respondentů byly pohlaví, věk, socioprofesní kategorie, příjem a místo bydliště.

Průzkum potvrdil, že postoj k životnímu prostředí společnost stále více rozděluje. Narůstá počet skeptiků, kteří proti sobě staví boj s chudobou a ekologická opatření. 

„Dnes proti sobě stojí dva hlavní směry: radikální přístup ke klimatické změně a ekologická pauza. Oba představují zásadní sociální, ekonomická i ekologická rizika,“ popisuje výsledky průzkumu Estelle Brachlianoffová, generální ředitelka skupiny Veolia.

Na faktu, že jsme svědky klimatického rozvratu, se shoduje 9 z 10 dotázaných Čechů. Neshodují se však na příčinách jeho vzniku. Čtyři pětiny respondentů viní ze vzniku klimatické krize činnost člověka. Zbylá pětina dotázaných tvrdí, že jde výhradně o přírodní jev, nebo že příčinu vzniku nelze určit.

Z průzkumu také vyplývá, že lidé ke změně nejvíce motivuje potřeba chránit sebe i své okolí – především s důrazem na zdraví.

Obyvatelé Česka se neshodují se světem v tom, že globální oteplování představuje nejzásadnější zdravotní hrozbu, které lidstvo čelí. Za ni ji považuje pouze 62 procent Čechů, což nás řadí na poslední místo v žebříčku.

Stejný počet respondentů pak cítí pocit zranitelnosti a ohrožení riziky souvisejícími s klimatickou změnou nebo znečištěním. Jak v Česku, tak ve světě mají pocit větší zranitelnosti a ohroženosti ženy a mladí lidé, ať už jde o hrozby pro zdraví nebo majetek.

Z výzkumu dále vyplývá, že naděje Čechů na zastavení klimatické krize je jedna z nejnižších. Pouze 36 procent respondentů věří, že máme naši budoucnost stále v rukách a že můžeme zmírnit dopady klimatických změn. 53 procent lidí si není jisto a zbylí dotázaní si myslí, že je už příliš pozdě. Větší skeptici žijí už jen v Belgii a Francii. Naopak mezi nejoptimističtější země patří Indonésie a Indie.

Český fatalismus je podle tvůrců průzkumu zapříčiněn nedostatečnou ekologickou představivostí. Zatímco si téměř tři pětiny Čechů myslí, že opatření a investice ve prospěch ekologické přeměny jsou přiměřené nebezpečí v jejich zemi, dvě pětiny mají za to, že dostatečné nejsou. 73 procent Čechů si pak nedokáže představit, jak by vypadal jejich každodenní život po ekologické transformaci. To je o 11 procent více než ve světě.

Ve světě převažuje názor, že pasivní přístup k řešení globálního oteplování vyjde dráž než aktivní investice do ekologické transformace. Světový průměr zde činí 66 procent.

V tomto směru Česko za světem hluboce zaostává. 54 procent dotázaných Čechů považuje aktivní přístup za výhodnější, zbytek si myslí, že momentální nečinnost a následné „hašení požáru“ vyjde světové ekonomiky levněji. Na opačné straně jsou obyvatelé Číny, Indonésie a Indie.

„Od realizace dostupných řešení, která chrání naše zdraví, snižují znečištění a potlačují výskyt extrémních klimatických jevů, si toho slibujeme hodně. V nadcházejících letech však musí naše planeta v souladu s těmito poznatky začít konat,“ připomíná šéfka Veolie Brachlianoffová.

V průzkumu Češi také tvrdili, že jsou si ochotní pro zlepšení situace připlatit a také se v některých případech uskromnit. Platit za vodu více, aby v ní nebyly mikropolutanty (různé látky produkované člověkem, například pesticidy, chemie používaná v domácnosti atd.), a omezila se tak zdravotní rizika, akceptuje 74 procent dotázaných.

Za ovoce, zeleninu a maso by si kvůli dekontaminaci a ochraně zemědělské půdy a omezení zdravotních rizik připlatilo 66 procent lidí.

68 procent obyvatel Česka tvrdí, že si je ochotno trochu připlatit za elektronická zařízení, a mít jistotu, že baterie a přístroje budou recyklované, čímž dojde k omezení znečišťování souvisejícího s těžbou vzácných kovů a snížení závislosti na státech, které je produkují. 58 procent lidí vyslovilo ochotu konzumovat pitnou vodu z recyklované odpadní vody, aby došlo k omezení rizika nedostatku vody ke konzumaci.

Ve světě si je 74 procent obyvatel jisto, že klimatická změna představuje akutní hrozbu pro ty nejchudší obyvatele světa a do roku 2030 by mohla uvrhnout zpět do chudoby více než 130 milionů obyvatel. Česko je v tomto ohledu mírně podprůměrné. S výrokem souhlasilo pouze 68 procent respondentů, což nás řadí do dolní třetiny žebříčku.

Společnost Veolia ve spolupráci s agenturou Elabe realizovala Barometr ekologické transformace poprvé v roce 2022 a letos jej zopakovala. Výzkum zkoumá postoje lidí ke klimatické krizi a možnostem jejího řešení. Za poslední dva roky se však názory lidí neproměnily.

Průzkum se uskutečnil v 26 zemích na pěti kontinentech, zúčastnilo se ho téměř 30 000 osob, průměrně jeden až dva tisíce v každé zemi. Dotazování probíhalo online od 17. října do 6. prosince 2023.