Hlavní obsah

„Patříte do vězení,“ slyšel Fauci. Kdo v politickém divadle odhalí další pandemii?

Matouš Lázňovský
vědecký redaktor
Foto: Take Photo, Shutterstock.com

Jak se připravujeme na další pandemii?

ANALÝZA. Americké úřady utnuly finanční podporu organizaci, která spolupracovala na zkoumání netopýřích virů s wuchanskou laboratoří. Je to v mnoha ohledech pochopitelné rozhodnutí, ovšem klíčovou otázku neřeší.

Článek

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Byť pandemie covidu oficiálně skončila už před rokem, divadlo kolem ní nepřestává. Žánr se ovšem změnil: místo performancí hygienických jsme postupně přešli k představením ryze politickým.

K vidění to bylo v posledních týdnech například na půdě amerického Kongresu. Velkou pozornost si získalo slyšení Anthony Fauciho, tedy hlavní „tváře“ oficiální reakce na pandemii v USA, před jednou ze senátních komisí. Republikánská zástupkyně Marjorie Taylor Greeneová se během slyšení rozohnila a Faucimu řekla, že by měl být stíhán za zločiny proti lidskosti a že „patří do vězení“.

Je to možná zbytečné říkat, ale vystoupení Greeneové a celé řady jejích kolegů (včetně některých demokratů, kteří Fauciho bránili) bylo jen představením pro veřejnost. Má publikum utvrdit v jejich názorech a přesvědčit je, že „jejich“ političtí zástupci se bijí za věc.

Ovšem tato politická prezentace má i další následky: včetně dopadu na připravenost na další pandemii.

Svědek, otloukánek a viník

Dobře je to vidět na případu odborníka, kterého kongresmani „grilovali“ několik týdnů před Faucim. Byl jím Peter Daszak, ředitel organizace známé jako EcoHealth Alliance (o obou jsme už v minulosti vícekrát psali). Daszakova organizace a on se sám se do centra politické covidové bouře dostali především kvůli spolupráci s Virologickým ústavem v čínskému Wuchanu.

V letech 2014 až 2021 získala EcoHealth Alliance zhruba osm milionů dolarů z amerických federálních grantů na sledování výskytu virů u zvířat. Část z peněz poslala do Wuchanu v rámci projektu sběru dat a provádění pokusů s netopýřími koronaviry s cílem pochopit, jaké riziko představují pro lidské zdraví. Grant nechvalně proslul především poté, co Donald Trump v roce 2020 slíbil, že ho předčasně ukončí právě kvůli spojení EcoHealth Alliance s wuchanskou laboratoří.

Ani v té době, a ani dnes neexistují důkazy, které by naznačovaly, že se v rámci grantu stalo něco, co by mělo souvislost s rozšířením viru SARS-CoV-2. Zároveň ovšem únik viru z této laboratoře je skutečně možný scénář, který nelze jen krátce odbýt.

Covid ve zpětném zrcátku

Je to rok od chvíle, kdy Světová zdravotnická organizace vyhlásila konec pandemie. Chceme využít tohoto výročí k tomu, abychom se znovu – s výhodou časového odstupu – podívali na důležité aspekty boje proti covidu. Co se povedlo, kde se přístup musel upravit na základě nových dat, co se nepodařilo komunikovat a kde není jasno dodnes?

EcoHealth Alliance sice neprováděla žádné experimenty, které by přímo mohly vést ke vzniku SARS-CoV-2. O grant na výzkum, který mohl mířit tímto směrem, požádala, nebyl jí ovšem udělen. Americká organizace pak od nápadu upustila a vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by ho kdy uskutečnila.

Bohužel ovšem nemáme přístup ke všem údajům z čínských laboratoří a nelze vyloučit, že se něco takového nedělo v laboratořích ve Wuchanu bez spolupráce s americkými vědci. Daszak před komisí uvedl, že (v době, kdy s ním ještě komunikovali) se čínských kolegů nezeptal, jestli se takovým směrem vydali.

Což je na jednu stranu pochopitelné (byl to jeden z mnoha neúspěšných grantů), na druhou stranu taková odpověď pochopitelně nikoho neuspokojí a vybízí ke spekulacím. Těm navíc jen nahrává, že k údajům z Číny nelze získat k frustraci řady odborníků z jiných zemí přístup. Peking jednoduše nespolupracuje a zjevně na tom nehodlá nic měnit, což naprosto oprávněně podezření prohlubuje.

Zabředlí

Daszak a EcoHealth Alliance se nedokázali od podezření úspěšně distancovat, pokud to tedy vůbec bylo možné. Na jednání před komisí bylo jasně vidět, že prakticky nemá politické spojence.

Republikáni organizaci a jejího šéfa (bez jasných důkazů, dodejme) obvinili z výzkumu, který mohl vést ke vzniku SARS-CoV-2. Demokrati Daszaka na rozdíl od Fauciho příliš nebránili. Vyčítali mu nedostatek „otevřenosti“ a nesplnění podmínek daných grantem.

Mimochodem, sám Fauci výtky vůči EcoHealth Alliance sdílí. Během svého výše zmíněného –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a ještě vypjatějšího –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ slyšení podpořil přerušení grantové podpory pro Daszakovu organizaci.

Zákaz další podpory americké úřady vyhlásily v polovině května a v podstatě to znamená minimálně výrazné omezení, možná spíše konec činnosti organizace. Pokud se rozhodnutí nezmění například odvoláním, celé roky nedosáhne na peníze z amerického rozpočtu, který byl jejím hlavním zdrojem příjmů. Na grantovou podporu v budoucnosti nedosáhne zřejmě ani samotný Daszak.

Jestli je to oprávněné, či nikoliv, o tom se ještě bude rozhodovat, protože EcoHealth Alliance se hodlá proti rozhodnutí odvolat.

Dosavadní reakce vědecké veřejnosti jsou přitom různorodé. Když o tématu mluvil s několika odborníky časopis Nature, někteří oslovení se domnívali, že administrativa rozhodla správně, protože EcoHealth zjevně nedodržel podmínky grantu a podkopal důvěru veřejnosti v obor. Jiní tvrdí, že rozhodnutí se jim zdá nespravedlivě a vysloveně politické.

Pro nás jako veřejnost by ovšem důležitou otázkou mělo být hlavně, co bude dál.

Virus jako cigaretový kouř

Dvoumetrové rozestupy, znělo od začátku pandemie ze všech stran. Vědci přitom už od března 2020 upozorňovali, že virus může „poletovat vzduchem“ na větší vzdálenosti. Proč to WHO uznala až v dubnu 2024?

Vědci vs. Peking

EcoHealth Alliance sehrála dost důležitou roli při objasňování poznatků vědců o nových virech. Její činnost z celosvětového hlediska nebyla zanedbatelná: roční rozpočet se pohyboval řádově ve stovkách milionů korun (cca 200–⁠⁠⁠⁠⁠⁠400 milionů), a to jsou v tak malém oboru nezanedbatelné peníze. Kromě výskytu koronavirů u volně žijících zvířat skupina mimo jiné studovala přenos Nipah viru a dalších patogenů na člověka.

Navíc organizace se specializovala na spolupráci s laboratořemi z obecně méně rozvinutých zemí, které mají ještě výrazně skromnější vlastní programy sledování možných pandemických patogenů než například v Evropě. A jak jsme sami v posledních letech viděli, v mnoha ohledech na něco takového stále nejsme připraveni.

Rozhodnutí o pozastavení grantové podpory by mohlo odradit i další výzkumníky zaměřené na připravenost a prevenci pandemií – hlavně těch, kteří chtějí spolupracovat s jinými zeměmi.

Daszakovi a EcoHealth Alliance se totiž kromě jiného vyčítá, že nemají přístup k materiálům a vzorkům v čínských laboratořích, byť jde o výsledek výzkumu placeného z rozpočtu USA. Jenže jak je mají z wuchanské laboratoře reálně získat? Dá jim Pentagon k dispozici výsadkovou divizi? Jaké páky má jedna vědecká „neziskovka“ vůči Pekingu?

Někteří odborníci se tak celkem oprávněně obávají, že případ americké organizace by mohl výzkum v této oblasti výrazně poznamenat. Rozhodnutí vysílá mrazivý signál všem budoucím výzkumníkům, kteří by chtěli lépe porozumět ze zvířat „přicházejícím“ virům v Číně a dalších oblastech, uvedl pro časopis Nature Lawrence Gostin z Georgetown University.

Viry nečekají

Přitom nejen případ covidu ukazuje, jak trestuhodně zanedbaný obor sledování divokých patogenů vlastně je. Nikdo neví, kdy a kde by mohl vzniknout další pandemický virus, všichni odborníci se jen shodují, že je to otázka času.

Také jsou zajedno, že vysoká pravděpodobnost zrodu takového viru je v zemích, které obchodují s volně žijícími zvířaty – jako je Čína. Proto je tak důležité provádět podobný výzkum a dohled, jakému se věnovala EcoHealth Alliance.

Stále je přitom co zkoumat, čím se zabývat a čeho se (v racionální míře) obávat. Z jihovýchodní Asie se k nám přes Čínu dostala ptačí chřipka (H5N1), která je jedním z velkých kandidátů na další pandemický virus. I když tomu tak nebylo, v posledních letech se stala v západním světě stálou součástí životního prostředí, a tak má stále více možností, jak se blíže „seznámit“ s lidmi.

Co je ptačí chřipka

  • Influenza drůbeže, známá také jako ptačí chřipka, je virové onemocnění postihující ptáky – jak volně žijící ptáky, tak drůbež, jako například slepice, krůty, kachny a husy. Infikovaná zvířata jsou otupělá a mají načepýřené peří, jsou netečná, odmítají se pohybovat, mají dýchací potíže.

Způsob přenosu ptačí chřipky:

  • K přenosu dochází především trusem nemocných ptáků.
  • Úhyn ptáka na ptačí chřipku lze potvrdit pouze v laboratoři.
  • Lidé se mohou infikovat pouze kontaktem s infikovanými ptáky nebo jejich exkrety (výkaly, peří, uhynulá zvířata apod.).
  • Nelze vyloučit přenos ptačí chřipky z nemocných ptáků na drobné savce (kočky, psy apod.).
  • Dosud nebyl zaznamenán případ přenosu ptačí chřipky z volně žijících ptáků na člověka. Dosud nebyl prokázán přenos nákazy z člověka na člověka.

Zdroj: Státní veterinární správa

V posledních týdnech se například nečekaně ukázalo, že virus ptačí chřipky se dokáže šířit kravským mlékem mezi chovnými zvířaty (přenos přitom probíhá přes vybavení použité při dojení, rozhodně ne vzduchem). Další podobná nemilá překvapení rozhodně nejsou vyloučena.

V Jižní Americe se zase v poslední době ve stále větší míře objevuje málo známý virus Oropouche. Brazílie letos zaznamenala už 5530 případů oproti 836 případům v roce 2023. Zvýšený výskyt byl hlášen také v Bolívii, Kolumbii a Peru. V květnu oznámila první případy Kuba. Virus, který byl tradičně endemický v oblasti Amazonie, nyní postihuje lidi i mimo deštný prales.

Většina případů má mírný průběh s příznaky jako bolesti hlavy, těla, nevolnost a vyrážka. Ovšem virus může také způsobit zánět mozku a neurologické problémy. I mírná epidemie by mohla přetížit zdravotní systémy kontinentu.

V africkém Kongu se pak šíří „nová verze“ viru mpox. Podle Světové zdravotnické organizace Kongo od ledna do začátku května nahlásilo více než 4500 případů podezření na neštovice a téměř 300 úmrtí. To je zhruba trojnásobek oproti stejnému období loňského roku. Vláda v reakci vyhlásila stav epidemie v celé zemi.

Analýza pacientů hospitalizovaných mezi říjnem a lednem v Kamitugě ve východním Kongu naznačuje, že virus se „zabydluje“ mezi lidmi. Nově objevné mutace mpox zřejmě jsou důsledkem toho, že virus se šíří primárně už mezi lidmi, nikoliv mezi zvířaty (a z nich na lidi). K přenosům docházelo ve městě, kde lidé mají jen malý kontakt s faunou.

Ve všech třech zmíněných příkladech jde o země velmi vzdálené a epidemie nejspíše „vyhasnou“ nebo zůstanou omezené tak, že se většiny světa nedotknou. Jde o zprávy, kterými se většina z nás nemá důvod vůbec zabývat a jsou pro nás zbytečné.

Ale rozhodně to tak zůstat nemusí. Postup nemusí být nijak bleskový: virus HIV k nám (právě z Konga) „prosakoval“ celé desítky let, než způsobil smrtící epidemii. Někdo by těmto informacím tedy rozhodně pozornost věnovat měl. V žádném případě to nemusí být Peter Daszak a EcoHealth Alliance. Jen je otázka, kolik zájemců o tuto práci se po politickém „divadle“ kolem covidu najde.

Čtěte analýzy Seznam Zpráv

Doporučované