Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Čtete ukázku z newsletteru Kauzy Seznam Zpráv, ve kterém každý pátek reportéři z našeho investigativního týmu shrnují podrobnosti a zákulisí nových kauz z vysoké politiky i byznysu. Pokud vás newsletter zaujme, přihlaste se k odběru!
Členy policejní ochranné služby si představujeme jako mlčenlivé, dokonale vycvičené profesionály s černými brýlemi a neomylnými reflexy, kteří ani na chvíli neztrácí ostražitost. Tahle filmová iluze se ale v posledních dnech hroutí rychlostí karetního domečku.
Stačily k tomu tři týdny.
Začalo to atentátem na slovenského premiéra Roberta Fica. Teď už můžeme bez okolků konstatovat, že zásah jeho bodyguardů připomínal parodii (z hlavy nemohu dostat záběr na ochránce, kterého po výstřelech nenapadlo nic lepšího, než že začal cloumat se zábranou, jež dělila střelce od oběti, například).
Po šokující události se novináři vrhli na českou policii s dotazy, jak atentát ovlivní jejich práci.
Pár hodin po výstřelech nás policejní prezidium ujišťovalo, že nic nepodceňují. „Situaci ve vztahu k útoku na slovenského předsedu vlády pozorně sledujeme, vyhodnocujeme případná rizika a těm přizpůsobujeme veškerá opatření ve vztahu k našim chráněným osobám i objektům,“ konejšil nás mimo jiné mluvčí české policejní centrály Jozef Bocán.
Jak nyní doložil kolega Vojta Blažek, byla to jen bezobsažná mediální mlha. Realita opět předčila i nápady nejbláznivějších scenáristů. Blamáž – jinak to nazvat nejde – má na triku právě policejní ochranná služba, která má dohlížet na bezpečí vrcholných politiků. Hned druhý den po střelbě ve slovenské Handlové jí totiž proklouzl do Senátu vetřelec. Opilý muž se bez čipové karty prosmýkl recepcí a pak se potácel labyrintem tamních chodeb.
Prý si mysleli, že jde o kuchaře.
Dezorientovaný opilec nemohl najít východ, a proto raději vyskočil oknem. Jestli se někdy na světlo dostanou záběry z bezpečnostních kamer, zcela jistě se ještě náramně pobavíme. Policie to odbyla konstatováním, že šlo o selhání jednotlivce – strážce z recepce.
Opravdu? Den po atentátu, kdy policejní vedení slibuje zpřísněná opatření a všeobecnou pohotovost? Jistě, nelze vyloučit, že na senátní vrátnici zrovna hlídkoval totální flákač, jemuž jsou rozkazy shora šumafuk. Má ale takový policista sloužit zrovna u ochranné služby, pokud má sloužit u sboru vůbec?
Navíc: Po zatčení senátnímu vetřelci naměřili 2,5 promile alkoholu v krvi, což je na hraně těžké opilosti, projevující se blábolivou řečí a hodně rozevlátou chůzí. To si oko cvičeného ochránce nevšimlo ničeho podezřelého, aby si kuchtíka pořádně proklepl?
Troufám si tvrdit, že takový ochránce bude nejen mlčenlivý, ale velmi pravděpodobně i slepý. A profesně slepý pak musí být i ten, kdo jej do služby vybral. A tady se blížíme k tomu nejznepokojivějšímu.
Ta samá jednotka totiž očividně podcenila i jiný, starší incident. Kdosi se sjížděl kokainem na toaletách Poslanecké sněmovny (opět zjištění kolegy Blažka) a vedení ochranné služby dělalo všechno pro to, aby se aférka sfoukla jako bílý prášek ze zrcátka. Aby se nikdy nevyšetřilo, kdo si během nočních jednání vylepšoval náladu.
Tohle už nelze schovat za jednotlivce a jeho selhání. Ochranná služba si říká o to, aby jí někdo sundal černé brýle a pořádně si proklepl její kondici.
Obě historky z malostranských paláců by šlo přejít s pobaveným úsměvem. Nešlo přece o život. Jenže na Slovensku si nejspíš také mysleli, že se do politiků nestřílí. Až do třetí květnové středy roku 2024.
Co jsme také zjistili
České zboží v ruských obchodech. Po roce jsme ohledávali nabídku v moskevských obchodech. Výsledek prověrky? České pivo nezmizelo z ruských regálů ani po dvou letech války na Ukrajině, naopak oproti loňsku přibyly některé známé značky. Jako třeba Staropramen nebo Kozel, z lihovin Becherovka.
Už to nechce dělat. Poprvé jsme o mocipanských manýrech starosty Zlatníků-Hodkovic napsali letos v únoru. Následoval text o kopci navršeném za vsí, který nejspíš vyrostl načerno. Minulý týden jsme zmapovali další malé domů s podpisem starosty Jiřího Rezka. Tohle pondělí si už sám uvědomil, že už to nechce dělat, a navrhl vlastní odvolání. Zastupitelé příliš neváhali.
Exekutor a estébák. Dál sledujeme příběh stíhaného exekutora Igora Ivanka. Jak jsme nyní zjistili, policie má další stopu při pátrání po penězích, které byly podle ní vyvedeny z jeho úřadu. Prozradím jen, že v dosud neznámé kombinaci figuruje bývalý agent StB s krycím jménem Tomeček.
Whistleblower porazil vládu. Téměř neznámý úředník Pavel Kodym (znáte z našeho zpravodajství) už podruhé vyhrál soud, v němž se bránil vyhazovu. Ministr dopravy Martin Kupka se ho ani na druhý pokus nezvládl zbavit podle zákona. A tak po Ministerstvu dopravy prohrála s Kodymem soud i celá vláda.
Escobar z liberce a jeho policajt. Z tohohle kouká ještě velké mrzení. Kolega Radek Nohl vyčetl z jednoho opomenutého rozsudku, že Vilému Kováčovi, českému Pablu Escobarovi z Liberce, při útěku pomáhal úplatný policista. Jeho jméno zatím neznáme, ale třeba se k němu nakonec také dopracujeme…
Kulturní válka o kasárna. Na sociálních sítích měl leckdo jasno hnedle po zavření Kasáren Karlín. Novináře nevyjímaje. Dovolili jsme si nabídnout pohled z druhé strany. A popsali, co zavření oblíbeného místa předcházelo. Nic to nemění na tom, že je škoda každého živoucího kulturního centra, které úřady zahluší, jak aféru komentoval editor Jonáš Zbořil.
Pokud vás týdenní report toho nejdůležitějšího z naší investigativní dílny zaujal, určitě se přihlaste k odběru a newsletter také doporučte svým známým. Příští pátek se na vás opět těšíme u dalšího vydání!
