Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na velké odjezdové tabuli se tu a tam mění čísla spojů a časy odjezdů. Zhruba u pětiny je poznámka o zpoždění či náhradní dopravě. Také cestující na brněnském hlavním nádraží ve čtvrtek ráno pociťují dopravní důsledky noční tragické nehody u Pardubic.
Omezení logicky nejvíc dopadají na vlaky, které běžně Pardubicemi projíždějí. Zpoždění se nejvíc dotýkají dálkových spojů do Bratislavy, Vídně, Prahy či Budapešti, některé linky nahrazují náhradní autobusy.
Kolem deváté ráno svítí na tabuli největší zdržení u linky RegioJetu směrem na Budapešť, více než 60 minut.
Vlak běžně odjíždí 8:48, po deváté ještě ani nemá určenou kolej a nástupiště. Příjezd vyhlíží také Ondřej Bula se třemi kamarády. „Jedeme na rozlučku se svobodou do Marbelly. Letíme z Vídně. Ta hodina nám nevadí, protože jsme si nechali větší rezervu. Odlet je až 17:40, takže jsme rádi za mezeru,“ vypráví v odbavovací hale.
Podívejte se na fotky z brněnského nádraží:
Překvapení cestující v odjezdové hale nejčastěji míří ke stánkům dopravců. Řadu dotazů musí od časného rána řešit obsluha RegioJetu. „V pořádku odjezdy stále nejsou. Máme hlášení, že v Pardubicích pouští jen po jedné koleji. Pořád lidem nemůžeme garantovat, že jejich spoj nebude opožděný,“ popisuje.
Lidé nejvíc řeší cestu do Prahy
Podobně perné ráno řeší ve vedlejší pokladně Českých drah. „Lidé se nejvíc ptají, jak se dostanou do Prahy. Úplně nahrazujeme autobusy spoje na Havlíčkův Brod a na Jihlavu,“ popisuje pokladní.
S partou firemních kolegů ve vestibulu postává také Richard Horák. Společně míří na firemní akci do hlavního města. Vlak Českých drah Eurocity běžně míří do Prahy, teď má psanou jako koncovou stanici Českou Třebovou. „Uvidíme. Zatímco sledujeme zprávy, možná nás v České Třebové vyženou do autobusů, nebo nás pustí po jedné koleji, co teď zprovoznili. Máme akci u O2 areny, ale vzhledem k situaci lidé v práci zpoždění určitě pochopí,“ vysvětluje.
Náhradní autobusy staví asi 50 metrů od hlavní vlakové budovy, poblíž železničního viaduktu. Cestující tam navádí koordinátor Českých drah, také nechce uvést jméno. „Zatím jsme neřešili žádné velké komplikace. Aktuálně odsud nahrazujeme linku na Náměšť nad Oslavou a Plzeň a na Prahu přes Křižanov a Havlíčkův Brod,“ vysvětluje.
Původní materiály Seznam Zpráv k železničnímu neštěstí v Pardubicích
Vše důležité o tragické nehodě z 5. června 2024 najdete zde.
Reportáž z místa nehody, kde probíhá vyšetřování.
Video zobrazující srážku vlaků a zásah záchranářů.
Svědectví cestujících z havarovaného vlaku.
Článek o pravděpodobném viníkovi nehody a postupu vyšetřování.
Galerie, jak viděli nehodu reportéři i profesionální fotograf v řadách zasahujících hasičů.
Vysvětlení hasiče, jak se postupuje při zásahu u nehody vlaku.
Přehled dopravních komplikací, které nehoda způsobila na klíčové trase mezi Čechami a Moravou.
Zrušený vlakový spoj většinou nahrazují dva až tři autobusy, v odpolední špičce jich podle koordinátora může být až pět. „Hodně lidí jede vlakem na Prahu odklonem přes Jihlavu, nebo přes Veselí nad Lužnicí,“ doplňuje.
Zdržení 120 minut
České dráhy jsou jedním ze tří dopravců, které na nejvytíženějším koridoru provozují osobní vlaky. „První náhradní dopravu autobusy jsme zavedli už v noci u posledních vlaků směřujících včera do Prahy. Dnes jsme v části trasy odříkali množství vlaků. Přes Pardubice na prvním koridoru jezdí pět našich dálkových linek (SC Pendolino, Ex1 Ostravan, Ex2 Valašský expres, R18 Slovácký expres, R19 Svitava, Ex3 railjet Vindobona a EC Metropolitan) a regionální linka Kolín – Pardubice – Česká Třebová,“ informuje mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
Dopravci se snaží spoje odklánět, aby se zpoždění přenášela na co nejméně spojů. „Snažili jsme se maximálně omezit zpoždění vlaků mimo místo nehody, a proto se soupravy otáčely ve vhodných stanicích, třeba v Přelouči a v České Třebové nebo Chocni, abychom eliminovali zpoždění vlaků na místě za výlukou,“ doplňuje mluvčí drah.
U RegioJetu mohou být zpoždění ještě vyšší. Třeba u jeho linky 1033 z Prahy do Vídně s běžným odjezdem 9:15 svítí ještě po desáté dopoledne zdržení 120 minut.
I navzdory snaze železničářů a dopravců se dopoledne zpoždění nedaří redukovat. Třeba rychlík číslo 72 na lince Ex3 má, který z Brna běžně odjíždí 10,39 má zpoždění 45 minut. Netrpělivě na něj čekají i Gabriela a Jan. Potřebují se dostat za prací do Varšavy.
„Jsme trochu nervózní, protože potřebujeme stihnout večerní letadlo z Prahy. Navíc minulý týden jsme jeli RegioJetem hned v prvním vagonu, takže máme takový nepříjemný pocit. Naštěstí máme časovou rezervu, kdybychom jeli o vlak později, tak se asi rozsypu. Uvidíme, snad nebudeme s kufry přesedat do autobusů,“ popisuje Gabriel.
Na nádraží se každou chvíli ozývají hlášení o zpožděných vlacích. „Očekávaná doba zpoždění se může změnit,“ zní tradiční spojení, když oznamuje zpožděný rychlík Českých drah do Grazu. Běžně má odjíždět 11:22, na tabuli svítí zdržení 70 minut.
Vlak RegioJetu číslo 1033 mířící do Vídně, který z Brně běžně odjíždí 11:48 mešká dokonce 80 minut. Většina cestujících tuší, že dnes si klid na trati neužijí.
Nejhorší železniční nehody v Česku
Srážka vlaků u Stéblové
Z nevyjasněných důvodů vyjel 14. listopadu 1960 večer osobní vlak ze stanice Stéblová, aniž by počkal na křižování s vlakem v opačném směru. Byla hustá mlha a průvodčí zahlédl záblesk zeleného světla, domníval se, že to je signál od výpravčího. Vlak se rozjel, přestože svítila červená, vlak z protisměru do stanice totiž ještě nepřijel. „Záblesk zeleného světla“ zůstává záhadou. Není pravděpodobné, že by si průvodčí vymýšlel. V tom případě by se pokoušel o sebevraždu a masovou vraždu. Vlaky se srazily asi jeden a půl kilometru od stanice Stéblová. Nehodu nepřežilo 118 lidí.
Srážka vlaků u Šakvic
Osobní vlak zastavil 24. prosince 1953 brzy ráno asi 200 metrů za stanicí Šakvice. Čekal na uvolnění koleje. V plné rychlosti do něj zezadu narazil rychlík tažený parní lokomotivou jedoucí z Brna.
