Článek
Komentář si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česká společnost stárne. Vychází to z demografických dat, která jasně naznačují růst seniorů pobírajících penzi, a naopak pokles lidí v produktivním věku, kteří budou svými odvody průběžný systém financovat. Aktuálně představuje průměrná penze zhruba 45 procent průměrné hrubé mzdy, ale v budoucnu se tyto nůžky značně rozevřou. Co na to říká náš důchodový systém?
Ten se měl tomuto vývoji již dávno přizpůsobit. Ačkoliv se chystají úpravy důchodové reformy, vláda zatím nepřišla s žádnou komplexní reformou českého důchodového systému. Můžeme však pozorovat její náznak v podobě rozšíření III. dobrovolného důchodového pilíře. Tím se stal dlouhodobý investiční produkt (DIP), na který můžeme nahlížet jako na státem podporovanou investici. Postupně by se měl stát důležitou součástí českého investičního prostředí.
Jak se DIP odlišuje od klasického penzijního spoření?
V rámci penzijního připojištění (transformované fondy) nebo doplňkového penzijního spoření můžete investovat jen do fondů, které nabízí daná penzijní společnost. Jak u DIP, tak u doplňkového penzijního spoření si můžete sami zvolit, zda budete investovat spíše dynamicky, nebo konzervativně a jaké investiční portfolio si nastavíte. Ovšem u DIP si oproti klasickému „penzijku“ můžete zvolit konkrétní akciové tituly.
Jde o daňově podporovanou investici, kterou mohou využít všichni lidé starší 18 let. Podmínkou pro uplatnění daňových úlev je, že budou investovat nejméně deset let a prostředky nevyberou dříve než v 60 letech. Nutno připomenout, že investovat mohou i po uplynutí této doby.
Málokdo však ví, že se DIP připravoval již delší dobu a během ní se několikrát změnil jeho název. Ono ve skutečnosti nejde o produkt jako takový, ale o investiční účet, ze kterého si investor kupuje konkrétní produkty, jako jsou akcie, fondy nebo dluhopisy.
Klasické produkty v zajetí inflace
Je zřetelné, že v Česku investiční gramotnost roste a s ní i ochota investovat. To je dobrá zpráva, protože pokud je řeč o zajištění na stáří, oblíbené penzijní připojištění či životní pojištění nabízejí jen minimální výnosy. Na pohodový důchod tedy nejsou nejšťastnější volbou. Dobrým příkladem ilustrujícím jejich neefektivitu je inflace. V dobách vysoké inflace ji totiž jen stěží pokryly. Naopak investice do dynamických finančních produktů nesou podle dlouhodobých ukazatelů v průměru sedm procent ročně.
Dejme tomu, že začne mladý člověk investovat již ve svých 25 letech. Pokud bude měsíčně investovat čtyři tisíce korun, dosáhne tím na maximální daňový odpočet, a bude tak mít v 65 letech více než deset milionů korun. To zní dobře, že? Je však mnohem důležitější si uvědomit, že 80 % z této částky představují výnosy a pouze 20 % jsou samotné investované vklady. A pokud by z jakéhokoliv důvodu nastal scénář, že investor po deseti letech přestane aktivně investovat a jen v systému své peníze nechá, stane se to, že v 65 letech bude mít více než pět milionů a výnosy budou tvořit téměř 90 %.
Win-win pro všechny strany
Domnívám se, že jedním z neoddiskutovatelných přínosů DIP je, že zaměstnancům nabízí možnost odepsat si z daní až 48 tisíc korun ročně. Kromě toho mohou získat až 50 tisíc korun na další investice od svých zaměstnavatelů. Tento systém tedy přináší výhody pro obě strany.
Přispívá totiž ke spokojenosti zaměstnanců a firmám pomáhá tyto kvalitní zaměstnance udržet. A to je v době, kdy jich je na českém trhu nedostatek, nesmírně cenné.
