Novinář: Eurovolby jako referendum o Fialovi? Babišův poloviční úspěch

Už na konci týdne zamíří také tuzemští voliči k volbám do Evropského parlamentu. Svůj hlas odevzdají v pátek a sobotu za dramaticky odlišného stavu světa a Evropy než při eurovolbách před pěti lety. Jako vždy ale i tentokrát bude hrát roli také domácí střet mezi opozicí a stranami vládní koalice.

V těsném sousedství už přes dva roky Ukrajina bojuje proti ruské invazi. Kromě bezpečnostních obav válka přinesla i ekonomické turbulence, které dopadly na obyvatele po celé Evropě - včetně lidí v Česku. A v neposlední řadě i na starém kontinentu stále častěji komplikují život projevy klimatické změny. To všechno - ale nejen to - dokládá, v jak odlišných konturách se tento týden uskuteční volby do Evropského parlamentu, když je srovnáme s těmi minulými z roku 2019.

„Určitě neplatí to, co kdysi řekl (bývalý premiér) Jiří Paroubek - tedy že jde o jakési třetiřadé volby, na jejichž výsledku nezáleží,“ říká k významu eurovoleb redaktor Hospodářských novin Ondřej Houska, který se Evropské unii dlouhodobě věnuje a je také spoluautorem podcastu Bruselský diktát. Složení Evropského parlamentu, o kterém voliči rozhodnou, totiž podle Housky bude mít dopad na to, jak Evropská unie bude dál postupovat v reakci na klíčové výzvy - od války na Ukrajině přes ceny energií až po další hospodářský vývoj kontinentu.

V případě Česka se konkrétně hraje o rozdělení 21 europoslaneckých křesel. Průzkumy a také volební model Seznam Zpráv dlouhodobě ukazují náskok hnutí ANO před koalicí Spolu. A i podle Housky je strana v čele s expremiérem Andrejem Babišem favoritem voleb. Do karet ANO ale z novinářova pohledu příliš nehraje předpoklad nízké volební účasti, která už tradičně eurovolby v Česku provází. V roce 2019 dosáhla na necelých 29 procent, o pět let dříve dokonce jen o málo převýšila 18 procent.

Vlažný zájem o volby ale nemusí dopadnout stejně na všechny strany. Třeba koalice Spolu - tvořená vládními ODS, KDU-ČSL a TOP 09, které průzkumy přisuzují druhé místo na pásce - může mít podle Housky výhodu v relativně disciplinovaných voličích občanských demokratů a lidovců. U nich se prý dá spíše předpokládat, že k volbám nakonec přijdou, přestože jsou mnohdy nespokojení s tím, jak se „jejich“ ODS a KDU-ČSL ve vládě prezentují.

„A druhým bodem je to, že pokud někoho motivuje snaha, aby nevyhrál Andrej Babiš (a hnutí ANO), nemá jinou možnost než volit Spolu,“ uvádí Houska. V celkovém pohledu tak podle něj může být předpokládané vítězství ANO poměrně těsné. „Andrej Babiš se z eurovoleb snažil udělat referendum o vládní koalici. Podle mě se mu to podařilo tak napůl,“ míní novinář a poukazuje na už zmíněný předpoklad nízké volební účasti.

Ostrý předvolební souboj opozice s vládní koalicí se přitom v Česku letos zřejmě povede až do posledního momentu. Volební místnosti se otevřou v pátek odpoledne, ještě o den dříve ale poslanci zasednou na mimořádné schůzi Sněmovny. Z podnětu ANO by měli řešit migrační pravidla Evropské unie, která přitom už členské státy definitivně potvrdily.

Právě téma migrace se hojně objevuje na předvolebních mítincích řady stran. A také poslanci ho na popud ANO probírali už několikrát.

Důraz na migraci v souvislosti s eurovolbami je přitom podle novináře Housky jedním z dokladů „obrovské disproporce“ mezi tím, jaká předvolební témata rezonují v Česku a jaká jinde. „Migrace je relevantní téma. Ale u nás je nejdůležitější. V ostatních zemích Evropské unie to tak v žádném případě není,“ popisuje redaktor Hospodářských novin. A poukazuje třeba na výsledky celoevropského průzkumu Eurobarometr, podle něhož hrají celkově prim v EU sociální témata spojená s životní úrovní nebo zdravotnickým systémem.

Podobný nepoměr pak Houska spatřuje u dalšího tématu, který čeští politici před volbami hojně zmiňují - možné změny rozhodovacích mechanismů v EU, především pak zrušení práva veta členských států. V drtivé většině unijních zemí přitom podle Ondřeje Housky nejde o téma, které by voliči považovali za podstatné. Natož aby se stalo jedním z dominant předvolebních debat.

„Témata, která my řešíme, jsou vlastně evropská. Neřešíme tady poplatky u lékaře nebo něco jiného, co s evropskými volbami absolutně nesouvisí. Zmíněná témata (migrace a právo veta), jsou legitimně evropská, z větší či menší míry je bude řešit Evropský parlament. Ale jsou ustřelená mimo mainstream evropské debaty,“ podotýká novinář Houska.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, proč se podle novináře Housky v koalici Spolu objevuje nervozita ze „skákání“ na kandidátní listině nebo co může způsobit posílení krajní pravice v Evropském parlamentu. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.