Falešné Rusky lákají Číňany na „sexy nacionalismus“. A zabírá to

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruska Jilina miluje čínskou kulturu a historii. Obdivuje čínský průmysl i sílu národa, který tolik vytrpěl. A jak je bezvadné, že má Čína nepřemožitelnou armádu!

Ladina by zase ocenila, kdyby si čínští muži brali za ženy „nás, Rusky“. Už jen proto, že na rozdíl od nevěst z Myanmaru a Vietnamu by Rusky nikdy nebyly nevěrné. Přízvuk v její čínštině by jí jeden odpustil, vždyť tak zapáleně povídá o čínském jídle. Nakonec uživatelům platformy Tou-jin nabídne k prodeji ruské výrobky. A oni si je vážně koupí.

Na jiných videích vystupuje blonďatá Ruska, která svým čínským přátelům může jen závidět. „Narodili jste se s nejcennější identitou na světě a mluvíte tím nejpůvabnějším jazykem,“ říká na platformě Siao-chong-šu, čínské obdobě Instagramu. Tatáž žena v jiném videu děkuje Číňanům, že kupují její čokolády a pomáhají tak Rusku překonat ekonomické potíže.

Jaká škoda, že tyto ženy neexistují.

Jilina je ve skutečnosti Katharina Pistorová, profesorka práv z Kolumbijské univerzity. Kdosi využil videí z jejích přednášek publikovaných na YouTube a pomocí umělé inteligence jim dodal vlastní obsah.

Ladina je podle zjištění tchajwanského FactCheck Centra australská koučka Shadé Zahraiová, kterou na TikToku sleduje více než 1,7 milionu uživatelů. Pro využití na čínských sítích jí umělá inteligence pomocí filtrů poupravila vizáž a kdosi její původní videa nadaboval čínštinou.

Čínským sociálním sítím posloužila i tvář Ukrajinky Olhy Lojekové. „Jednou ráno jsem se probudila, zkontrolovala mobil a přečetla si tu zprávu: „Ty umíš čínsky? Myslím, že někdo ukradl tvé fotky a videa a dává je na čínské sociální sítě.“

„Jedna věc je koukat na vtipná deepfakes na instagramu a druhá obdržet zprávu, že váš obličej byl zneužit pro propagandistické účely v Číně,“ uvádí Olha na svém pravém youtubovém kanálu.

Pro americký web New York Times pak potvrdila, že důvodů mluvit oslavně o Rusku má skutečně pramálo - část její rodiny stále žije na Ukrajině.

Falešná videa s jejím obličejem na čínských sociálních sítích kolovala celé měsíce v různých obměnách. Olha pod smyšlenými čínskými jmény jednou žádala o čínské občanství, podruhé vynášela do nebe čínský komunismus, jindy zase pomlouvala „sobecké Spojené státy“. Samozřejmě i ji zajímali čínští muži a záleželo jí na tom, aby se uzavírala čínsko-ruská manželství.

Na první pohled je zřejmé, že tato videa mají mnoho společného. Jde o mladé, údajně ruské ženy, které propagují čínsko-ruské vztahy a podporují vlastenectví. Často hovoří o „rovnosti“ v čínské společnosti, prosperitě čínského podnikání, vzestupu Číny ve světě i síle Lidové osvobozenecké armády.

Videa často doprovází hashtagy jako „ruská manželka“ či „ruská kráska“. Aktérky brnkají na ega čínských mužů slovy o jejich dokonalosti a nezřídka je prosí, aby je zachránili před životem v jejich ne tak idylické zemi. A v neposlední řadě, aby si od nich nakoupili ruské výrobky.

Podle NYT se tvůrci těchto videí snaží vydělat na trhu, který se zrodil v současné geopolitické, technologické a veřejné náladě Číny. Mnozí tvůrci dost možná jen využívají toho, jak rádi Číňané nakupují online a tráví čas u live streamů a reelsů.

V prostředí čínské internetové cenzury, kde je stále více témat zakázáno, je nacionalisticky laděný obsah sázka na jistotu. Tento druh nacionalismu často zahrnuje i sexismus, říká pro NYT Čchen-čchen Čangová, profesorka mezinárodních vztahů na Durhamské univerzitě v Anglii.

„Toto zobrazování mladých bělošských žen v sexuálně objektivizované podobě je typickým tropem genderového nacionalismu nebo nacionalistického sexismu,“ dodala Čangová. „Diváci si konzumací takového obsahu potvrzují svou mužskou hrdost i nacionalismus.“

A kdo za podobnou produkcí videí tedy stojí? Ačkoli se to nabízí, čínská vláda v těchto případech AI manipulace prsty nemá.

Ani nemusí. Ruské influencery si k obrazu svému dokáže vychovat i bez pomoci umělé inteligence.

Pro Komunistickou stranu Číny byl kontakt s cizinci a vnějším světem vždy vnímán jako dvousečná zbraň, která představuje hrozbu i příležitost. Na jednu stranu se Peking obává infiltrace cizinců do čínského informačního prostoru, na stranu druhou si sám aktivně pěstuje obsáhlou skupinu zahraničních influencerů s miliony fanoušků a využívá je k podpoře pročínských narativů.

Peking tak navazuje na dlouhou tradici čínské propagandy, která využívá cizince k propagaci Číny a upevňuje nacionalismus na domácí půdě.

Ačkoliv by se od ruské invaze na Ukrajinu mohlo zdát, že mezi ruským diktátorem Vladimirem Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vzkvétá hotová „bromance“, mnozí odborníci upozorňují, že jsou vztahy obou velmocí „naoko vřelé, uvnitř však chladné“.

Z „vlažnosti“ Komunistická strana Číny viní veřejnost, která se pro bilaterální vztahy jaksi neumí nadchnout. A kdo dokáže vlažné publikum strhnout víc než řádně zapálený influencer.

Nejeden influencer evropského vzezření tak na čínských sociálních sítích pěje ódy na čínsko-ruské vztahy, ukazuje Rusko jako silnou vojenskou mocnost, vykresluje ruské ženy jako ideální partnerky pro čínské muže (kterým nezřídka nevěsty chybí, jak jsme psali zde). Po napadení Ukrajiny se přidala slova o čínské loajalitě vůči Rusku. Sankce nesankce.

Jak podrobně popisuje report think tanku Australian Strategic Policy Institute (ASPI), ruští influenceři se vezou na vlně čínského online nacionalismu dobrovolně a mnozí k tomu ani nepotřebují „zpěvníky“ čínské komunistické strany.

Pro ruské influencery jde o lukrativní půdu. Na internetu nacionalismus jen kvete - a peníze se sypou. Například ruský vlogger působící na čínské síti Tou-jin sbíral podporu pro svou matku, a jakkoli bizarní by se nápad mohl zdát, nasbíral více než milion lajků. Jako děkovnou reakci zveřejnil opět velmi populární video, na kterém jeho matka kráčí sněhem a na důkaz vděčnosti čínským přátelům líbá jejich vlajku (celé video v čínštině najdete zde).

Čínská propaganda však sahá i po metodě výchovy vlastních prostranických hlasů. Příkladem za všechny může být Alexandra Požiděvová ze Sibiře, která studium zasvětila čínskému jazyku na Konfuciově institutu, žurnalistice na Pekingské univerzitě a dotáhla to na zaměstnankyni externí propagandistické agentury China International Communications Group. Od roku 2022 na síti X pravidelně zveřejňovala pročínskou a proruskou propagandu.

Ačkoli výzkumníci z ASPI upozorňují, že byl její účet několikrát pozastaven, i dnes je možné si vyhledáním jejího jména potvrdit, že je Alexandra za svůj „správný přístup k čínské realitě“ u čínských státních orgánů velice oblíbená. Například zde jsou k nahlédnutí její fotografie z „krásného pobytu“ v Sin-ťiangu.

Deník New York Times se pokusil spojit s účtem, který stojí za falešným profilem Shadé Zahraiové. A dostalo se mu i stručné odpovědi: „Stačilo nastavit tři věci: zvuk, video a pohyb úst. Takto si můžete sestavit jakékoli video.“

„I když jsem věděla, že to nejsem já, ta realističnost mě děsila,“ řekla pro NYT Olha Lojeková, která nedávno zjistila, že její podobiznu si v Číně přivlastnilo více než 30 různých účtů na sociálních sítích.

„Když jsem se rozhodla založit si na YouTube vlastní kanál, uvědomovala jsem si nebezpečí deepfakes, ale domnívala jsem se, že se to týká především známých osobností z oblasti politiky a zábavy. Teď si uvědomuji, že se to může týkat kohokoli, kdo má na internetu videozáznamy se svou podobiznou.“

Otázkou zůstává, jak se s touto mocí umělé inteligence popasovat. Odhalování krádeží identity a obdobných prohřešků může být obzvláště obtížné v Číně, v zemi s přísně střeženým internetovým prostředím. Na druhou stranu je Čína jednou z prvních zemí, která se o regulaci AI začala pokoušet na legislativní úrovni.

Mnozí se dost možná nikdy ani nedozvědí, že se jejich videa objevují v pozměněných verzích na čínských sociálních sítích. A stále přibývají další. Momentálně je v kurzu Rusko, brzy to ale může být cokoli dalšího. Jen když si najde své publikum.