Obří „vana“ a kubíky betonu. V Česku roste hala s plány na další MS v hokeji

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.Je to jen formalita a čekání na konečná čísla. Zbývá posledních 8 nejlukrativnějších zápasů, které budou vyprodané. Hokejové mistrovství světa v Praze a Ostravě téměř jistě přepíše historické maximum celkové návštěvnosti. Dosavadní rekord z roku 2015 přes 740 tisíc lidí doposud držela stejná místa.

Už teď se v zákulisí řeší, jak úctyhodná čísla pro příště „nabobtnat“. O slovo se hlásí Brno. Po dekádách slibů a líbivých vizualizací tam roste multifunkční aréna, která i s okolní infrastrukturou vyjde na 6 miliard korun. Pojme přes 13 tisíc lidí, což je o několik stovek víc než Ostravar aréna.

Seznam Zprávy navštívily staveniště na brněnském výstavišti. Město jako hlavní investor arény tam nyní pořádá také veřejné prohlídky.

Je to lokalita, která se vedle okolí hlavního vlakového nádraží v Brně nejrychleji proměňuje. Nad rozlehlou plochou za historickým pavilonem Z se tyčí čtyři obří jeřáby. Hlavní ruch se však aktuálně odehrává pod zemí v hluboké stavební jámě. „Na staveništi se teď pohybuje okolo 150 lidí, ale každým dnem se to různí. Děláme výztuž a betonáž základové desky i prvního a druhého podzemního podlaží. Uprostřed už si všimnete obrysu budoucí ledové plochy. Po obvodech v podzemí budou parkovací místa pro 150 aut i šatny,“ ukazuje šéf projektu z firmy Hochtief Petr Slezáček.

Stavební společnost ovládla zakázku za symbolických 4,44 miliardy korun, nicméně město projekt notifikovalo u Evropské komise za 5,76 miliardy korun jako celkové investiční náklady.

„V rozdílu je zahrnutých také 470 milionů korun na fit-out (vnitřní vybavení) haly. Počítá se i s rezervou téměř 898 milionů korun,“ vysvětluje mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Celková částka vychází i z plateb za pozemky, projekční práce či autorský dozor.

Podle dřívějších plánů politiků měl právě vrcholící hokejový šampionát otevřít novou brněnskou halu. Jak už bývá u velkých staveb v Česku zvykem, křest neklapl. Přípravy podle politiků zhatila covidová pandemie i složité povolovací procesy.

„V tuto chvíli stavba pokračuje pode harmonogramu,“ ujišťuje radní pro dopravu Petr Kratochvíl (ODS). Hala má být předaná v květnu roku 2026, aby tam hokejová Kometa mohla na podzim rozjet extraligovou sezonu.

Právě Kratochvíl v zákulisí platí za „duchovního otce“ stavby a člověka, který teď její podobu i budoucí provoz řeší každý den. Prosazoval ji i v době, kdy na ní nebyla politická shoda. Stál také u založení městské firmy Arena Brno.

Jak už Seznam Zprávy popsaly, město v opakovaném koncesním řízení nenašlo provozovatele haly, vycouvalo z něj i vedení Komety Brno v čele s majitelem a zastupitelem za brněnskou ODS Liborem Zábranským. Město pak řešilo novou notifikaci a podmínky provozu, což přípravy zpozdilo.

Podle aktuálních plánů má sportovní a kulturní středobod města provozovat právě Arena Brno. Nyní zaměstnává jen 6 lidí. Kratochvíl a úzký tým lidí nyní řeší řadu komplikovaných otázek.

Cílový počet má být kolem 30 kmenových zaměstnanců. „Robustníme a najímáme nové pracovníky postupně. Ale nyní nechceme zatěžovat Arenu Brno zbytnými výdaji za personálie. Máme člověka, který má velké zkušenosti s halou - nechci jej zatím jmenovat -, který by se měl stát generálním ředitelem společnosti,“ ujišťuje radní. Jednotlivé pozice si současné vedení firmy obsazuje samo.

Doposud není jasné, jak bude vypadat vnitřní vybavení, tedy fit-out haly. „Budou to speciální světelné, zvukové, animační technologie. Bezpečnostní rámy, skenery. Je to technologicky obrovsky náročná část. Jdeme blok po bloku. Obnáší to mnohahodinová koordianční jednání dvakrát týdně, kde se scházejí externí odborníci na různé oblasti. Máme k dispozici architekty i projektanty, celkově asi 20 lidí,“ vysvětluje Kratochvíl.

Že by městská firma v přípravách tak obří stavby mohla nějak zaváhat, Kratochvíl odmítá. „Je toho extrémně hodně, velká výzva. Pocitově to může vypadat, že to město neumí. Ale pokládám si otázku, proč by to nemělo umět na rozdíl od soukromníka? Neřešíme to na koleni,“ zdůrazňuje.

Už teď odráží řadu kritiků, v čele s politickou opozicí. „Je to černá díra na peníze. Projekt je daleko nad možnostmi města a zabil mnohem zajímavější investice. Upřednostnil se pomník politiků před užitečnými projekty,“ říká o hale zastupitel Matěj Hollan (Žít Brno). Tvrdí, že provoz haly bude ztrátový a město nezajistilo adekvátní ekonomickou analýzu provozu.

Co se týče provozu, město chce velkou část služeb zadat externím firmám. Platí to třeba pro rozsáhlé stánky s občerstvením, úklidové práce, ostrahu a řadu dalších věcí.

Občerstvení na prstenci haly i včetně skyboxů a klubových sedadel má zajistit jediná firma. „Jsme v procesu tendru. Evidujeme tam pět účastníků. Rádi bychom v září o vítězi měli jasno,“ dodává Kratochvíl.

Kolem provozu arény zůstávají i další otazníky.

Třeba jak přesně v hale bude fungovat hlavní nájemce, hokejová Kometa. Vlastní ji zmíněný Libor Zábranský, který nedávno koupil také fotbalovou Zbrojovku.

Jeho hokejový klub má v domovském stánku každý rok sehrát až 40 zápasů. Na rozdíl od „Ronda“, které si klub pronajímá od města kompletně, nově bude pouze jedním z klientů multifunkční haly. „Komerční plochy či nebytové prostory jako šatny, kanceláře - na všechno máme znalecké posudky, které jsou kritériem ceny. A na tomto základě předkládáme nabídku panu Zábranskému. Musíme najít cenu, která vyhoví požadavkům z Evropské komise a bude akceptována ze strany Komety Brno. V hale bude logicky mnoho prostor, které budou sloužit domácímu klubu. Musí si zadat požadavky na technologie,“ vysvětluje Kratochvíl.

Detaily v těchto dnech strany dojednávají. „Není neznámé, za co se pronajímá O2 arena, nebo vítkovická hala. Předpokládám, že to bude podobné,“ dodává radní.

Rozestavěná hala už zlanařila velké sportovní akce. Na konci léta 2026 se tam odehraje část zápasů evropského šampionátu volejbalistek. Ve stejném roce otevření haly Brno hostí evropský šampionát házenkářek, o pět let později dokonce jejich mistrovství světa. „Tyto akce jsou o detailním vyjednávání se sportovními svazy. V zahraničí se o dějištích těchto vrcholných akcí rozhoduje mnoho let dopředu,“ popisuje Kratochvíl.

Podle něj bude cílem v hale uspořádat 100 až 120 akcí ročně. Také jejich kalendář má koordinovat Arena Brno. „Nechci dopředu říkat, o co dalšího budeme mít zájem. Pokorně víme, na co máme. Řada eventů má požadavky na vyšší kapacitu,“ hlásí radní.

Zatím zůstává otevřené, jestli se do haly nastěhují i jiné sportovní kluby z Brna. „Proč ne? Záleží, jestli by si poradily i s prázdnější arénou a budou se tam cítit dobře,“ naráží Kratochvíl na to, že menší sporty nemusí přitáhnout tolik diváků.

K aréně má přiléhat 1300 parkovacích míst, auta k ní sjedou z velkého městského okruhu. Jeho část Bauerova má být za půl miliardy opravená ještě letos na podzim. „Poloha je geniální. Tramvají jste z jedné strany pár zástávek od centra. Z druhé strany napojení na tunel a dálnici,“ pochvaluje si radní.

Podle něj proto dává logiku, aby tam v budoucnu vznikl i nový fotbalový stadion.

Teď se však pozornost soustředí na práce v obří jámě.

„Je to železobetonová bílá vana. Stavba je rozsáhlá objemem, jen v monolitech (základech) použijeme asi 40 tisíc kubíků betonu. Zatím jsme nenarazili na výrazné komplikace. Celý letošek budeme pokračovat v základních konstrukcích,“ dodává Slezáček.