Manželka syrského diktátora Asada má leukemii

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První dámě Sýrie diagnostikovali lékaři akutní myeloidní leukémii. S odkazem na kancelář syrského prezidenta o tom píše například list al-Arabíja, podle kterého čeká osmačtyřicetiletou Asmu Asadovou „zvláštní léčebný protokol“, který zahrnuje naprostou izolaci. Nebude tedy vystupovat na veřejnosti.

Deník připomíná, že zpráva o vážném nádorovém onemocnění krvetvorby přišla zhruba pět let poté, co se manželka syrského prezidenta zotavila z rakoviny prsu. Tu se lékařům podle prohlášení samotné Asadové podařilo zachytit v raném stadiu.

Pro režim je to rána: Asma Asadová je totiž mnohem důležitější postavou, než by se na první pohled ze zahraničí zdálo.

Rozsáhlou investigaci o ní přinesl loni v dubnu britský list Financial Times – Asadová se podle něj vyvinula z novomanželky se západními ideály v jednu z nejmocnějších postav režimu. Syrská první dáma se často stylizuje do role matky národa – státní zpravodajská agentura vydává její snímky z porodnic, s dětmi postiženými rakovinou nebo oběťmi loňského zemětřesení. Zároveň ale tatáž osoba figuruje na západních sankčních seznamech.

Na základě rozhovorů s 18 lidmi z byznysu, humanitární sféry i s bývalými představiteli režimu list Financial Times zjistil, že Asadová má pod kontrolou některá klíčová odvětví ekonomiky, nad nimiž má rozhodující pravomoci a zároveň i osobní profit.

Bývalá bankéřka z JPMorgan například vede tajnou ekonomickou radu prezidenta a její nevládní organizace kontrolují, kam v zemi plynou peníze z mezinárodní pomoci.

Její vliv je patrný na syrském trhu s nemovitostmi, v bankovnictví i telekomunikacích – vše ale zastírají fiktivní firmy se sídlem v daňových rájích, které vlastní její blízcí spolupracovníci.

Syrská ekonomika se sice potácí v hluboké krizi, země je zadlužená a lidem je nyní snad ještě hůře než v prvních letech války, přesto ale vedení režimu vytvořilo nové cesty, jak z konfliktu profitovat, řekli britskému listu podnikatelé a analytici.

Většinu zisků si přitom rozdělují tři lidé – prezident Bašár Asad, jeho bratr Máhir a právě Asma.

Na začátku syrské války si zahraniční diplomaté a analytici mysleli, že by Asma mohla být vlídnou tváří režimu a odrazovat manžela od brutálního postupu vůči demonstrantům. Prezidentova choť se ale stáhla do ústraní a veřejně začala působit až v roce 2016. Tehdy totiž zemřela její tchyně, s níž měla po svatbě rodinné spory.

Poté, co překonala rakovinu prsu, se začala stále více zapojovat do řízení země. V Sýrii se v té době pod dozorem Asadova bratra Máhira začal rozmáhat ilegální byznys, jako je obchod se zbraněmi, pašování ropy nebo výroba drogy captagon.

Peníze získával režim i ze zadržování lidí – jeden z byznysmenů novinářům řekl, že ho policie v Damašku zadržela na 14 dní, a kdyby nesložil požadovaný finanční obnos, byl by ve vězení ještě teď. O podobném výpalném se rozhodovalo na výše zmíněné tajné ekonomické radě, které předsedala právě Asadová.

Časy se ale mění a syrský režim se v poslední době navrací na mezinárodní scénu. 19. března 2023 se Asma Asadová poprvé ukázala v zahraničí, kdy doprovázela svého muže na státní návštěvě Spojených arabských emirátů. K normalizaci vztahů se Sýrií postupně přistupují i další státy a Asad se už po letech mohl vrátit na zasedání Ligy arabských států. Vládci zemí, kteří po léta usilovali o jeho svržení, ho vítali s úsměvem a sliby další spolupráce.

A do světel reflektorů se vrátila i Asma Asadová. Světové agentury mají rády její pohlednou tvář, a tak třeba šéfka syrské a libanonské kanceláře AFP Acil Tabbarová zveřejnila snímky usmívající se manželky diktátora, jak sbírá růžové květy ve vesnici nedaleko libanonských hranic. Fotografie nicméně vzbudily na sociálních sítích poprask. Jejich uživatelé novinářku obvinili z toho, že zamlčuje podíl Asadové na zločinech páchaných režimem jejího manžela.

Snímky Asmy Asadové lidem připomněly článek z časopisu Vogue z roku 2011, který o manželce syrského prezidenta psal jako o „pouštní růži“ – krátce poté vypukla v Sýrii revoluce, při níž začal režim zatýkat, mučit a zabíjet každého, kdo se zapojil do protivládních protestů.

Snímky dokumentující zločiny režimu od fotografa vystupujícího pod jménem Caesar dokonce svého času visely ve Valném shromáždění OSN.

„A tak se o 12 let a 100 tisíc zavražděných lidí později vracíme k předstíranému zpravodajství o Asmě Assadové jako o ‚růži pouště,“ napsal na síti X investigativec Nick Waters, který se specializuje na dění v Sýrii a je jedním z autorů serveru Bellingcat. Pochlebování lidem obviněným z nejhorších válečných zločinů 21. století považuje za „odporné, už ale ne šokující“.