Ministr: Každá domácnost připojená k internetu bude platit poplatky za TV

Ministerstvo kultury už má jasno, jak zvýšit poplatky za veřejnoprávní televizi a rozhlas. Ty by měly stoupnout a nově by je měly platit všechny domácnosti s připojením k internetu. Stihne vláda velkou mediální novelu prosadit?

Hostem Ptám se já byl ministr kultury a místopředseda ODS Martin Baxa.

Ministerstvo kultury chce od roku 2025 zvýšit televizní poplatek o 15 korun na 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek o deset na 55 korun. Podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) je to důležitý krok k zajištění finanční stability tuzemských veřejnoprávních médií. U ČT se poplatek neměnil od roku 2008, u ČRo od roku 2005.

Návrh je součástí přepracované verze dlouho očekávaných mediálních novel. „Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob,“ doplnil šéf rezortu kultury s tím, že v dalších letech by mohla vláda zvyšovat poplatky svým nařízením o šest procent, pokud by od poslední změny překročila inflace šest procent.

Počítá se i s rozšířením počtu plátců. Nově mají poplatek hradit všichni, kteří mají chytrý telefon, tablet nebo počítač. O uživatelích mají ČT a ČRo mimo jiné informovat poskytovatelé internetového připojení. To kritizuje Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), podle které návrh nabourává soukromí uživatelů. Podle Pirátů je další problém v tom, že veřejnoprávní média nemusí nutně sledovat všichni uživatelé internetu.

Je návrh mediální novely domyšlený? Má šanci včas projít? A proč vládní Spolu vyrazilo do eurovoleb s tak ostrou a agresivní kampaní?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

2:00 Nižší navýšení koncesionářského poplatku pro Českou televizi, než jste plánovali, byl především ústupek soukromým provozovatelům televizních stanic? - Nemyslím si, že by to byl ústupek. Bylo to tak, že by od 1. ledna 2025 Česká televize musela v plné výši platit DPH. Ale ty nové příjmy jednoznačně budou přibývat pomalu. Jsou to zkušenosti ze Západu. Tak jsme nakonec zvolili tuto formu, to znamená, výjimka z DPH. Což je několik stovek milionů ročně. Plus je tam ten valorizační mechanismus. Je to tedy jiný princip výpočtu, který nám umožnil z 25 korun udělat to navýšení o 15 korun.

3:00 Mohl byste přesně vysvětlit, jak to bude s rozšířením plátců? - Bude to tak, že každá domácnost, jejíž členové, člen disponuje připojením k internetu, by měla nově platit koncesionářské poplatky. Chci zdůraznit, že se nic nemění pro stávající plátce koncesionářských poplatků, protože ti platí podle stávajícího znění zákona. Buď z televize, nebo z rádia, je jich něco přes tři miliony. Takže jich se to nijak netýká.

3:30 Podle statistického úřadu existuje zhruba okolo 600 tisíc domácností, které dosud ten poplatek nehradí. Pokud ta domácnost nenapíše, že nemá připojení k internetu, tak by se na ně povinnost měla nově vztahovat.

4:00 Budou existovat výjimky? Třeba domácnosti, které jsou připojeny k internetu třeba proto, aby mohly mít připojenu fotovoltaickou elektrárnu nebo zabezpečovací systém? - Jednodušší příklad mohou být třeba, nechci říct stereotypně senioři, ale prostě domácnosti, které mají pouze tlačítkový telefon starého typu, který napojený na internet není.

5:30 Objevily se také argumenty, zaznívají z Pirátské strany, že zdaleka ne každý, kdo má připojení k internetu, konzumuje veřejnoprávní média. Říkají, že se z toho stane taková daň z internetu. Zavádíte daň z internetu? - Nezavádíme. My nemůžeme připustit to, aby se po více než 30 letech od roku 1989 zpochybnil princip, že veřejnoprávní média představují nějakou službu, o níž je společnost většinově přesvědčená, že je užitečná, a  tedy, že se na ni všichni skládají. To znamená, nemůžeme použít ten argument, byť v tom jednom dílčím případě, o kterém vy tady mluvíte, že koncesionářský poplatek má platit jenom ten, kdo tu službu využívá, kdo sleduje Českou televizi nebo Český rozhlas. Já teda ponechávám stranou svou pochybnost o tom, jak velká je skupina lidí, která nikdy neslyšela Český rozhlas a nikdy neviděla Českou televizi. Ale já mluvím o principu té diskuze. A jsem přesvědčen o tom, že na to ani v tomto případě přistoupit nemůžeme.

8:00 Je tam také citlivá věc, kdy by ČT a rozhlas měly mít nově podle té novely právo vyžadovat si od poskytovatelů internetového připojení seznam domácností, které k internetu připojeny jsou. Vyvolává to velké kontroverze. Projde to? - Vyvolává to velké kontroverze, protože ten návrh se tam objevil teď v tom druhém kole vyjednávání návrhu té novely. Já považuji ty připomínky, které zaznívají od operátorů, za velmi relevantní. Jedná se o úplně novou povinnost takového druhu. Uvidíme, jak na to bude reagovat vláda a Poslanecká sněmovna. Já jsem k tomu připraven ještě vést diskuzi.

10:00 Bylo to přání veřejnoprávních médií, která mají obavu z toho, že ty příjmy budou přibývat z nových poplatníků příliš pomalu. Tady já vidím nějaký prostor pro případné změny.

12:00 Kdyby toto vypadlo z té velké mediální novely a veřejnoprávní média by od poskytovatelů internetu nemohla vyžadovat seznamy připojených domácností, jak by to pak ale fungovalo? Jakým způsobem by pak veřejnoprávní média mohla zjišťovat, kdo je připojen k internetu? - To je právě kámen úrazu, že na jedné straně je podle mě správné, pokud ta zákonná povinnost říká těm domácnostem, které mají připojení k internetu a mají tablet nebo mobil, ten poplatek hradit. Na straně druhé bychom potřebovali nějaký kontrolní mechanismus. U té elektřiny je to jasné, ani televize, ani rádio bez přípojky na elektřinu fungovat nemůže. Budeme v tom hledat nějakou prostřední cestu.

13:00 Kompromisní řešení zatím vymyšlená nemáme. - A nebyla by pak ta novela bez této možnosti bezzubá? - Nepředjímejme výsledek. (…) Nechci vycházet z předpokladů, že velká většina těch nově dotčených domácností vědomě nebude chtít plnit svou zákonnou povinnost. - Ale jsme v Česku, kde se rády hledají cestičky, jak se vyhnout jednotlivým povinnostem. - Nemám moc rád argumentaci vycházející z toho, že Češi jsou takoví imanentní podvodníci, na to přistupovat nechci. Myslím, že vy víc kladete důraz na to, že jsou domácnosti, které nechtějí plnit to, co jim, pokud to bude schváleno, uloží zákon. Já jsem v tomhle optimističtější.

19:00 Jedna z dalších celkem zásadních věcí, která je v té novele také ukotvena, je novinka zavedení memorand, která budou připravovat veřejnoprávní média, schvalovat jejich rady, spolupodepisovat ministr kultury. A ta budou v pětiletých cyklech upřesňovat poskytovanou veřejnou službu. Co si pod tím máme představit? - Dneska to, co je veřejnoprávní služba, upravují úvodní paragrafy zákona o České televizi a o Českém rozhlasu. Podle mě velmi dobře. Nicméně za 30 let veřejnoprávní média urazila velkou cestu. Na Západě se debatuje, proč za ně mají poplatníci poplatky platit, když detailně nejsou spraveni o tom, podle jakého klíče televize, rozhlas vysílá. Memoranda by měla říct: my si na dalších pět let pod veřejnoprávní službou představujeme tohle a tohle.

22:00 Když to bude podepisovat ministr kultury, může to nepodepsat? - Tuhle otázku dostávám poměrně často. Konstrukce té novely předpokládá, že tady budou vládnout vlády, které jsou přesvědčené o tom, že veřejnoprávní média mají smysl. - To je velmi optimistické. Nekonstruujete v tom past pro veřejnoprávní média? Proč tam vůbec dáváte takový riskantní moment? - Ta konstrukce říká, tady je vláda, která má zodpovědný přístup k tomu, jak veřejnoprávní média fungují.

24:00 Ale politická síla, která momentálně má nástup v předvolebních průzkumech, říká, že veřejnoprávní média jako taková v téhle konstrukci jsou špatně, nemají taková být. - A proto nás čeká tuhá debata v Parlamentu. Nebude to pěkné v Parlamentu, protože já poslouchám, co říká Andrej Babiš. Tak se holt budou klást otázky z obou stran.