Firmám se do zaměstnávání brigádníků nechce. Trh je ale zřejmě donutí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Firmy se připravují na letní sezonu. Řada z nich musí najít brigádníky na sezónní práce, nebo na záskok za stávající zaměstnance, kteří si budou vybírat dovolenou. Je to tak každý rok, ale letos to bude těžší a nákladnější, protože se měnil zákoník práce a novelou prošel i zákon o nemocenském pojištění.

Brigádníci tak mají už od Nového roku nárok na placenou dovolenou a od července se jich i jejich zaměstnavatelů týkají nové povinnosti vůči České správě sociálního zabezpečení i nové limity na odvody na nemocenské a sociální zabezpečení, při nichž se jim vyplatí sledovat i výši příjmu brigádníka u jiných zaměstnavatelů (viz box na konci článku).

Část firem takováto administrativa odrazuje, a snaží se tak přijímání brigádníků vyhnout. Personální společnosti Grafton Recruitment například zaznamenává pokles zájmu o tyto zaměstnance. Zatímco ještě loni podle dat společnosti nabídka letních brigád převyšovala poptávku ze strany uchazečů, tohle léto se podobná situace neočekává. Když už se nějaká nabídka objeví, jedná se ve valné většině případů o manuální práci. Uchazeči však naopak nejčastěji preferují brigády v kanceláři.

Propad nabízených brigádnických pozic je podle Graftonu patrný napříč celou republikou (firma má pobočky ve 13 krajích ČR). V některých oblastech, například na Královéhradecku, činí až 70 procent. „Firmy se ve stále větší míře snaží snížit potřebu brigádníků a práci, na kterou je v minulosti najímaly, rozdělit mezi kmenové zaměstnance,“ uvádí Jitka Kouba, marketingová ředitelka personální společnosti.

Podle ní za to může celková ekonomická situace, kdy firmy ještě pociťují následky dřívější vysoké inflace a ochlazení spotřebitelské poptávky. Rostoucí administrativní zátěž, vyšší náklady na brigádníka a nižší flexibilita při jejich přijímání pak k tomu dává firmám menší smysl brigádníky vůbec najímat.

Nejčastěji nabízenou brigádnickou pozicí je podle Kouby aktuálně operátor výroby či pomocník ve skladu. Administrativních pozic, o které je mezi uchazeči největší zájem, je minimum. I proto se na ně obvykle hlásí velký počet uchazečů. Například na Olomoucku se na jednu brigádnickou pozici v administrativě hlásí v průměru osm zájemců, v Praze dokonce až 60. Zároveň platí, že v administrativě obvykle zaměstnavatelé hledají brigádníky na dlouhodobou spolupráci, nikoliv pouze jako záskok v době letních dovolených.

Brigádnické mzdy letos kopírují loňskou úroveň. Například na recepci či v administrativě si brigádníci podle dat Graftonu přijdou dle regionu na 150 až 200 Kč za hodinu. Pomocníci ve skladu nebo operátoři výroby pak za hodinu vydělají 160 až 180 Kč.

Podobně vnímá aktuální situaci také Petr Douda, mluvčí personální společnosti Randstad ČR. I podle něj mají nové legislativní podmínky na nabídku brigád značný vliv, zvláště kvůli požadavkům na evidenci směn a nárok na dovolenou či její vyplacení.

„Pro firmy to pochopitelně představuje vyšší administrativní zátěž, proto využívají brigádníky pouze tam, kde je nezbytně potřebují. V oblastech jako stavebnictví nebo cestovní ruch sezónní brigády díky teplému počasí již začaly. Poptávka po manuálních brigádách zatím výrazněji neklesla, neboť jsou na trhu stále žádané. U administrativních brigád se nicméně pokles nabídky projevil a je zhruba o deset až 15 procent nižší než v minulosti,“ říká Douda.

Menší zájem registruje také pracovní platforma StarttupJobs. „Nespecializujeme se sice na brigády, ale legislativní změny měly dopad na počet nabídek na částečný úvazek. Loni za období leden až duben nabízelo spolupráci na částečný úvazek v podobě dohody o provedení práce 25 procent nabídek, letos to je o víc než deset procentních bodů méně,“ říká Filip Mikschik za portál.

Některé společnosti zaměřené na lidské zdroje však vnímají aktuální situaci trochu jinak. Například Hays Czech Republic připouští, že zaměstnávání lidí na DPČ je náročnější, a zaměstnavatelé tedy zvažují, zda je to pro ně vhodné řešení. Pracovníky však na nutné záskoky, například za dlouhodobou nemoc nebo dovolenou, najímat potřebují, a tak budou nuceni nová komplikovanější pravidla zvládnout.

„Pokud bychom porovnali zájem o kvalifikované krátkodobé brigádníky s obdobím před pandemií, pak dlouhodobě klesá, a pokud to je možné, zaměstnavatelé raději práci rozdělí mezi stávající zaměstnance. Nicméně s blížícím se létem se například v administrativě nebo v marketingu zájem o ně zvýší,“ odhaduje Martina Lê Papoušková, manažerka pro dočasné zaměstnávání Hays.

Podobně se na brigádnický trh dívá také agentura Předvýběr.cz. „Nová legislativa sice firmám situaci komplikuje, ale tam, kde je nedostatek volných zájemců o práci, si s nimi budou muset poradit. Brigády jsou totiž pořád nejoperativnější možné řešení,“ konstatuje personální šéf agentury František Boudný.

Podle něj naopak v posledních letech klesá zájem o brigády ze strany studentů. „Silná ekonomika a mentalita ve stylu ‚rodiče se postarají‘ výrazně nenutí studenty brigády aktivně poptávat. Pokud se tak děje, tak často preferují pouze vybrané týdny či dny, což příliš zaměstnavatelům nevyhovuje. Pokud chtějí brigádníka, tak dlouhodobě a kontinuálně,“ popisuje Boudný.

Poklesu zájmu o brigády ze strany firem se neobává ani Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu společnosti ManpowerGroup. „Zdá se, že zájem o ně roste. Loni v létě bylo každý den v nabídce brigád na pracovních portálech kolem 1600 nabídek a ještě na začátku května to číslo nebylo o nic větší. Během dvou týdnů se však nabídka navýšila na 2000 a brigády se nabízejí napříč všemi sektory,“ popisuje čerstvou situaci.

Pokud firma hledá narychlo větší množství brigádníků, musí jim podle něj nabídnout na oplátku zajímavou odměnu, aby místa obsadila. Brigádníci tak za okamžitý nástup získávají takzvaný „příplatek za flexibilitu“ k základní odměně.

„Občas se dokonce stane, že brigádník má na hodinu o něco více peněz než kmenový zaměstnanec. Někteří lidé tak raději střídají různé sezónní práce nebo kombinují brigády, protože v součtu si vydělají více, než kdyby měli stálé zaměstnání ve výrobě, ve skladu nebo prodávali v místním obchůdku,“ vysvětluje Halbrštát chování brigádnického trhu práce.

Pokud některé firmy omezily nabídky brigád, vysvětluje si to Halbrštát tím, že jsou naštvané na nárůst administrativní zátěže, a tvrdí, že kvůli novému zákonu přestanou využívat brigádníky a ty nejnaštvanější to skutečně i dělají.

„Možná část firem hledá více flexibilitu na černém trhu a zaměstnávat brigádníky bez smlouvy, některé práce budou outsourcovat, ale domnívám se, že po určité době ‚remcání‘ firmy zjistí, že vlastně nemají jinou alternativu a budou se muset nové administrativní náležitosti naučit zvládat,“ konstatuje manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

Náborová firma sama zajišťuje desítkám podniků agenturní zaměstnance a má ve svém portfoliu více než tisíc „dohodářů“. Podle Halbrštáta z rozhovorů s těmito firmami vyplývá, že počet dohodářů snižovat nebudou.

Že se situace na brigádnickém tržišti bude s blížícím se létem měnit, připouští i Grafton Recruitment, který aktuálně zaznamenává výrazný pokles zájmu o brigádníky. „Je otázkou, zda se nejedná pouze o pokles dočasný. Lidé na trhu nejsou a je možné, že firmy vykrýt své potřeby vlastními lidmi nezvládnou a v létě nábor brigádníků přece jen zintenzivní,“ dodává jeho marketingová ředitelka Jitka Kouba.