ČEZ se zbavuje polského uhlí. Je o něj značný zájem, říká finanční ředitel

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejhodnotnější česká firma v úterý oznámila meziroční nárůst zisku za první čtvrtletí o 25 procent, a potvrdila výhled na výsledek za celý letošní rok.

Finanční ředitel ČEZ Martin Novák v rozhovoru pro SZ Byznys hovoří o tom, co k zisku přispělo, jak je na tom firma s prodejem či nákupem výrobních a prodejních kapacit nebo jakou dividendu lze očekávat z loňského zisku.

Vidíte ve výsledcích za první čtvrtletí něco pozoruhodného?

Co stojí za zmínku, je srovnání s prvním kvartálem roku 2023 – což je ta správná srovnávací báze – kdy naše EBITDA stoupla o 24 procent a čistý zisk o 25 procent. Jsou tam dva efekty, které to zvedají nahoru.

V prvním kvartále roku 2023 jsme platili odvody z nadměrných tržeb, někde na úrovni 10 miliard korun, přičemž za celý rok byly také zhruba 10 miliard, takže se to vlastně celé odehrálo v prvním kvartále loňského roku. Bylo to proto, že v té době byly spotové ceny relativně vysoké, měli jsme asi 20 procent produkce neprodané, takže jsme ji prodávali na spotovém trhu, a překročili jsme cenové stropy. Potom v průběhu roku došlo k relativně výraznému poklesu cen, a tudíž v tom váženém průměru jaderných a volných zdrojů jsme se na ty stropy nedostali.

Od analytiků může být tendence rozdělit to rovnoměrně na čtyři kvartály, což ale nebyl ten případ. Takže jsme měli v roce 2023 náklad 10 miliard, který jsme neměli v roce 2024, o to je ten první kvartál roku 2024 lepší. Na druhou stranu vidíme nižší marži na uhelných elektrárnách, pokles EBITDA provozního zisku asi o polovinu, což to částečně kompenzuje směrem dolů.

Druhým faktorem byl ČEZ Prodej, který loni v prvním kvartále skončil ve ztrátě. Zákazníci typicky platí stejnou cenu za megawatthodinu, ať je léto nebo zima, ale ty nákupy nejsou takto rovnoměrné, často se odehrávají právě na dorovnání nějakých špiček na spotových trzích. Tím, jak byly ceny začátkem loňského roku vysoké a trhy rozkolísané, tak ČEZ Prodej nakupoval za vysoké ceny, a tudíž v prvním kvartále realizoval ztrátu asi tři miliardy. Teď už je normální stav, stabilizovaný trh, tak jsme měli letos za stejné období zisk 800 milionů. To znamená sice zlepšení o něco přes čtyři miliardy, ale je to kvůli tomu, že v prvním kvartále 2023 to byl nestandardní výkyv směrem dolů.

Potvrdili jste výhled letošního celoročního zisku na 25 až 30 miliard korun, a to znamená, že výsledkem za první kvartál ve výši 13,6 miliardy už jste de facto vygenerovali přes polovinu. Proč není zisk rovnoměrně rozdělený během celého roku?

Jde o sezónní vliv. My to takhle máme vlastně vždycky. Když se podíváte na naše výsledky za minulé roky, tak první kvartál bývá vždy nejsilnější a letní kvartály bývají samozřejmě slabší, protože poptávka po teple, po plynu, po elektřině je prostě nižší, takže poptávka odpovídá zisku.

Ale protože sezónnost je v našich výsledcích velmi silná a opravdu to nelze násobit čtyřmi, tak jsme naši očekávku nezměnili. Až budeme počátkem srpna reportovat za první pololetí, tak pokud se to bude vyvíjet jedním nebo druhým směrem, tak samozřejmě budeme tu očekávku nějakým způsobem korigovat. Nebo potom po třetím čtvrtletí na počátku listopadu. Teď to zatím sedí a pohybujeme se v tom pásmu podle našeho nejlepšího očekávání.

Ve výsledcích za první kvartál se objevuje dílčí ztráta 2,2 miliardy korun, kterou jste přiřadili vlivu kurzových změn, a obchodům s finančními deriváty. Co se tam stalo?

Ono to vypadá jako hodně peněz, ale to je to běžný kurzový pohyb, souvisí to s kurzovými rozdíly, oslabením koruny, souvisí to i s přeceněním měnových a úrokových derivátů. Někdy to jde pozitivním směrem, někdy negativním, ale není to nic neobvyklého.

Za první čtvrtletí jste vykázali nárůst počtu zaměstnanců, v českých provozech jich pracovalo 25 200, což je meziroční nárůst téměř o 1000 lidí. Kam nastoupili?

Zhruba polovinu z tohoto počtu tvoří rozvoj jádra, tito zaměstnanci přicházejí jak do mateřské společnosti ČEZ, tak do dceřiných společností. Dále se jedná o rozvoj obnovitelných zdrojů, ESCO a oblast distribuce.

Na letošní rok už máte předprodáno 97 procent produkce, na příští rok zhruba dvě třetiny. Pro letošek je tam průměrná cena kolem 120 eur za megawatthodinu, na rok 2025 cena klesá. Čím je daný ten pokles ceny?

Je to dané poklesem cen plynu na trhu a cenami povolenek, to jsou dva dominantní faktory, které určují cenu elektřiny. Ta cena, kterou uvádíme, to je naše průměrná cena, za kterou máme prodáno, která samozřejmě neodpovídá současné ceně.

Na rok 2025 tedy máme průměrnou cenu 122 eur za megawatthodinu u těch 65 procent (již prodaných). Teď je aktuální velkoobchodní cena někde kolem 90 eur a na rok 2027 klesá k 70 eurům, my máme prodáno za 83 eur. Na rok 2027 máme dosud prodáno 11 procent, takže kdybychom prodali zbytek dnes za těch 70 eur nebo podobnou cenu, tak nám ten průměr naředí směrem dolů.

V našem oboru je jednoznačně vidět pokles cen, což je zejména kvůli stabilizaci cen plynu. Na tom se projevuje uklidnění situace i dostatek kapacit pro využití kapalného plynu. Když se v letech 2022, 2023 řešilo, jestli bude v Evropě dost plynu, tak to nebylo z důvodu, že není ve světě fyzicky dost plynu, ale že nebylo dost kapacit, které umí vyložit zkapalněný plyn z lodí a převést ho zpět do plynného skupenství. To už je dnes vyřešený problém i díky tomu, že třeba my máme podíl v terminálu Eemshavenu a v nově oznámeném projektu ve Stade v Německu. Těch projektů je teď hodně a kapacita je dostatečná.

Ve zprávě o prvním čtvrtletí uvádíte také zahájení procesu prodeje uhelných zdrojů v Polsku, můžete nějak nastínit, jak by to mělo probíhat?

Před několika týdny jsme publikovali výzvu k podání nezávazných nabídek a o aktiva je značný zájem. Následně jsme dostali nezávazné nabídky, teď jsme ve fázi vyhodnocování. Potom bude následovat další kolo s užším výběrem uchazečů a uvidíme, jestli se ta nejlepší nabídka protne s naším očekáváním.

Pokud ano, tak by k rozhodnutí mělo určitě dojít tento rok. U takových investic potom ale vždy čekáte na antimonopolní posouzení a podobně, která to mohou o nějaké měsíce protáhnout.

Pokud ovšem ty nabídky atraktivní nebudou, tak k prodeji samozřejmě nedojde a budeme se v té lokalitě ubírat jiným směrem. Dlouhodobě ale v Polsku uhelná aktiva držet určitě nechceme. Chceme se soustředit čistě na rozvoj ESCO služeb, máme tam už několik společností, které rostou a myslíme si, že to je naše místo na polském trhu.

Při pohledu opačným směrem, tedy na možné akvizice, je teď něco, co byste zmínil?

Určitě se díváme na mnoho potenciálních akvizic v oblasti ESCO služeb, hlavně na německém území, ale i v nejbližšímu okolí, což je Rakousko, severní Itálie, Benelux. Tam máme pořád apetit na to rozšiřovat naše portfolio o firmy, které jsou komplementární s tím, co děláme na českém trhu, kde už máme víceméně řetězec služeb integrovaný.

Polsko samozřejmě také rozvíjíme, ale to jsou většinou menší firmy, často rodinného typu, o desítkách, možná nízkých stovkách zaměstnanců.

Je tu samozřejmě GasNet, tam čekáme na antimonopolní souhlas Evropské komise a v momentě, kdy jej získáme, tak můžeme tu firmu fyzicky převzít, zaplatit, začlenit do našeho portfolia a začít konsolidovat, začít plánovat. Zatím to tak ale není. Předpokládáme, že by to mělo nastat ve druhé polovině roku, a to je samozřejmě velká věc. Je to naše největší akvizice za posledních mnoho let.

Když se podíváme na dividendu z loňského zisku, můžete to teď nějak komentovat?

Návrh dividendy zveřejníme nejpozději spolu s návrhem rozdělení zisku a všemi ostatními materiály na valnou hromadu. Ta se musí konat do konce června, takže jednoduchým výpočtem, protože to musíme zveřejnit 30 dní předem, se dá čekat, že to bude v nejbližších dnech, nejpozději do dvou týdnů.

Výplatní poměr dle platné dividendové politiky, kterou jsme vyhlásili před několika lety, činí 60 až 80 procent (ročního zisku). Finální rozhodnutí samozřejmě záleží na valné hromadě (kde je rozhodující hlas státu, který drží zhruba 70 procent akcií, pozn. red.).

Jak to vypadá s ústupem od uhelných zdrojů? Ptám se mimo jiné s ohledem na oznámení vaší konkurence, že ty svoje zavře již velmi brzy.

Naše uhelné zdroje jsou samozřejmě také pod tlakem nízkých marží. Máme ovšem několik odlišností. Jednak ty naše uhelné zdroje jsou většinou zároveň i zdroje teplárenské, to znamená, že je tam relativně významný přínos z výroby tepla. To je samozřejmě téma hlavně přes zimu, přes léto to tak nefunguje.

A také, jak prodáváme elektřinu na tři roky dopředu, tak se nás to teď příliš palčivě netýká, i když dopad užších marží, to znamená souběh nižších cen elektřiny a vyšších cen povolenek, se dotýká i nás.

Určitě to v řádu několika let budeme muset řešit, například tak, že naše zdroje budou fungovat v nějakém zimním, respektive letním režimu. V zimě pravděpodobně pojedou naplno díky vyšším cenám elektřiny, v létě velmi pravděpodobně budou mít provoz nižší. Přes toto všechno se ale nějaký dlouhý provoz uhelných zdrojů nedá očekávat. Je otázka několika let, kdy jejich ekonomika přestane být zajímavá i v těch zimních měsících.

Na závěr bych se ještě zeptal na jaderný tendr, patrně největší investiční operaci v historii firmy, kde se ten proces nyní nachází?

Myslím, že všechno běží, jak má. Teď probíhá analýza nabídek, které jsme dostali na konci dubna. V momentě, kdy bude ta analýza hotová, bude předána vládě k vyhodnocení a k výběru uchazeče, který předložil nejlepší nabídku.