Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Němečtí politici navrhují chránit části ukrajinského vzdušného prostoru z území NATO. Záměr podpořili poslanci největší opoziční strany CDU a vládních FDP a Zelených. Některé střely letící na Ukrajinu by tak sestřelovaly systémy protivzdušné obrany ze sousedních států. Politici plán představili v rozhovoru pro list Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung.
Skupina poslanců se odkazuje na návrh přednesený vojenským expertem Nicem Langem na Mnichovské bezpečnostní konferenci, píše německý zpravodajský server Die Welt. Podle něj by na Ukrajině mohla vzniknout až 70 kilometrů široká bezpečná zóna, a to u hranic s Polskem, Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem.
Poslanec CDU Roderich Kiesewetter prohlásil, že státy NATO by tak mohly sestřelovat „bezpilotní ruské střely“. „To by zmírnilo zátěž na ukrajinskou protivzdušnou obranu, která by mohla chránit frontu,“ řekl poslanec.
Příkladem použití takové strategie je Izrael, kterému rakety ze sousedních zemí pomohly v dubnu odrazit masivní íránský letecký útok. To ukázalo, že se takto zapojené země nemusí stát přímými účastníky válečného konfliktu, poukazují němečtí politici.
Zatím ovšem není jasné, jestli by čtveřice zmíněných států s takovým plánem souhlasila. Polsko patří mezi největší podporovatele Ukrajiny, silně jí pomáhá i Rumunsko.
Analýza
Na ukrajinském bojišti se v posledních týdnech zjevně projevují trendy, které dozrávaly dlouhé měsíce. Ukrajinští obránci před sebou mají těžké období, možná nejtvrdší za celou válku.
Současná slovenská vláda Roberta Fica je ale zdrženlivá a z vlastních zdrojů nechce dodávat Ukrajině žádné zbraně ani munici. Maďarsko Viktora Orbána neumožňuje ani přepravu vojenské pomoci do napadené země.
S rozmístěním systémů protivzdušné obrany NATO na hranicích států sousedících s Ukrajinou souhlasil například předseda evropského výboru Spolkového sněmu Anton Hofreiter.
„Protivzdušná obrana nad Ukrajinou z Polska a Rumunska by neměla být dlouhodobě vyloučena,“ řekl politik Zelených. Zároveň dodal, že v současné době by se západní země měly spíše zaměřit na vyzbrojování samotné Ukrajiny. Další iniciátoři poukazují na to, že pro protivzdušnou obranu bude zejména třeba zajistit dost munice.
Německá vláda už buduje protivzdušnou alianci
Ukrajina se stále potýká s nedostatkem munice a stěžuje si také, že nemá dost systémů k zajištění protivzdušné obrany. Toho využívá Rusko, které v posledních měsících podniklo několik masivních útoků na ukrajinskou citlivou infrastrukturu.
Na začátku dubna například proniklo obranou všech 18 balistických raket a šest ze 24 řízených střel, které ruské síly vypálily proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Pět z nich zcela zničilo Trypilskou elektrárnu v Kyjevské oblasti, poškozena byla i blízká trafostanice. Rusové navíc způsobili škody na dalších elektrárnách. Další poničili například tento týden.
Maxim Timčenko, generální ředitel ukrajinské energetické společnosti DTEK, prohlásil, že opravy veškeré poškozené energetiky se protáhnou. „Naším cílem je opravit toho co nejvíce do října,“ řekl, většina infrastruktury však v tuto dobu v provozu nebude. Odhaduje se, že pro kompletní opravy bude zapotřebí i několik let.
NATO už v dubnu slíbilo Ukrajině dodání dalších systémů protivzdušné obrany. Šéf organizace Jens Stoltenberg tehdy připomněl, že ve skladech členských zemí jsou k dispozici systémy Patriot a další pokročilé systémy protivzdušné obrany, které by mohly být poskytnuty Ukrajině.
Německo se snaží složit alianci, která by Ukrajině s posílením protivzdušné obrany pomohla. Spolková vláda už v dubnu slíbila zaslání třetího systému Patriot, mluvilo se i o dalších státech. Ochotu diskutovat o této pomoci dal najevo rumunský prezident Klaus Iohannis, Ukrajina naopak nepochodila v Řecku nebo ve Španělsku.
Charakteristiky systému Patriot.
V pátek ale peníze do německé iniciativy slíbila vložit Kanada. Tamní ministr obrany Bill Blair v pátek na jednání se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem přislíbil v přepočtu 1,3 miliardy korun.
„Tyto systémy pomohou s obranou proti ruským vzdušným útokům, které zabily tisíce Ukrajinců a zničily nemocnice, elektrárny a bytové domy,“ citovala Blaira ČTK. Ochotu zapojit se dalo najevo například Nizozemsko. Podle Pistoriuse by první systémy z německé iniciativy mohly na Ukrajinu dorazit v následujících týdnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v dubnu prohlásil, že jeho země by potřebovala celkem 25 systémů Patriot, aby ochránila svůj vzdušný prostor. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba pak ale řekl, že se soustředí na zajištění sedmi pro obranu největších měst. Dosud se Ruskem napadené zemi daří důkladněji bránit víceméně jen Kyjev.
