Zátah na migranty. Britové je začali posílat zpět do Rwandy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nejmenovaný muž pravděpodobně afrického původu se stal první osobou, kterou Británie odsunula do Rwandy v rámci dobrovolné relokace migrantů. Informoval o tom deník The Times s tím, že muž dostal částku 3000 liber (asi 90 tisíc korun).

Žádost o azyl muži britské úřady loni zamítly, s přesunem do Rwandy za výše uvedenou částku poté souhlasil. Tisíce neúspěšných žadatelů by ale měly být do této země ve střední Africe deportovány – jen je policie musí nejdříve najít. Jak jsme informovali zde, s mnohými z nich ztratily úřady kontakt. O prvomájové středě tak na ostrovech proběhnou první razie, při nichž by měla policie migranty určené k deportaci zadržet.

Dobrovolnický mechanismus kritizovala Yvette Cooperová, labouristická stínová ministryně vnitra. Vládní konzervativci podle ní sahají k tomuto kroku ze zoufalství před blížícími se volbami: „Britští daňoví poplatníci nejen vydávají 3000 liber za dobrovolníka, aby nastoupil do letadla; platí také Rwandě, aby mu poskytla bezplatnou stravu a ubytování na dalších pět let,“ prohlásila. „Vyděračský předvolební trik“ podle ní přijde celkem na dva miliony liber na osobu.

Studie Oxfordské univerzity skutečně tuto částku uvádí v případě, že vláda tímto způsobem odsune do voleb 300 lidí. Pokud by jich bylo 500, snížila by se na 1,25 milionu liber a v případě tisíce odsunutých na 700 tisíc liber.

Část neúspěšných žadatelů o azyl o rozhodnutí o zamítnutí žádosti zatím neví, protože jim úřady poslaly vyrozumění na špatné adresy. Ministerstvo vnitra se totiž řídilo podle dvou seznamů – jeden sloužil k posílání sociální podpory, druhý k azylovému řízení. „Lidé dostali dopisy o tom, že jim byla zkrácena podpora, nedostali už ale dopisy, že jejich žádost byla zamítnuta. Ty byly poslány na špatné adresy,“ přiznal The Times nejmenovaný ministerský úředník.

Z celkem 5700 migrantů určených k deportaci do Rwandy se pouze 2143 nadále hlásí na ministerstvu a mohou být zadrženi, píše se v dokumentu úřadu. Po zbývajících 3557 lidech pátrá ode dneška policie.

Deportační lety plánuje vláda na červenec, do té doby by měli migranti trávit čas v jednom ze sedmi detenčních středisek na britském území.

Kontroverzní rozhodnutí britské vlády o deportacích žadatelů o azyl do Rwandy kritizují nejen lidskoprávní organizace – ty kvůli nedemokratickému režimu prezidenta Paula Kagameho –, ale také sousední Irsko. To totiž nyní zaznamenává strmý nárůst žadatelů o azyl. V Irsku za letošní rok požádalo o azyl přes 6700 lidí, což je o 87 procent více než loni.

Cestovat do Irska místo do Británie se mnozí uprchlíci rozhodli právě kvůli strachu z deportace do Rwandy. Jedním z nich je i 28letý Jordánec Mahmúd, který přijel nejdříve do Británie na turistické vízum. Z rodné země utekl kvůli tomu, že se dopustil cizoložství a rodina jeho manželky ho kvůli tomu chtěla zabít. Nyní je Mahmúd jedním z asi 300 lidí, kteří přespávají ve stanovém městečku před budovou Úřadu pro mezinárodní ochranu v irské metropoli Dublinu. „Kdyby se můj problém dal vyřešit, vrátil bych se teď domů,“ řekl listu The Times. Počet obyvatel stanového městečka se za posledních pár měsíců zdesateronásobil.

Do Irska zamířil i 20letý Súdánec Abdul Muhammad, který připlul do Británie na jednom z člunů přes Lamanšský průliv. Nyní je v Dublinu: „Nechtěl jsem do Rwandy, není to bezpečné. Jel jsem autobusem z Londýna do Liverpoolu, pak lodí do Belfastu. Pak jsem pokračoval autobusem,“ popsal dlouhou cestu.

Někteří uprchlíci míří do Irska proto, že ho považují za pohostinnější zemi než Británii, další nalákala irská solidarita s Palestinci. Stoupající počty žadatelů o azyl nicméně vyvolaly spory mezi britskou a irskou vládou – ta druhá tvrdí, že by měla mít právo běžence přicházející z Británie vracet. To ale zase odmítají Britové s tím, že oni je vracet do Francie také nemohou.