Zestátněný NET4GAS vykázal za loňský rok rekordní ztrátu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V dobách, kdy společnost NET4GAS, patřila soukromým akcionářům, vydělávala miliardy korun. Loni převzal vlastníka domácí páteřní plynovodní sítě stát. Stalo se to přesně ve chvíli, kdy úspěšný byznysový příběh NET4GAS skončil. Přinejmenším na nějaký čas.

Za rok 2023 vykázala skupina NET4GAS ztrátu ve výši 993 milionů korun. Uvedla to ve své výroční zprávě. Za propad do ztráty může především fakt, že v důsledku války na Ukrajině firma přišla o tranzit plynu z Ruska do západní Evropy.

Společnosti NET4GAS, kterou na konci minulého roku prostřednictvím ČEPS převzal stát, se v roce 2023 výrazně propadly příjmy. Oproti téměř 13 miliardám, které získala v roce 2022, si vloni připsala jen něco málo přes tři miliardy. Celkově pak v loňském roce společnost utrpěla po zdanění ztrátu ve výši 1,7 miliardy korun, což výrazně kontrastuje s předloňským čistým ziskem, který byl zhruba 6,2 miliardy korun.

„Rok 2023 byl dosud nejtěžším rokem v historii společnosti NET4GAS. Důvodem je bezprecedentní a dramatická změna v tocích plynu v Evropě, která byla způsobena především válkou na Ukrajině a naprostým kolapsem plateb ze strany našeho hlavního obchodního partnera,“ komentuje výsledky v tiskové zprávě společnosti její generální ředitel Andreas Rau.

Oproti roku 2022 NET4GAS přepravil zhruba třetinový objem plynu a jeho dlouholetý zákazník Gazprom mu přestal platit.

„Celková přeprava zemního plynu dosáhla v roce 2023 přibližně 10 miliard metrů krychlových, z toho zhruba 6,8 miliard pro domácí potřeby České republiky, jedna miliarda k tranzitu do zahraničí a zbylá část k přepravě do zásobníků plynu. Oproti roku 2022 se celková přeprava snížila o 20,8 miliard metrů krychlových,“ píše Rau ve zprávě.

Pokles byl podle něj způsoben zejména absencí fyzické přepravy ruského plynu přes české území a dalšími změnami v tocích plynu v Evropě.

„Přeprava plynu v tuzemsku se v roce 2023 oproti roku 2022 snížila přibližně o 0,7 mld. metrů krychlových, a to zejména v důsledku vyšších průměrných teplot okolí a pokračujících úspor ve spotřebě českých zákazníků,“ dodává. Češi totiž kvůli cenám energií začali šetřit i plynem a k tomu jim pomáhalo teplé počasí.

Skupina NET4GAS je nyní těžce zadlužená, souhrn jejích závazků z úvěrů a vydaných dluhopisů činí ke konci loňského roku téměř 34 miliard korun, její celková aktiva oproti tomu činila necelých 62 miliard. První vlna dluhopisů je splatná v červenci roku 2025, další pak v letech 2026, 2028 a 2031.

I přes velký propad měla ale na konci loňského roku dostatečnou hotovost k tomu, aby mohla splácet své závazky, a to mimo jiné díky tomu, že jí ČEPS vrátil zálohu na dividendy ve výši 2,9 miliard korun.

Peníze na dividendu si vyplatili bývalí akcionáři – konsorcium společností Allianz Infrastructure Luxembourg a Borealis Novus Parent – v dobách, kdy spoléhali na pokračování lukrativního tranzitu plynu přes Česko na západ. Ještě před prodejem firmy se ukázalo, že bude třeba téměř třímiliardovou zálohu kvůli zhoršujícímu se hospodaření NET4GAS do firmy vrátit.

Stát tak za převzetí ztrátových plynovodů zaplatil celkově skoro osm miliard korun. Pět miliard činila podle oznámení MPO kupní cena, k té je ale třeba přičíst vrácenou dividendu.

NET4GAS provozuje 4000 kilometrů plynovodů, pět kompresních stanic a stovku předávacích stanic, včetně tří na hranicích.

Potíže NET4GAS částečně pocítí i čeští občané. Hospodaření plynovodů reguluje ERÚ, podle jeho rozhodnutí firma část svých nákladů přenáší do poplatků, které platí spotřebitelé.

Už na letošní rok ERÚ změnil takzvaný alokační klíč, podle něhož se náklady na provoz plynovodů dělí mezi tuzemské zákazníky a firmy, jež si trubky pronajímají pro tranzit plynu přes české území do zahraničí. Dříve kryli většinu nákladů NET4GAS – skoro tři čtvrtiny – zahraniční přepravci plynu, především ruský Gazprom. Ten má svou kapacitu českých trubek stále rezervovánu na základě dlouhodobé smlouvy, ale nevyužívá ji a neplatí za ni. Proto ERÚ pravidla už na letošek upravil: Nyní čeští spotřebitelé z nákladů na plynovody hradí plných 75,9 procent.

Další změna pravidel se chystá na příští rok, pro který ERÚ aktuálně připravuje nové cenové rozhodnutí. Tedy nový model, který určí, jak může provozovatel plynovodů účtovat zákazníkům ceny za své služby.

Net4Gas v této souvislosti navrhuje, aby se od roku 2025 zrušil dosavadní systém rozdělení nákladů mezi zahraniční přepravce plynu a české spotřebitele. Místo toho by se přešlo na takzvaný jednotný režim výnosového stropu, kdy ERÚ hlídá maximální možné výnosy za veškerou přepravu plynu – bez ohledu na to, zda přes Česko jen přechází, nebo se tu spotřebuje.

To se nelíbí velkým spotřebitelům, kteří varují, že naprostou většinu nákladů na provoz plynovodů pak budou hradit domácí zákazníci. „Pokud NET4GAS prosadí tuto metodu s tím, že se do výpočtu budou zahrnovat všechna aktiva, která dnes mají, tak budou tuzemští zákazníci ze 100 procent platit soustavu, jejíž kapacitu reálně nevyužijí ani z 10 procent,“ prohlásil Martin Hájek, výkonný šéf Teplárenského sdružení, mezi jehož členy patří řada velkých odběratelů plynu.

V tomto duchu Teplárenské sdružení posílá k návrhu své připomínky: „I když chápeme, že se provozovatel přepravní soustavy dostal do problematické ekonomické situace v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině, není možné řešit tyto problémy socializací nákladů do cen koncových zákazníkům v ČR. Mimo to lze i důvodně považovat chování provozovatele přepravní soustavy v letech předcházejících válku na Ukrajině za nepříliš zodpovědné, zejména z pohledu podílu dluhu na jeho aktivech či přehlížením rizika vyplývajícího z využití soustavy jedním velkým zákazníkem a současně mohutným investováním ve prospěch tohoto zákazníka,“ píše Teplárenské sdružení ČR ve svých připomínkách.

„Historicky se provozovatel přepravní soustavy o své vysoké zisky z mezinárodní přepravy plynu se zákazníky v České republice nedělil, nevidíme proto důvod, proč by teď na ně měl přenášet své ekonomické problémy způsobené poklesem mezinárodní přepravy plynu,“ dodává sdružení.

Finální rozhodnutí ohledně cenového rozhodnutí ERÚ by mělo padnout do konce května.

Letos by měl být výsledek hospodaření NET4GAS i díky vstřícnosti ERÚ významně lepší než loni, i když přeprava plynu pro tuzemské i zahraniční zákazníky půjde nejspíš dál dolů. „Kostlivec v podobě obřího dluhu ve skříni zůstává, ale vypadne nejspíš až na další vládu. Samozřejmě o nějaké návratnosti investice státu prostřednictvím ČEPS nemůže být řeč,“ prohlásil Martin Hájek. Ten upozorňuje, že potíže NET4GAS se přenášejí na jeho zákazníky včetně velkých výrobců elektřiny či tepla z plynu. To vše v situaci, kdy Česká republika potřebuje motivovat investory k urychlené výstavbě nových plynových zdrojů, které by nahradily končící uhlí.

„Celková situaci provozovatelů plynových elektráren, těch stávajících i potenciálních, v Česku není vůbec dobrá. Drahá přeprava plynu v Česku a k tomu ještě přeprava přes Německo se zvláštní přirážkou, jež odporuje evropským pravidlům, výrazně zhoršují konkurenceschopnost českých energetiků proti stejným výrobnám v Německu. Stát si koupil předražený NET4GAS, nevyřešil problém s jeho obřím dluhem, a celé to dříve či později spadne na hlavu tuzemských zákazníků. Ostatně už to částečně spadlo,“ říká Martin Hájek.