Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na Pražském hradě úřaduje Václav Klaus, vládu vede Vladimír Špidla, země vyhlíží nadcházející mistrovství ve fotbale. Nokia vydává nástupce ikonického telefonu N-Gage, první vybraní uživatelé mohou používat sociální síť Facebook. Na Marsu přistává vozítko Spirit. Píše se rok 2004 a Česká republika spolu s dalšími devíti státy vstupuje do Evropské unie.
Minimálně z pozice peněz se dá říci, že šlo o změnu, na které Česká republika vydělala. Pokud srovnáme finance, které do rozpočtu Unie poslala a které z něj naopak dostala, bylo saldo k loňskému roku kladné. Konkrétně šlo o více než jeden bilion korun.
Vstup do Unie byl také krok, který například podpořil tuzemský export. Vzhledem k tomu, že vývoz patří mezi hlavní příspěvky k tuzemskému hrubému domácímu produktu, vzrostl i ten.
Kladný je i poměr peněz, které do Česka plynou ze zahraničí a naopak z Česka do zahraničí odchází. Zatímco vůči zemím mimo EU je tato hodnota záporná, v rámci EU jsme natolik v plusu, že i celkový výsledek je kladný.
Ne všechny ukazatele, které v článku popisujeme, jsou vstupem České republiky do EU ovlivněné. Data mají za cíl ukázat, jak se země za posledních 20 let v těchto oblastech změnila a jde těžko seriózně odhadovat, jak by se země vyvíjela mimo EU.
Podle předsedy Českého statistického úřadu (ČSÚ) Marka Rojíčka pomohl vstup do Unie také k odbourání obchodních bariér. „Umocnila se výhoda České republiky z hlediska její polohy, ale i z hlediska průmyslu,“ vysvětluje. Do ostatních členských států jde 80 % českého exportu, jeden z největších podílů z celé Unie.
Dlouhodobě roste i zaměstnanost. Zatímco v roce 2004 evidoval Český statistický úřad zaměstnané dvě třetiny lidí ve věku 15 a 64, v roce 2022 to byly více než tři čtvrtiny.
Čechům také dlouhodobě roste minimální mzda. Za posledních dvacet let se více než zdvojnásobila. Loňský rok tak byl první, kdy statistici evidovali hrubou minimální hodinovou mzdu vyšší než 100 korun.
Za dvě dekády v Unii se také výrazně zvýšila hodnota české práce. Zatímco v roce vstoupení měla hodina průměrně hodnotu přibližně 351 korun, předloni to byl dvojnásobek.
Od roku 2004 však také výrazně vzrostl státní dluh. Jeho hodnota nejvíce stoupá v posledních letech, kdy meziročně bobtná o 400 miliard ročně.
Změny se ale neděly jen v ekonomickém sektoru. Podle statistiků například od doby, co jsme součástí Unie, ubývá trestných činů. Pokles je výrazný zejména od roku 2013, výraznější změna trendu k horšímu ale nastala v předloňském roce. Zatím nelze říct, jestli jde o jednorázový výkyv, nebo ne.
Často se předloňská hodnota kriminality dává za vinu Ukrajincům utíkajícím před ruskou invazí, data však ukazují, že tato skupina kriminalitu nezvyšuje.
Také o něco málo méně pijeme alkohol. Ale skutečně jen o něco málo. Průměrný Čech vypije v současné době o zhruba dvacet litrů piva a pár deci lihovin ročně méně. Zato jeho spotřeba vína stoupla o tři litry. I když tak celková spotřeba alkoholických nápojů klesla, množství zkonzumovaného lihu mírně stouplo.
Češi jako součást Evropské unie ale čím dál méně kouří. Průměrný Čech si ročně zapálí o zhruba 300 cigaret méně, než bylo běžné na začátku tisíciletí.
Češi se také dožívají čím dál vyššího věku. Dlouhodobý trend zlomilo až šíření koronaviru, již předloni jsme však byli prakticky na předpandemických hodnotách.
Statistiky odhalují i to, že České republice poměrně výrazně klesá takzvaný přirozený přírůstek obyvatel. Jeho výpočet je velmi jednoduchý – od narozených v daném roce se odečtou zemřelí. Rozdíl mezi lety 2004 a 2022 je více než -21 tisíc lidí.
Za dobu, co na úřadech vlají modré vlajky se žlutými hvězdami, však přesto přibylo zhruba 600 tisíc Čechů. Důvod je poměrně jednoduchý: Do celkového přírůstku se počítá i migrace.
