Investiční dluh „nové EU“: Infrastruktura potřebuje miliardy eur

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po dvaceti letech členství v Evropské unii už by se pojmenování „nové země“ asi mohlo odložit, přesto některé statistiky ukazují, že je stále ještě přiléhavé. Na jednu takovou statistiku, nazvanou „investiční dluh“, ukázal ve čtvrtek slovenský think tank Globsec.

Podle pořadatele stejnojmenných konferencí činí jen v případě Slovenska tento dluh 40 miliard eur (1 bilion korun) neboli 37 procent výkonu tamější ekonomiky v roce 2022. Hlavní ekonom Globsec Vladimír Vaňo to uvedl s odvoláním na údaje státních agentur – Inštitút pre stratégie a analýzy (ISA) a Útvar hodnoty za peniaze (ÚHP).

Vaňo zároveň prezentoval odhad podpořený daty Světového ekonomického fóra (WEF), který říká, že každoročně by Slovensko potřebovalo do infrastruktury investovat 3,7-4,3 miliardy eur. V případě Česka je to kolem 10 miliard eur. Vedle Česka a Slovenska od roku 2004 do Unie vstoupilo ještě Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovinsko, později Bulharsko s Rumunskem a naposledy Chorvatsko.

Potíž je kromě zmíněných mezer v dopravě, energetice nebo dodávkách vody také v horší kvalitě existující infrastruktury. Pokud by Slovensko chtělo tuto mezeru zaplnit aspoň z poloviny, vyžádaly by si roční investice zhruba pět procent hrubého domácího produktu.

„Kromě toho existuje naléhavá potřeba upřednostnit zdroje pro projekty zelené infrastruktury a infrastruktury odolné vůči změnám klimatu s cílem řešit environmentální výzvy,“ uvedl Vaňo.

„Bez investic do infrastruktury navíc ani není možné pokračovat v dohánění ekonomické aktivity na úrovni průměru Evropské unie,“ řekl Vaňo.

Takzvané nové členské země EU také potřebují pracovat na změně podílu investic mezi státem a soukromým sektorem. Zatímco v případě „nové“ třináctky stát v průměru pokrývá 55 procent investic a menší zbytek připadá na soukromé subjekty, ve „starých“ zemích EU je poměr obrácený – na státu je 35 procent a téměř dvě třetiny investic pocházejí od soukromých firem.

Otočení tohoto poměru je důležité hlavně kvůli veřejnému dluhu, jehož výši v poměru k výkonu příslušné ekonomiky se jednotlivé státy snaží držet na jisté úrovni. Pokud si totiž nedají pozor, hrozí jim tlak finančních trhů, kde se může propadnout zájem o státní dluhopisy. Členské země EU také mají plnit „Maastrichtská kritéria“ pro veřejné finance, podle kterých by zadlužení země nemělo překročit 60 procent jejího HDP.

Slovensko v tomto ohledu stálo ke konci loňského roku na 56,8 procenta, Česko si vedlo o něco lépe s veřejným dluhem na úrovni 44 procent HDP. Obě země se nacházejí hluboko pod průměrem EU ve výši kolem 80 procent HDP.