Izrael chystá odvetu. Tři varianty, jak může odpovědět na íránský útok

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Irán vypálil v noci ze soboty na neděli přes tři stovky dronů a raket směrem na Izrael. Podle dosavadních zpráv utrpěla zranění jedna dívka a zasažena byla jedna izraelská základna, kde podle židovského státu nejsou zásadní škody.

Malé škody útok napáchal zejména díky propracované izraelské protivzdušné obraně a pomoci spojenců, včetně Spojených států, Velké Británie, Francie a Jordánska. Ve spolupráci s nimi izraelská armáda většinu raket zneškodnila. Co do počtu použitých dronů a střel šlo ale o bezprecedentní útok.

Teherán mluví o odvetě za izraelský útok na íránský konzulát v Damašku z 1. dubna, při kterém zemřeli vysoce postavení činitelé Íránských revolučních gard.

Od víkendu se tak debatuje o tom, jak silně může odpovědět Izrael. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v neděli uvedl, že „událost ještě neskončila“. „Vytvoříme regionální koalici a vybereme od Íránu cenu způsobem a v čase, který nám bude vyhovovat,“ řekl.

K čemu ale tříčlenný válečný kabinet, kam patří ještě premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Jo’av Gallant, následně dospěl, se zatím neví. Podle listu Wall Street Journal (WSJ), který se odvolává na nejmenované americké a další západní činitele, by izraelská odpověď na víkendový dronový a raketový útok Íránu mohla přijít již v pondělí.

Bezpečnostní analytik britské BBC Frank Gardner vymezil tři scénáře, kterými by se Izrael mohl vydat.

Izrael by se mohl rozhodnout vyslyšet své zahraniční partnery a na íránský útok v podstatě neodpovědět. Gardner tento scénář nazývá „strategickou trpělivostí“. Izrael by v tomto případě „jen“ pokračoval v lokálních úderech proti íránským spojencům v regionu, jako jsou libanonský Hizballáh nebo jemenští Húthíové.

Že Izrael nebude situaci dále eskalovat, se domnívá i ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová. „Izraelská vláda se akorát shodla na tom, že nějaká odveta přijde, ale není vůbec jasné kdy a v jaké míře by měla být provedena. Dle mého názoru ale stále platí, že Izrael nechce dramatickou eskalaci války mezi Izraelem a Íránem,“ řekla pro Seznam Zprávy.

Podobného názoru je i bývalý novinář a vedoucí Centra pro studium Blízkého východu na Metropolitní univerzitě Praha Břetislav Tureček. „Izraelci ukázali: My se nebojíme rozbombardovat vám diplomatickou misi. Írán odpověděl: My se nebojíme na vás poslat stovky dronů. Teď zase třeba něco takového budou ukazovat Izraelci, aniž by to nutně znamenalo nějaké zásadní škody,“ uvedl už v neděli pro Seznam Zprávy.

Na nerozšiřování konfliktu apelují Spojené státy. Podle Washingtonu totiž úspěšná obrana proti íránskému ostřelování představuje významné strategické vítězství, které by nemuselo vyžadovat další kolo odvety, uvádí deník The New York Times s odkazem na představitele americké vlády.

Právě postoj USA coby zásadního partnera Izraele může ovlivnit rozhodování židovského státu. „Samozřejmě poté, co se ukázalo po noci ze soboty na neděli, jak důležití jsou pro Izrael spojenci jako USA, Velká Británie, Francie, a to, že slyšíme jednohlasně od představitelů těchto zemí, které varují Izrael, aby situaci neeskaloval, povede podle mého názoru k tomu, že Izrael bude spíše opatrný,“ vysvětluje Kalhousová.

Střízlivý postoj by mohl Izraeli pomoci udržet si přízeň spojenců, kteří mu pomohli navzdory předchozí kritice vůči jednání Izraele v Pásmu Gazy.

Další variantou je podle Gardnera série podobných pečlivě kalibrovaných úderů raketami dlouhého doletu, tedy něco jako provedl Írán. Cílem by byly pouze letecké základny, odkud teokratický režim v noci na neděli zaútočil.

Už to by Írán mohl vnímat jako eskalaci, upozorňuje Gardner. Šlo by totiž o přesný útok přímo na íránské území, čemuž se dosud Izrael vyhýbal. Na druhou stranu už íránský útok znamenal odklon od dosavadních zvyklostí - ani Teherán dosud z vlastních základen nikdy území přímo židovského státu nenapadl.

Britský deník The Times nicméně uvádí, že pokud by se Izrael rozhodl na Írán zaútočit, jednou z překážek může být geografická vzdálenost. Střely by totiž musely překonat přes 960 kilometrů a přeletět Jordánsko a Irák, případně ještě delší vzdálenost přes moře a kolem Arabského poloostrova.

Řešením by se mohla stát bojová letadla s dlouhým doletem a letecké tankery, které by takovou misi mohly provést. I tak by ale tento scénář byl riskantní a vyžadoval precizní plánování, upozorňuje list.

Třetí variantu pak podle analytika Gardnera z BBC představuje eskalace. To by znamenalo rozšíření reakce nejen na letecké základny, ale i výcvikové tábory a velitelská a řídicí střediska patřící mocným Íránským revolučním gardám, známým výrazně protiizraelskou rétorikou.

Někteří členové izraelské vlády na razantní krok proti Íránu apelují. „Je nutné vzít v potaz, že v izraelské vládě zasedají jestřábi, kteří volají po mnohem ráznější odpovědi,“ říká expertka Kalhousová, co by mohlo vést ke scénáři, který situaci neuklidní.

Po „devastující“ odpovědi volají především Netanjahuovi krajně pravicoví koaliční partneři, jak píše britský deník The Guardian. S odkazem na hebrejský deník Jedi’ot achronot list uvádí, že „v zasedací místnosti válečného kabinetu bijí válečné bubny“.

Izrael se ale podle Kalhousové bude nějakou dobu rozhodovat. „Myslím, že odpověď nepřijde hned, a možná nebude v takové míře, aby nutila Írán k reakci,“ opakuje přesvědčení, že židovský stát situaci nebude eskalovat.

Podobného názoru je i výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů v Praze Jan Daniel. „Myslím si, že půjde o dlouhodobější reakci, která se ale bude velmi odvíjet od toho, jak k tomu budou přistupovat spojenci Izraele, a ti ho teď od nějaké rozsáhlejší spíše odrazují,“ uvedl pro Seznam Zprávy.