Vyděračství, argumenty k smíchu, píší čtenáři o vysvětlení rozdílu v cenách

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Redakce Seznam Zpráv vybrala do Fóra čtenářů nejzajímavější názory z diskuze u rozhovoru s jednatelem drogistické sítě Rossmann Karolem Jakubkem o cenách zboží na českém trhu.

Karel Stržanovský: Německý trh není větší, v EU máme trh jen jeden, společný.

Vašek Tala: Ještě bych potřeboval dovysvětlit, proč jsou levnější třeba i v Rakousku, to je ještě menší než ČR. A proč jsou platy prodavačů jen třetinové oproti jmenovaným zemím a na cenách v obchodech to není poznat. To se nebere v úvahu, ale operuje se rozdílem několika procent DPH.

Marian Velas: Pane jednateli, s Německem jsme na JEDNOTNÉM evropském trhu. Takže žádný větší trh, muselo by buď jít o nečlena EU, nebo naprosto odlišné výrobky, to ale není pravda ani v jednom případě. Vy prostě berete českého zákazníka na hůl a bojíte se to přiznat.

Patrik Svoboda: Proč je v Německu levnější drogerie než u nás? Protože Němci mají kvalitnější zboží. To vám potvrdí každý, kdo jednou pral v německém pracím prášku. No dost legrace, ve skutečnosti je to holt o tom, co jsou ještě Češi ochotní zaplatit. A protože nás mají hezky „vytrénované“, tak zkrátka lidé platí a pozor, platit i budou! Žádné velké zlevňovaní nepřijde.

Vladimír Dofek: Pokud se prodejci budou chovat jako vykořisťovatelé, zapláčou nad výdělkem. Vidím všude v obchodech slevy víc jak 50 % a stále ještě mají ze zboží zisk. To stejné v televizi, slevy v celém sortimentu zboží. Lidé to vidí, nejsou hloupí. Tohle není tržní hospodářství, to je vyděračství.

Pavel Juhász: Výmluvy. Náklady na provoz v Rakousku, Německu jsou vyšší než v Česku. Ty produkty mají stejné složení a o velikosti trhu to není, když produkty v Rakousku (menší trh než CZ) vyjdou levněji. Prostě když to jde, tak si řeknou o vyšší cenu. Ale tyhle nesmyslné argumenty jednatelů českých poboček jsou prostě k smíchu.

Jiří Zářecký: To, že prodavačky jsou tu výrazně levnější, je jen iluze. Není až tak důležité, kolik má prodavačka plat, ale kolik je tržba na jednu prodavačku, potažmo zisk na prodavačku.

- Je velký rozdíl mít tržní podíl např. 20 % na 80milionovém trhu nebo na 10milionovém. Na tom větším je daleko větší konkurence, a tak výrobci pro velký trh nasadí nižší ceny. Zisk doženou objemem.

- Režijní náklady pro jednotlivé trhy jsou pro výrobce fakticky stejné, ale rozpočítávají se na daleko větší tržby.

- Každý trh má odlišné právní a daňové prostředí, což také hraje svoji roli. Tento vliv ovšem není nijak zásadní.

- Velmi podstatný je ovšem vliv akceptace ceny: Němci si více váží svých peněz a dávají si pozor, za co a kolik utrácí. To u nás není. Proč si neříci o vyšší cenu, když ji zákazník je ochoten i schopen zaplatit? Vždyť předchozí věta je definicí tržní ceny.

Jan Zavadil: Tak hlavně je tam nezdaněný tranzit kapitálu. Česká pobočka kupuje od německé centrály za vyšší cenu, uměle navýšenou o nějaký „management fee“, což samozřejmě není nijak na české straně zdaněno. Pak prostě v Německu bude levněji, to je logické.

Další roli hrají lokální a regionální monopoly. Nějaký výrobce si nadefinuje pro trh ČR a SR jiného distributora, než má v Německu, a ten si tu dělá svoji cenovou politiku, pochopitelně obvykle profitabilnější, než dělá jeho sesterský distributor v Německu, kde je ostřejší konkurence. Malý český rybníček také svádí k dohodám mezi „konkurenty“, nefunkční regulátoři to nejsou schopní ani šetřit, natož postihovat.

Tomáš Kučera: Platí jedna věc, kolik je zákazník ochoten zaplatit. Zrovna u té drogerie je to totální nesmysl, prostě vyrobíte produkt, ten se nekazí a je jedno, kde ho prodáte. Logicky cena práce je tu fakt výrazně levnější. Trochu tu vidím prostor pro nějaký agresivní e-shop, co ten trh u nás rozbije. Už v žádné kamenné drogerii nekupuju věci na zuby (pasty, kartáčky atd.), to prostě ušetříte na e-shopu 25–30 % oproti DM, když jsem to srovnával. Ale mají tam jen věci, co se zubů týče, prací prášky, tablety do myčky, jar atd. – prostě jedete dál v akci i do zásoby v supermarketu, abyste platil ještě evropskou cenu.

V dalších oborech jako mobilní operátoři to jde snadno, totéž energie. Prostě dáte výpověď a najednou jsou ty ceny evropské hned. To, že jsou tu lidé ochotni platit za paušál neomezeného volání, SMS a nějaká data (třeba přes šest GB) víc jak 500 Kč/měsíčně, tomu se fakt směju. Za to jsou normálně dva tarify. Ale každého boj.

František Martínek: Pořád stejné výmluvy, jsme EU a jednotný trh, tedy aspoň dle politiků, ale u nás je vše dražší a u některých položek až urážející, a přitom energie jsou v podstatě stejné a daně taktéž. Jen nechápu, proč je u nás v zahraničních obchodech vše dražší, když jsou u nás zaměstnanci těchto společností tak na třetině až polovině výše platů. Už by měl někdo konečně odhalit pravdu a ne jen výmluvy. EU politici si vůbec neuvědomují, že právě toto a podobné jednání ztrácí EU podporu obzvláště na východě EU.

Vladimír Müller: Zajímavé je to, že když je zboží v Česku v jednom městě o 10 % levnější než v jiném, tak to nikomu nevadí. Ale jakmile se jedná o srovnání s Německem, tak je oheň na střeše. Pochopit, že ceny nejsou jednotně diktované ani státem, ale ani jednou centrálou a že v podstatě každá prodejna si může (v rámci daných mezí a sortimentu) stanovit ceny, za které prodává tak, aby mohla fungovat, je asi mimo možnosti mnoha lidí.

Vojtěch Vondra: Dobrý den. Bylo by také dobré vysvětlit tímto ekonomickým „odborníkem“, jak je možné, že tady na Islandu máme hodně produktů (včetně drogerie) za stejnou nebo i nižší cenu než v ČR. Jsme násobně menší trh s velice komplikovanou dopravou a vyšším daňovým zatížením. A raději nemluvím o mzdách až třikrát vyšších…

Simona Cwienczek: Je to zcela jednoduché, proč máme vyšší ceny, je to z důvodu vyššího počtu poboček na obyvatele v drogistické síti oproti zahraničí. Stačí se podívat na množství poboček. Jen u nás drogerie jedné sítě má hned u sebe v dosahu 300metrů tři prodejny, takže toto vše jako zákazníci musíme zaplatit. To jsem v zahraničí neviděla.

Dalibor Kryl: Je třeba si uvědomit, že cenu jakéhokoli produktu na trhu určuje nikoli prodejce, ale nakupující, a to prostě tím, že cenu akceptuje a nakoupí, nebo ne. Specifikou českého trhu je paradox, že lidé nakoupí a pak nadávají, že je to drahé, v bláhové víře, že se něco stane. A ejhle, nestane se nic a nebo přinejlepším je zboží na chvíli „v akci“. Tak jako v „umění války“ je umění prodeje v odhadu protihráče.

Barbora Pospíšilová: Je to smutné, ale připadá mi, že z nás Čechů dělají tak trochu hlupáky, kteří si neumí zjistit, jaké jsou ceny jinde. Bohužel každý si nemůže dojet nakoupit jinam (třeba do Německa) a z toho těží. Není to v pořádku, ale bohužel drogistické zboží potřebujeme k běžnému životu všichni, a tak nám nezbývá nic jiného než ho koupit i za předražené ceny, i když je to nefér.

David Jetmar: Trh funguje velice jednoduše: Pokud je poptávka – existuje nabídka. Pokud neexistuje konkurence – cenovou politiku si určuje sám trh. Zjednodušeně řečeno pokud je zákazník ochoten zaplatit nesmyslně vysokou cenu, tak proč by mu to obchodník (se značným ziskem) za tu nesmyslně vysokou cenu neprodal. Nechali jsme zkrachovat všechny malé obchody, které bojovaly proti „super-hyper-giga marketům“ především cenou a teď se nám to vrací. Takže zákazníci neplačte nad vysokými cenami, zavinili jste si je sami.