Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
O přípravě smlouvy informoval po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu český prezident Petr Pavel. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) bude vycházet z rámce podepsaného skupinou G7+ na summitu NATO.
„Detaily v tuto chvíli komentovat nebudeme. Obecně lze říct, že bude zahrnovat podporu v bezpečnostní oblasti, oblasti ekonomické spolupráce a obnovy země, politické spolupráce, podporu ukrajinských reforem,“ uvedl ministr zahraničí pro Seznam Zprávy.
Oznámil také, že dohodu bude schvalovat vláda. „Jedná se o materiál, u kterého očekáváme schválení na úrovni vlády. Česká vláda má bezpečnost na prvním místě a tato dohoda bude dalším kamenem v hrázi proti ruskému imperialismu.“
Dohoda by podle prezidenta mohla být v květnu nebo červnu uzavřená. „Bude to možná o dodávkách materiálu, možná o nějaké pomoci nemateriální, jako je třeba podpora se zpravodajskými informacemi, případně technologiemi. Může to být ale i spolupráce obranného průmyslu, případně přenos některé výroby na ukrajinské území,“ uvedl prezident. „To všechno jsou věci, které souvisejí s obranyschopností,“ dodal.
Podle dvou důvěryhodných zdrojů Seznam Zpráv z oblasti diplomacie a bezpečnosti ale dohoda ještě není ani zdaleka hotová a není možné mluvit o dokumentu, který by měl nyní konkrétní podobu.
Pojar: Dohoda bude nezávazná
Český poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar přiblížil, jakou podobu dohoda bude mít.
„Bude to dohoda nezávazná a obsahem bude obdobná dohodám, které již s Ukrajinou uzavřela celá řada vyspělých demokratických zemí a další země takové dohody nyní sjednávají,“ napsal Pojar Seznam Zprávám.
Jako první podepsala podobnou dohodu s Ukrajinou v lednu Británie, dosud se podle prezidenta Pavla připojilo sedm zemí, mimo jiné Německo, Itálie, Francie a dnes Lotyšsko.
Například Dánsko se v dohodě s Kyjevem zavázalo poskytovat Kyjevu vojenskou podporu po dobu příštích deseti let.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý předpokládá, že se dohoda bude týkat vojenské i hospodářské spolupráce.
„Může to být materiální oblast, například zbraně nebo materiál, který Ukrajina potřebuje k vedení obranných bojů proti ruskému agresorovi. Jsou ale i věci, které se týkají spolupráce v opravách vojenské techniky, a pravděpodobně tam budou i části, které se budou zabývat hospodářskou spoluprací,“ vyjmenovává Šedivý.
Ve vyjádření pro Seznam Zprávy také vysvětluje, proč se podobné dohody uzavírají, když už spolupráce mezi oběma zeměmi běží od začátku války.
„Jedná se o to, aby se jasně definovaly vztahy a postupy. Smlouva vytváří podmínky pro spolupráci ve všech oblastech na vyšší úrovni a mnohem efektivněji, než kdyby to byl každý případ zvlášť,“ dodává.
Svůj názor přidává i analytik Pražského centra transatlantických vztahů – Vysoké školy CEVRO a bývalý náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.
„Cílem je hlouběji zakotvit bezpečnostní garance vůči Ukrajině. Druhá věc je, že smlouvy ukotví jasněji a dlouhodoběji rámec s Ukrajinou, takže všichni mohou daleko snáze plánovat kroky,“ vysvětluje Koštoval.
