Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Česko bylo saharským prachem v minulosti zasaženo již několikrát, avšak takový nárůst koncentrací drobných částic - a navíc v takovém plošném rozsahu jako nyní - je velmi výjimečný, uvedl Český hydrometeorologický ústav.
To, s jakou frekvencí se jev objevuje nad Českem, chtějí dále zkoumat. Seznam Zprávy oslovily odborníky, aby vysvětlili, v čem oni vidí příčinu a jak se k nám drobná zrnka saharské pouště vůbec dostávají.
Podle Petra Skaláka, meteorologa z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, přispívá k současné situaci atypické počasí a obecně proměna přírodních procesů.
„Cirkulace vzduchu v atmosféře je výrazně ovlivněna teplotou moří a oceánů, ta je v poslední době v oblasti Středozemí či Atlantiku výrazně nadnormální. Následně tak dochází k proměně vzájemného působení mezi oceánem a atmosférou a modifikaci atmosférické cirkulace, která způsobuje vpády teplého subtropického vzduchu. Ten současný byl navíc obohacen o saharský prach,“ vysvětluje.
Drobné částečky písku ze Sahary se z afrického kontinentu dostávají do Evropy prouděním silného jižního větru.
„Občas nastane situace, kdy až do severní Afriky pronikne studený vzduch. Na jeho čele - studené frontě - může vítr dosáhnout velké rychlosti, a má tak schopnost vynést jemný prach do vysokých výšek, odkud je následně jižním prouděním zanesen nad Evropu,“ popisuje Miloslav Müller, meteorolog z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK.
Podle Petra Skaláka se písečné bouře v oblasti Sahary dějí téměř na denní bázi. „Nás Evropany to ale nemusí trápit, protože ve většině případů je ten prach odnesen mimo Evropu, např. nad Atlantický oceán. Tam mimo jiné slouží jako přírodní hnojivo pro mořský plankton,“ upozorňuje.
Snímek z družice Sentinel-5P z 30. 3. 2024, na kterém lze vidět transport částic ze severu Afriky do střední Evropy a jejích dalších částí.
Lidé by si ale neměli představovat proud vzduchu podobný tornádu. „Jedná se o útvar velkého měřítka, je to stovky kilometrů dlouhá linie. V tomto případě se jedná o čelo studeného vzduchu, který nadnáší prach do troposféry,“ dodává Müller.
Písek se přenáší ve výšce od pěti do dvanácti kilometrů. Dokáže tedy překonat i nejvyšší horské masivy. „Obecně platí, že ve vyšších výškách vítr proudí rychleji, a tudíž je unášecí schopnost atmosféry větší než dole u země,“ uvádí Müller.
Samotný transport částic pak trvá v řádu jednotek dní, v závislosti na síle větru. Pomalý proces je také usazování samotného prachu z atmosféry vlivem zemské tíže. „Prachové částečky jsou tuze malé a lehké, tudíž ta gravitační depozice je velmi pomalá. Písek může propadnout v atmosféře například o nějakých pár desítek metrů níže, následně ho ale může turbulentní poryv větru opět vznést nahoru,“ popisuje proces Skalák.
K přesnějšímu pozorování, kudy saharský prach putuje, došlo až před přibližně dvaceti lety, dříve to technické schopnosti neumožňovaly. „Máme meteorologické družice, které pozorují planetu v různých vlnových délkách. A když se tyhle pohledy zkombinují do sebe, je možné vidět přítomnost prachu v atmosféře,“ vysvětluje Skalák.
Aktuální množství saharského prachu v ovzduší nedosahuje úrovně z období Velikonoc. „Období Velikonoc bylo atypické tím, že se částice prachu dostaly do nižších výšek, než jsme byli doposud zvyklí. Příčinou byla zřejmě i vysoká rychlost větru. To se například nyní nestalo, jedná se o běžnou situaci, kdy prach zůstává především ve vyšších vrstvách atmosféry,“ uvedl Skalák.
I nyní ale ovlivňuje počasí a může způsobit lidem drobné obtíže. Trápí zejména osoby chronicky nemocné, děti a starší lidi, kterým může způsobit dýchací problémy. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se prach bude vyskytovat nad územím Česka do středy.
