Boj o kuřata. Video z velkochovu spustilo debatu o podmínkách života zvířat

V Česku se opět rozproudila debata o podmínkách života kuřat ve velkochovech. Impulzem byly záběry natočené Obránci zvířat, které zachycují umírající zvířata neschopná pohybu. Aktivisté upozornili, že maso z těchto farem putuje také do obchodního řetězce Albert, který přitom v reklamní kampani tvrdil, že o jím prodávaná kuřata se chovatelé dobře starají. Jaká je situace v českých velkochovech?

Jak vypadá krátký život kuřat, která jsou v Česku chována ve velkochovech, předtím, než zamíří do obchodů a na stoly zákazníků?

Otázku nově nasvítila organizace OBRAZ – Obránci zvířat, která zveřejnila videa natočená na trojici tuzemských farem. Její členové se dostali s kamerou do hal drůbežáren v jihočeských Slavěticích, podniku Družstvo vlastníků Batelov nedaleko Jihlavy a také v Semtěši u Čáslavi.

Záběry ukázaly kuřata mnohdy natěsnaná jedno na druhé, mezi nimiž leží také mrtvá těla nebo umírající kuřata neschopná pohybu.

Obránci zvířat v halách natáčeli bez povolení vlastníků. „Oni vědí, že to je nelegální způsob, podle nich je ale legitimní. Je prý v zájmu zákazníků, aby viděli i jiný obraz toho, než jim nabízejí (obchodní řetězce) v reklamách. Čili nejenom ta žluťoučká kuřátka, ale také ta, která jsou těsně před odvezením na jatka,“ říká reportér Seznam Zpráv Jan Novák, který mluvil se členy organizace OBRAZ, vydal se ale také do trojice zmíněných velkochovů.

Zmínka o marketingu obchodníků je přitom pro aktuální dění podstatná. Obránci zvířat totiž svou akci prezentovali jako reakci na reklamy obchodního řetězce Albert, který například v jednom ze spotů hlásal, že „o naše kuřátka je dobře postaráno“. Slogan doprovázely záběry na malá kuřata zobající zrní v prostorné hale. Přitom právě Albert patří mezi řetězce, které kuřecí maso ze Slavětic, Batelova a Semtěše prodávají.

Zástupci Albertu nicméně tvrdí, že se jejich reklamní spot natáčel v reálném prostředí. Ve vyjádření pro Seznam Zprávy uvedli, že vznikl na farmách v Sedmpánech a Křivsoudově a že jde o „jednodenní kuřátka“.

Reportérovi Seznam Zpráv se zároveň podařilo u provozovatelů tří dotčených velkochovů ověřit, že realitu zachycují i záběry spolku OBRAZ. Tentokráte jde ale o kuřata stará 30 až 35 dní, na něž krátce poté čekala cesta na jatka. „Obě strany vlastně ukazují realitu, každá ovšem její jinou část,“ říká Novák.

Mluvčí Albertu Jiří Mareček pak ve vyjádření pro Seznam Zprávy uvedl, že řetězec odebírá maso „výhradně od tuzemských dodavatelů, kteří jsou pod kontrolou státních dozorových orgánů a garantují nám plnění všech legislativních požadavků“. Společnost ale také na sociálních sítích uvedla, že zveřejněné záběry „neodpovídají standardům chovu zvířat, které nám garantují naši dodavatelé“.

A vyjádřila se také Státní veterinární správa. Podle mluvčího Petra Vorlíčka její odborníci na záběrech aktivistů „neshledali možné porušování legislativy“.

Obchodní řetězec Albert ČR na zveřejněná videa reaguje takto:

Realitu, do níž patří i rychle rostoucí – a mnohdy i umírající – kuřata v českých velkochovech, potvrdila Janu Novákovi návštěva farem, kde organizace OBRAZ pořídila své záběry. Jejich provozovatelé ho sice přímo do hal nepustili, potvrdili ale, že videa pocházejí od nich a že zachycují skutečný stav.

Otevřeně mluvil ředitel drůbežárny v Batelově Roman Jakoubek. „Doslova řekl, že se nemá za co stydět, že taková je realita ve všech velkochovech konvenčních kuřat. Nejen v těch, které dodávají maso do Albertu, ale vlastně do všech řetězců,“ vybavuje si jeho slova reportér. Jakoubek také uvedl, že přístup k chovu rychle rostoucích kuřat se postupně dostal do úrovně, že už je to „za hranou možností jejich organismu“.

Novinář Novák připomíná, že rychle rostoucí kuřata šlechtěná na maso dnes v Česku představují zhruba 95 procent ze všech prodaných kuřat. Alternativní způsoby chovu přitom existují. Ostatně jsou v tuzemsku také využívány. Obchodní řetězce, včetně zmíněného Albertu, nabízejí i drůbež, jejíž vývoj nebyl tak překotný a která žila v lepších podmínkách s více prostorem nebo třeba také s přísunem přirozeného světla namísto umělého. Cena takových kuřat je ovšem vyšší.

„Každopádně kuřata, která jsme na záběrech Obránců zvířat viděli, jsou kuřata, která standardně koupíme ve všech řetězcích u nás,“ říká reportér, který oslovil velké obchodníky působící na českém trhu mimo jiné s dotazem, jaké požadavky mají na chovatele prodávaných kuřat nebo jestli jdou tyto požadavky třeba i nad rámec platné legislativy. Zatím se prý ale dočkal spíše jen nicneříkajících a mlhavých odpovědí.

Z reakcí na kampaň Obránců zvířat nebo také na své články přitom novinář Novák soudí, že lidé se o podmínky ve velkochovech zajímají. A také mezi provozovateli farem se setkal s tím, že by vlastně uvítali lepší prostředí pro svá zvířata. Jde ale o to, kdo to vše zaplatí.

„Recept neznám. Ale podle toho, jak se mnou komunikují řetězce i chovatelé, musí podle mě ten tlak přijít zezdola – od spotřebitelů. Ale samozřejmě je otázkou, jestli by to nemělo být naopak. Anebo se aspoň někde uprostřed protnout,“ dodává Jan Novák.

V podcastu 5:59 také uslyšíte, jak řetězec Albert vysvětluje, že jinde v Evropě klade na dodavatele kuřat přísnější požadavky než v Česku, nebo jak nová kampaň Obránců zvířat zapadá do jejich dosavadního působení. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.