Článek
Po koronavirové infekci mnozí stále pociťují vážné obtíže. Některé trápí problémy se spánkem, další zažívají takzvanou mozkovou mlhu. Část pacientů ale po infekci musela výrazně omezit svůj život - nedokážou vyjít ven ani na krátkou procházku a k pohybu používají invalidní vozík. Svědectví několika z nich jsme zachytili a na dopady se ptáme i pneumologa.
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jakými příznaky dlouhého covidu trpí Markéta (38 let) a Eliška (35 let), které kdysi vedly velmi aktivní život.
- Jak ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové plánovali zrušit Centrum postcovidové péče, než zjistili, že je stále mnoho pacientů, kteří jejich pomoc potřebují.
- Nebo co všechno o dlouhém covidu lékaři stále nevědí.
Ještě před časem vedla aktivní, pestrý život. Pracovala jako lékařka v nemocnici, bavila ji horská turistika, lyžovala. Dnes je ale 38letá Markéta jen stínem svého dřívějšího já. Trpí totiž takzvaným dlouhým covidem. V podcastu 5:59 vypráví, jak jí nemoc změnila život.
„Během špatných dnů se dokážu najíst, dojít na WC, nějakou základní komunikaci s manželem, ale jinak je to ležení s maskou přes oči a ucpávkami v uších kvůli světloplachosti a zvukoplachosti,“ říká Markéta.
Ani v lepších dnech ale nevede stejný život jako před nemocí. Popisuje, že je nanejvýš schopná dojít na úřad, k lékaři či si vyjít na krátkou procházku. Pokud ale chce ujít víc než pár stovek metrů, musí použít invalidní vozík. Pokud se nějakou - byť jednoduchou - činností vysílí, dochází u ní k propadům, ze kterých se vzpamatovává i několik dnů nebo týdnů.
O chronické únavě pak vypráví i 35letá Eliška, která dříve učila na gymnáziu. I ona byla kdysi vášnivou lyžařkou a milovnicí hor. Dokázala například bez problémů na běžkách ujet patnáct kilometrů. I jí ale dlouhý covid obrátil život naruby.
„Úplně nejhorší ze všeho jsou ty obrovské propady vyčerpání. Až bych to nazvala takovými kolapsy fyzické a smyslové zátěže. Pálí mě pak končetiny, mám bolesti svalů, zvýšené teploty. Zhoršuje se mi třeba pískání v uších a je mi opravdu zle,“ popisuje Eliška s tím, že ji na samou hranici vyčerpanosti přivede třeba jen to, že si v posteli vysuší vlasy fénem.
Postcovidový syndrom
Postcovidový syndrom je soubor příznaků, které přetrvávají nebo se vyvíjejí po 12 a více týdnech od vzniku onemocnění covid-19 a které zároveň nejsou vysvětlitelné jinou příčinou. Terminologicky se v zahraničí někdy používá také označení long covid (zahrnující širší časové období od pátého týdne dále).
„Někteří jsou téměř invalidní“
Obě ženy patří k části pacientů, kterým long covid způsobuje vážné psychologicko-neurologické problémy. Některým z těchto lidí se momentálně snaží pomoct v Postcovidovém centru ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.
„Už jsme si mysleli, že ukončíme jeho činnost a že se budeme věnovat jiným problémům, hlavně karcinomu plic a dalším věcem, které nás trápí. Nicméně jsme museli naopak zvýšit kapacity centra a opět navázat spolupráci třeba s neurology,“ říká pneumolog Vladimír Koblížek, který vede Plicní kliniku ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové a je také předsedou České pneumologické společnosti. „Někteří z těchto lidí jsou téměř invalidní,“ popisuje v podcastu 5:59.
Část těchto pacientů se tak spojila pomocí sociálních sítí a hledala pomoc nejen u lékařů, ale i na Ministerstvu zdravotnictví poté, co jejich trable mnozí brali na lehkou váhu. „Potřebovali by, aby s nimi sociální systém počítal, aby třeba mohli být dlouhodobě pracovně neschopní, aby zkrátka nebyli ve vzduchoprázdnu, ve kterém nyní jsou,“ vysvětluje Koblížek.
Lékař se proto snaží o to, aby nemocnice ve spojení s dalšími institucemi vytvořily daleko větší počet postcovidových center. Sám říká, že by bylo potřeba alespoň jedno takové specializované zařízení v každém kraji. S neurology také pracuje na tom, aby se těmto pacientům dostávalo adekvátní péče a oslovuje i zahraniční kolegy s tím, jestli pro ně neexistuje experimentální léčba.
Čtyři kategorie pacientů
Kromě podobně nemocných lidí s long covidem se ale v královehradeckém centru lékaři setkávají i s pacienty, jejichž obtíže nejsou tak závažné. Dříve zde léčili zejména lidi po těžké koronavirové infekci s poškozenými plícemi. Ti se objevovali zejména v počátcích pandemie.
Pacienti s dechovými obtížemi docházeli a docházejí i nyní, jejich problémy se ale proměnily. Někteří třeba po lehkém průběhu nemoci ztratili správnou mechaniku dýchání a měli tak sníženou činnost výdechových a nádechových svalů. Těmto lidem pomohla správná rehabilitace.
Na dlouhý covid jako takový každopádně zatím neexistuje žádný lék, injekce nebo infuze, upozorňuje tento plicní expert s tím, že kolem long covidu je stále řada nevyřešených otázek. „Nevíme třeba to, jestli je nějaký speciální biomarker třeba z krve nebo z dechu, který by řekl: Ano, ten pacient má postcovid. Ne, pacient ho nemá,“ říká.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jaké skupiny obyvatel jsou statisticky postcovidem nejvíce ohroženy a proč plicní expert Koblížek podporuje jednotnou evropskou definici dlouhého covidu a s tím spojené sociální zaopatření. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.
Editor a koeditor: Dominika Kubištová, Eduard Freisler
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu nebo Threads.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.