Účtování s Kaczyńským. Sto dní Tuska je demokratura, hodnotí expert

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Mělo to být 100 konkrétních bodů, a je z toho 100 podvodů, protože nesplnili sliby z volební kampaně,“ řekl v týdnu místopředseda polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusz Błaszczak na adresu strany premiéra Donalda Tuska.

Kabinet Občanské koalice, lidovců, Polska 2050 a Levice přesně v pátek dovršuje svých prvních 100 dní ve funkci. Tuskova Občanská koalice před volbami slibovala, že během nich zrealizuje svých 100 nápadů.

„Tím největším úspěchem je odblokování peněz z Evropské unie. To se povedlo splnit. Vláda slibovala i změnu situace v Polské televizi a změny v prokuratuře, což se oboje stalo,“ říká polský politolog Antoni Dudek, se kterým Seznam Zprávy provedly inventuru prvních 100 dní nové vlády.

Kromě odblokování peněz z Národního plánu obnovy, obnovení státního financování umělého oplodnění nebo zvýšení platů učitelů o 20 procent hraje Polsko za Tuska také mnohem významnější roli v evropské a mezinárodní politice.

„Ale zákonů vláda zatím mnoho neprosadila. Zřejmě i kvůli tomu, že předpokládá, že prezident Andrzej Duda jich bude řadu vetovat, a na jeho přehlasování nemá koalice dost hlasů,“ upozorňuje politolog z  varšavské Univerzity Kardinála Stefana Wyszyńského.

O současném Polsku hovoří Dudek jako o „demokratuře“. Pojmenovává tím situaci, kdy má vláda v parlamentu většinu, „válcuje“ opozici a při vládnutí si obhájí i obcházení některých zákonů. To koalice zdůvodňuje zabetonovaným systémem z dob předchozího vládce země Jarosława Kaczyńského.

Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski byl tento týden v Praze, tak bych tematicky začal právě od polské diplomacie. Polské ministerstvo zahraničí minulý týden oznámilo, že chce odvolat a nahradit více než 50 velvyslanců. Je to podle vás náprava personálních nominací ve smyslu profesionalizace diplomatické služby, nebo výlučně mocenský nástroj vlády ve smyslu politické msty?

Je to pokus o vytvoření korpusu velvyslanců, jenž bude loajální vůči současné vládě. Za vlád PiS se totiž ustálila praxe, kdy se velvyslanci ve většině případů nestávali kariérní diplomati, ke kterým předseda PiS Kaczyński a jeho vlády neměli důvěru, ale lidé politicky spojení s PiS a lidé mimo prostředí diplomacie. Těch se současná vláda chce zbavit.

Jenže potíž je v tom, že podle ústavy musí mít k takovému kroku souhlas prezidenta, a prezident Andrzej Duda o takové změny stát nebude, protože on, koneckonců, všechny současné velvyslance do funkce jmenoval.

Proto to vypadá tak, že v mnoha případech to skončí snížením diplomatické úrovně zastoupení Polska. Premiér Donald Tusk už řekl, že Polsko budou reprezentovat chargé d’affaires čili ne velvyslanci, ale jen vedoucí úřadu. To bude trvat nejméně rok do prezidentských voleb, po kterých uvidíme, jak se situace dál vyvine.

Takže podle vás nejde o politickou mstu na bývalé vládě, ale spíš o profesionalizaci?

To záleží na úhlu pohledu. Pro PiS je to pomsta, pro vládu profesionalizace. Já se spíš přikláním k vládnímu pohledu, protože si myslím, že za vlád PiS se nominovali ne zrovna kompetentní lidé, i když byly též výjimky. Uvidíme, koho bude nominovat Tuskova vláda – zda to skutečně budou kariérní diplomati, nebo jestli opět půjde o lidi, u kterých je tím hlavním důvěra vlády.

Došlo také ke změně velení policie, tajných služeb, vedení státních společností a mnoha dalších institucí. Do jakého stupně Tuskův kabinet postupuje podle neslavně známého polského přístupu „A teď, k**va, my“ (mentalita vítězů „TKM“) a nakolik jde o ukončení politizace institucí, nepotismu a dalších negativních jevů, které srostly se státem během osmi let vlád PiS?

S jistotou byl tohle jeden z hlavních volebních slibů Tuska a vůbec všech politiků, kteří loni 15. října vyhráli volby. Slibovali, že ze všech možných pozic odstraní lidi z PiS. A dá se říct, že tenhle slib plní asi nejdůsledněji ze všech. Teprve čas ukáže, jak kompetentní jsou lidé, kterými Tuskova vláda nahradila nominanty PiS.

Velké personální změny po nástupu nové vlády ale nejsou jen polskou tradicí. V Polsku se ale tohle dělo vždy, nominace měly vždy politický charakter a pouze občas se vybíralo na základě schopností, a to se nezmění. Takový máme politický systém.

Prvním velkým konfliktem po nástupu Tuskovy vlády byl spor o státní média. Navzdory tomu, že šířily někdy až dost primitivní propagandu vládnoucí strany PiS, nedá se říct, že by jejich převzetí bylo legální, promyšlené nebo elegantní, že?

Problém spočívá v tom, že v Polsku vlastně nemáme instituci, která by rozhodovala o tom, co je legální a co ne, a jež by byla všeobecně akceptovaná. Tedy, teoreticky takovou roli hrají soudy, ale v praxi se jejich rozsudky ve velkém zpochybňují.

Prosincové převzetí státních médií určitě bylo v polské politické kultuře něčím novým. V minulosti se takové změny děly prostřednictvím zákonů. Čili aby si nová vláda vyměnila nepohodlné staré vedení Polské televize (TVP) za nové, které nové vládě vyhovovalo, musely se měnit zákonné předpisy.

Například vláda Jerzyho Buzka (1997 až 2001) neměla potřebnou většinu, a proto ho většinu funkčního období trápila nepřátelsky naladěná televize. Dokonce i Donald Tusk během své první vlády musel čekat na nového prezidenta, aby mohl změny ve vedení TVP provést na laskavější k jeho vládě.

Tentokrát se rozhodl s prezidentem vůbec netrápit a ignorovat zákonné otázky a ty změny prostě provést. Byla to metoda síly, bylo to něco nového a spíše špatného. Ovšem z pohledu kvality televize je to podle mě změna k lepšímu. TVP za PiS byla ze 100 procent stranickou televizí PiS. Současná TVP je, řekněme, tak ze 70 procent televizí vládní koalice a ze 30 procent nezávislá.

Snížila se úroveň agresivity TVP a není tak primitivní jak za éry PiS. V Polsku ovšem dál neexistuje veřejnoprávní televize, tady vždy šlo o vládní televizi.

Vy už jste se toho trochu dotkl při pasáži o soudech. Zlepšil se v Polsku stav právního státu? Protože musím říct, že nominace Adama Bodnara do funkce ministra spravedlnosti pro mě byla určitým signálem, že úřad povede profesionál, který si právní stát vysoce cení. Potvrdilo se to? Co už v té věci vláda podnikla?

Zlepšila se v tom, že se zrušila disciplinární řízení například proti soudcům, která začala za vlád PiS. Začalo se s personálními změnami v soudnictví, lidé bývalého ministra spravedlnosti Ziobra končí, takže to se zlepšilo.

Ovšem problém spočívá v tom, že polské soudnictví je hluboce rozštěpené a teď nad ním získává kontrolu většina, která nesympatizovala s PiS. Symbolem je právě ministr Bodnar. Pohledem Evropské komise jde o návrat vlády práva, což má za efekt odblokování peněz pro polský Národní plán obnovy. Já bych ovšem chtěl začít obnovu právního státu od obnovy ústavního soudu, abychom znovu měli soud, jehož rozhodnutí by respektovaly všechny strany politického sporu. Jenže tak to nevypadá.

Dnes je v Polsku situace, kdy jedna ze stran obnovuje právní stát a druhá v čele s předsedou PiS Kaczyńským tvrdí, že už kvůli tomu neplatí ústava, že probíhá státní převrat. Já na to koukám z boku jako na souboj dvou skupin, které demolují instituce státu a na základě své většiny v Sejmu si dělají, co chtějí. Říkám tomu demokratura. S tím už začaly vlády PiS, které se absolutně neohlížely na menšinovou opozici.

Takže v Donaldu Tuskovi vidíte lídra této aktuální „demokratury”?

Ano, on vládne, všechno jsou to jeho rozhodnutí. Ve věci médií, prokuratury a tak dál. Nazývám to demokraturou, protože ten, kdo má většinu v Sejmu, si dělá, co chce, protože téhle většině podléhá vláda a jí silové struktury. Jiné názory už nemají takový význam.

V ústavě máme napsané, že kompetenční spory mezi složkami moci, v našem případě prezidenta Dudy a členy Tuskovy vlády, má řešit ústavní soud. Jenže parlamentní většina považuje současný ústavní soud za právně závadný, a jeho rozhodnutí tudíž neuznává. Toho se týká i přijaté usnesení Sejmu.

Jak je na tom vláda s inventurou 100 slibů na 100 dní, které v kampani dala Tuskova Občanská koalice? Kolik se jich podařilo realizovat?

Tam šlo o sliby Občanské koalice, a ne celé vládní koalice, která se ne ve všem shodne. Měli bychom tudíž vládu posuzovat podle plnění koaliční smlouvy. Tím největším úspěchem je odblokování peněz z Evropské unie. To se povedlo splnit.

Vláda slibovala i změnu situace v TVP, o čemž jsme už mluvili, změny v prokuratuře, což se stalo. Jinak je tu ale dlouhý seznam věcí, které se zatím splnit nepodařilo, jako změny v daňovém systému nebo zdravotním pojištění, což jsou všechno komplikovanější změny vyžadující úpravy zákonů. Zákonů vláda zatím mnoho neprosadila zřejmě i kvůli tomu, že předpokládá, že prezident Duda jich bude řadu vetovat, a na jeho přehlasování nemá koalice dost hlasů.

V jakém stavu je vlastně vládní koalice? Vypadá to, že k prvnímu velkému střetu došlo v otázce liberalizace protipotratových zákonů. Je to skutečně koaliční roztržka, nebo jde jen o součást kampaně před dubnovými regionálními a komunálními volbami?

Je závažný kvůli tomu, že je to první tak otevřený konflikt uvnitř koalice. Samozřejmě jsou tam ale i jiné konflikty, akorát lépe ukrývané, například o personálních otázkách. Podle mě ale tato koalice vydrží určitě nejméně do prezidentských voleb v příštím roce. Ty pak budou prvním velkým testem koalice.

Pokud jde o potraty, všichni účastníci toho koaličního sporu přiznávají, že i tak prezident Duda žádné změny nepodepíše. Takže teď jde spíš o bouři ve sklenici vody. Zásadní problém ohledně liberalizace potratů není v koalici ani v Sejmu, ale v prezidentském paláci.

A v jaké kondici je bývalá vládnoucí strana PiS? Protože napětí uvnitř strany jde vidět i veřejně, veřejně dochází k rozepřím politiků. Kaczyński dokonce odvolal svůj odchod z funkce předsedy a oznámil, že se nechá zvolit na další dva roky. Hrozí straně rozpad? Nebo má ještě reálnou šanci na návrat k moci?

Strana PiS je v průzkumech pořád na prvním nebo druhém místě, rozdíl mezi PiS a Občanskou platformou je velmi malý. Takže podle průzkumů je PiS dál v dobré kondici, ovšem na úrovni vedení strany začaly půtky a také zpochybňování pozice Kaczyńského. Na to on zareagoval deklarací, o které jste mluvil.

Expremiér Mateusz Morawiecki totiž začal dávat najevo, že by to mohl být on, kdo eventuálně zastoupí Kaczyńského, což se Kaczyńskému nelíbilo. Proto oznámil, že chce být dál předsedou strany, i když se dřív zařekl, že tohle je jeho poslední funkční období.

Sama budoucnost PiS velmi záleží na úspěchu nebo selhání Tuskovy vlády. Před PiS jsou teď tři volební kampaně, z nichž nejhorší pro něj bude ta prezidentská. PiS má problém najít dostatečně populárního kandidáta, který by se mohl postavit varšavskému primátorovi Rafału Trzaskowskému (Občanská platforma).

Kandidát PiS se musí především dostat do druhého kola, kde nejspíš prohraje s Trzaskowským. Daleko horší by pro PiS bylo, kdyby se jeho kandidát nedostal do druhého kola. Znamenalo by to pro stranu obrovský otřes a možná i štěpení. Nejpopulárnější by teď zřejmě byl expremiér Morawiecki, ale po jeho „pseudovzpouře“ těžko říct, zda by ho Kaczyński poslal do voleb.