Glosa: Ponižování je za hranou. Rakušan by se měl ovládat

Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Zbláznil jste se?“ vyjel Vít Rakušan agresivně na chlápka, který se dostavil na pondělní večerní zastávku diskuzní show ministra vnitra v Přerově.

Muž se šéfa STAN, pravda, rovněž neuctivě a nepříliš bystře ptal na detaily vraždy v Klánovickém lese.

Rakušan je ale i jeho ministrem. A měl by se tak chovat.

Kohokoli veřejně ponižovat, tupit, a co je vůbec nepřijatelné, psychiatricky diagnostikovat není disciplína hodná příslušníka kabinetu. Byť by měl stokrát pravdu, musí se umět ovládat.

Rakušanovi v poslední době nabobtnaly rétorické svaly. Roztleskáván sociálními sítěmi patrně nabyl dojmu, že na své tour Bez cenzury může zesměšňovat nesouhlasící část publika.

Nemůže. Nebo tedy může, ale opravdu by neměl.

Příklad číslo dvě. Na jeho one man show přišel v Přerově i jistý pán s nesmyslným transparentem „Chceš migraci? Vol STAN!“

Ministr ovšem legrační situaci znovu neustál. Snížil se k útoku kdysi používanému na facebooku. Jednu dobu tam byla v oblibě hláška „děkujeme za názor a tady máte klíčenku“.

Městská legenda praví, že rčení původně před dekádami vzešlo z prostředí konferencí bílých límečků. V módě prý tenkrát opravdu bývalo obdarovávání řečníků památečními reklamními ozdobami.

V dobách čerstvějších – digitálních – se věci obrátily. Klíčenka, předmět z pravěku, začala být komická. A zneužívána v momentech, kdy přednášejícímu někdo skákal do řeči. Takovému zpátečníkovi bylo ironicky poděkováno. A jako finální výzva k mlčení mu byl na dálku sarkasticky předán dnes již obskurní předmět.

Blbé to bylo již před lety. Rakušan si přesto nabil mikrofon tímhle nevhodným arzenálem. Necílí na téma, ale na osobu oponenta. Argumentum ad hominem se tomu říká. Je to považováno za faul.

„Mám tady potom pro vás, pane, dárek, klíčenku jsem si dovolil,“ zostudil Rakušan muže, který by mohl být jeho otcem. Jen proto, že se ministrovi nelíbil jeho plakátek. Haha.

Demonstrant klíčenku se svěšenou hlavou odmítl. Arogantní politik si vypěstoval nového doživotního nepřítele.

Vítu Rakušanovi nelze odepřít kredit za úsilí, které věnuje výjezdům na periferii. Právo opovrhovat kýmkoli mu to ale nedává.

Ukázněná důstojnost, střídmé vůdcovství, nikoliv klackovité frackovství. Soudím, že něco takového čekáme od členů vlády.