Vědci našli způsob, jak z elektroodpadu levně získat zlato. Pomáhá jim sýr

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vědci z Technologického institutu v Curychu (ETH Zürich) zjistili, že existuje vysoce efektivní a levný způsob, jak recyklovat zlato z elektroodpadu. Švýcarský badatelský tým ve své nedávno zveřejněné studii uvedl, že dokázal získat zlatý nuget o váze 450 miligramů jen z 20 starých počítačových základních desek.

Náklady tohoto pokusu (primárně cena reakčních materiálů a energií) přitom byly až 50krát nižší, než byla cena získaného zlata. Jednodušeji řečeno, kdyby vědci z ETH Zürich do své nové metody investovali jeden dolar, recyklují zlato v hodnotě 50 dolarů. Podle výsledků jejich pokusu otištěných v uznávaném magazínu Advanced Materials byl finální nuget tvořený drahým kovem z 91 procent – zbytek byla měď, což odpovídá ryzosti 22 karátů.

Recyklace zlata není žádnou novinkou. Až dosud se ale u předmětů s jeho vyšším obsahem používalo spalování, u nižších koncentrací potom agresivní chemikálie, které měly vlastní ztrátovost a měly velký dopad na životní prostředí (​​thiosulfáty amoniaku a sodíku se 70% až 75% účinností; kyanid s 88% účinností).

Teprve před dvěma lety, jak informovala i redakce SZ Tech, přišla kanadská firma Excir s novou chemickou metodou extrakce, která dokáže získat 99 procent zlata při čistotě až 99,9 procenta. Spolupráci s ní navázala i Britská královská mincovna (Royal Mint), která loni v lednu začala stavět první továrnu svého druhu využívající nové sloučeniny – jejich povahu však ani jedna ze stran neprozradila.

To Švýcaři byli sdílnější, aby ne, když se mohou pochlubit tím, že při vlastním novém procesu využívají mimo jiné vedlejší produkt z potravinářství. Konkrétně jde o syrovátku z výroby sýra. Vědci je v kyselém prostředí za vysokých teplot denaturují, aby získali bílkovinnou kašovitou hmotu, kterou následně vysuší, a tak z ní vytvoří materiál, který strukturou připomíná houbu.

Z počítačových základních desek potom vědci z ETH Zürich vypreparují kovové díly, rozpustí je v kyselině, načež do vzniklého roztoku umístí tuto houbu z proteinových vláken. A právě na ta se začnou více než ostatní kovy vázat ionty zlata. Ve studii jsou přitom jako použité kyseliny uvedené chlorovodíková, dusičná a BTCA. Náklady jsou tak padesátinásobně nižší než cena získaného drahého kovu.

Poslední krok celého procesu je, že se bílkovinná houba s navázanými zlatými ionty zahřeje. Ty se přemění na jakési vločky, které badatelé roztaví do nugetu.

Nová a podle Technologického institutu v Curychu také komerčně dostupná metoda by tak mohla zamezit odlivu elektroodpadu a jeho skládkování. Lidé jej každý rok na světě vytvoří přes 50 milionů tun, což je množství, které odpovídá 1000 laptopů vyhozených do koše za sekundu. Až do roku 2022 se přitom recyklovala méně než pětina tohoto množství.

Tuna desek plošných spojů může podle druhu přitom obsahovat 140 až 700 gramů zlata. To se může zdát jako malé množství, ale ve skutečnosti je to víc, než kolik obsahuje tuna rudy z dolů. V té je totiž jen pět až deset gramů zlata. I podle britské mincovny je v elektroodpadu okolo sedmi procent všeho zlata na světě.

Švýcarští vědci teď chtějí pracovat na tom, aby technologii uvedli na trh, a také chtějí zkoumat, z jakých dalších vedlejších produktů v potravinářství by proteinové houby k extrakci zlata mohli vyrábět. „Co na tom zbožňuju nejvíc, je, že používáme odpadní produkty z potravinářství, abychom získali zlato z elektroodpadu. Udržitelnější už snad být nejde,“ uvádí spoluautor studie a profesor na ETH Zürich Raffaele Mezzenga.