Česká iniciativa je extrémně užitečná, zapojíme se, slíbil Macron Pavlovi

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pomoc Ruskem napadené Ukrajině i dostavba Jaderné elektrárny Dukovany. Taková jsou dvě hlavní témata návštěvy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

V otázce Ukrajiny se očekávalo, že by mohl specifikovat francouzskou účast v takzvané české iniciativě na společný nákup munice v zemích mimo Evropskou unii. Například Nizozemsko se už zavázalo, že na nákup vyčlení čtvrt miliardy eur.

„Česká iniciativa je extrémně užitečná, podporujeme ji a zúčastníme se jí, jsme připravení přispět, ministři navrhnou prostředky,“ řekl Macron po setkání s českým prezidentem Petrem Pavlem. To se protáhlo zhruba o hodinu.

Macron ale neodpověděl na to, jak přesně Francie přispěje. „Praktikou Francie je v této válce neohlašovat předem, co do detailu udělá… Je to opravdová válka, nejen komunikační. Neřeknu vám, co budeme dělat, protože bych tím oslabil účinnost opatření,“ zdůraznil.

O detailech by měli v následujícím týdnu podle něj jednat ministři obrany a zahraničí obou zemí.

Francouzský prezident připomněl, že Evropa urychlila svoji zbrojní výrobu, dodala veškeré dostupné zásoby, ale potřeby Ukrajiny jsou na takové úrovni, že je nutné jít nad rámec skladových zásob. „Musíme oslovit neevropské země, musíme čelit krátkodobým potřebám, co se týče munice na Ukrajině,“ řekl.

Se svým protějškem Pavlem se shodl, že v pomoci napadené Ukrajině je třeba pokračovat a že Rusko nesmí válku vyhrát.

Macron řekl, že při jednání s Pavlem se zmínili i o situaci na Blízkém východě a potřebě příměří v Pásmu Gazy, zvýšení humanitární pomoci a jednání o dvoustátním řešení.

Kromě toho by měl šéf Elysejského paláce v Česku jednat také o spolupráci v dopravě, kde by mohla Francie přispět při výstavbě vysokorychlostní železnice. Klíčovým tématem při následném jednání s premiérem Petrem Fialou (ODS) bude i dostavba Jaderné elektrárny Dukovany, kde je francouzský koncern EdF jedním ze dvou uchazečů v tendru. „Musíme vyrábět konkurenceschopnou energii… odpovědí je jádro,“ řekl Macron.

Ještě před setkáním s premiérem obě hlavy státu uctily na Palachově náměstí oběti prosincové střelby na filozofické fakultě.

Před schůzkou s Pavlem pak Macron otevřel nové prostory na Francouzském lyceu a setkal se s pražskou komunitou krajanů. V krátkém projevu ke studentům lycea vyzval evropské státy, aby nebyly zbabělé tváří v tvář silám, které každým dnem rozšiřují své hrozby. „V naší Evropě se blíží doba, kdy nesmíme být zbabělí,“ prohlásil.

Francouzský prezident vyvolal v poslední době rozruch slovy o tom, že nevylučuje vyslání vojáků na Ukrajinu. Podle většiny pozorovatelů i ostatních evropských států ale taková varianta není v současné době aktuální. Německo i Británie už reagovaly, že své vojáky na Ukrajinu nepošlou.

„Odmítavá stanoviska vyvolala obava, abychom nehovořili o vysílání bojových jednotek, to by mohla být překročena červená linie a dojít k eskalaci,“ poznamenal Pavel. Zmínil přitom možnost, že by Evropané mohli na Ukrajinu vyslat například jednotku školící ukrajinské vojáky.

„Jestli trénovat ukrajinské vojáky na území našich států nebo na území Ukrajiny… Já si myslím, že je to to samé. Ukrajina, přestože je napadená, je stále suverénní zemí, a i kdyby na jejím území fungovala nějaká výcviková mise, tak to není porušení žádného mezinárodního pravidla,“ zdůraznil.

Navzdory Macronově rétorice skutečná francouzská pomoc Ukrajině stále pokulhává - zatímco Francouzi dosud poslali pomoc ve výši 2,6 miliardy eur, Německo poslalo zbraně i další vybavení za více než 17 miliard.

Na rozdíl od Francie se ale vláda kancléře Olafa Scholze stále zdráhá poslat Kyjevu rakety středního a dlouhého doletu. V pondělí 4. března Francie zveřejnila soupis vojenské techniky, kterou až dosud poslala ukrajinské vládě.

Pro Macrona je to už třetí návštěva Česka během jeho mandátu. Naposledy Česko navštívil v říjnu 2022 u příležitosti summitu Evropského politického společenství a neformálního summitu Evropské rady.