Zprávy z bojiště: Rusové z Avdijivky pokračují na západ

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stav bojů na ukrajinském bojišti lze v těchto dnech popsat celkem jednoduše: Ruské invazní síly útočí na několika místech fronty, Ukrajina se po celé její délce brání. V první řadě se ruské síly i nadále soustředily na doněcký směr, s deklarovaným cílem obsazení celé Doněcké oblasti.

Podle odhadů analytické společnosti Rochan Consulting ukrajinské síly v týdnu do 23. února osvobodily přibližně necelý kilometr čtvereční svého území. Rusové zatím obsadili asi 65 kilometrů čtverečních. Většina této plochy, přibližně 40 kilometrů čtverečních, připadá na okolí Avdijivky dobyté v polovině února. Rozloha území osvobozených ukrajinskou armádou se v posledních týdnech jen a jen snižuje.

Významnou roli v tom hraje velmi akutní nedostatek dělostřelecké munice na frontě (viz například tato reportáž deníku Kyiv Independent). V tomto ohledu tedy může hrát extrémně důležitou roli česká iniciativa společného nákupu munice evropskými státy ze třetích zemí. Její realizace by rovnováhu sil na frontě opravdu znatelně mohla posunout, jak moc, to bude záležet na tempu dodávek (pro doplnění: Nákup by se měl realizovat během „příštích 10 dní“, prohlásil v pondělí 26. února francouzský prezident).

Než přejdeme k popisu vývoje fronty ve směru od severu k jihu, zastavme se chvíli u průběhu letecké války. V této oblasti zaznamenaly ukrajinské síly snad nejvýznamnější úspěchy.

Mezi 21. a 24. únorem Rusko přišlo o sedm bombardovacích letounů Su-34, jeden stíhač Su-35 a jeden cenný stroj A-50 s dálkovým radarem. Aktivita ruského letectva poté poklesla, ale hodnotit dlouhodobé dopady nelze a nelze tedy ani tvrdit, že by se situace na ukrajinském nebi zásadně změnila.

Co se týče pozemních bojů, v Charkovské oblasti probíhalo pouze ostřelování a přeshraniční dělostřelecké a dronové útoky z obou stran, ve větší míře z ruské. Útoky pozemních jednotek, třeba jen malých diverzních skupin, nebyly hlášeny.

V Luhanské oblasti probíhaly naopak velmi intenzivní střety mezi ukrajinskými a ruskými silami. Navzdory ruským pozemním útokům na kupjanské a lymanské ose se frontová linie z velké části nezměnila. Podle dostupných informací Rusové vyvíjí setrvalou snahu prolomit ukrajinskou obranu a zajistit strategické pozice podél řeky Žerebec.

Koncentrace ruských vojsk v oblasti, především na severu poblíž Kupjansku, se zdá být značná. V prostoru pro útok na Kupjansk se mělo podle ukrajinských zdrojů nacházet 42 tisíc vojáků, kteří se mohli spolehnout na značný arzenál tanků, obrněných vozidel a dělostřeleckých systémů. Nasazen však byl jen zlomek těchto sil.

V posledním týdnu tu také probíhala rotace ruských sil (tj. výměna jednotek na frontě za čerstvé), což by mohlo vést k dalším a intenzivnějším útokům v regionu. Ukrajinci však své pozice v této oblasti budují poměrně dlouho a kvalita ruských jednotek je spíše nízká. Na druhou stranu do útoku byla nasazena jen malá část z odhadovaných ruských záloh a dobytí Kupjansku se zdá být pro ruskou stranu stále důležitým cílem.

V Doněcké oblasti je obrázek velmi podobný. Ukrajinské síly se potýkají s nedostatkem dělostřelecké munice a opakovanými útoky ruských jednotek. Část těchto útoků je patrně „udržovací“, má zabránit případnému přesunu ukrajinských jednotek na pomoc ohroženějším částem fronty, část má zřejmě za cíl skutečně prolomit obranu.

Intenzita ruských operací po obsazení Avdijivky neustává. Část jednotek byla podle ruských zdrojů od dobytého města převelena k Bachmutu, kde mají Rusové údajně provádět v dohledné době intenzivní útok.

Zřejmě v jeho rámci se už ruským silám podařilo postoupit ve směru na vesnici Ivanivske, která je téměř jihozápadním předměstím Bachmutu, v samotné obci se jim ovšem zřejmě ještě pevně uchytit nepodařilo. Ivanivske je ze severu a severozápadu obklopeno kopci a na východě a jihu otevřeným terénem, přes který Ukrajinci neustále útočí bezpilotními letouny. I Rusové pořád útočili na Ukrajince, a to pomocí letadel, dělostřelectva a raketometů TOS-1A.

Ruské síly také v posledních dnech obsadily některé pozice severozápadně od Bachmutu a začíná být stále zjevnější, že v příštích týdnech se povede boj o Časiv Jar. To je městečko na vyvýšenině západně od Bachmutu, které brání ruskému postupu dále na západ.

Další rychlé změny probíhaly v okolí dnes již Rusy pevně držené Avdijivky. V prvních dnech po obsazení se intenzita ruských útoků snížila. Přesto ruské jednotky nadále sondovaly ukrajinskou obranu západně od města. Nakonec se zřejmě soustředily v útocích směrem na Lastočkyne, vesničku přímo západně od Avdijivky.

Ukrajinské síly v tomto směru odrazily několik útoků, po několika dnech bojů Rusové obsadili vesnici ležící severozápadně od Avdijivky. Na nedávném videozáznamu je vidět, jak ruští vojáci procházejí vesnicí bez velké snahy se krýt. Invazní síly pak v posledních dnech vstoupily i do dalších obcí jižně a severně od Lastočkyneho.

Dosavadní poměrně rychlý ruský posun je jasným dokladem toho, že v oblasti nebyla žádná pevná ukrajinská opevnění a připravené pozice. Zdá se, že ukrajinská armáda pomalu ustupuje do vzdálenějších pozic, snad do dalších, sousedních obcí, jako je Semenivka, které jsou kromě jiného chráněny i malou říčkou Dunrou a soustavou vodních děl na ní, jak ukazuje následující mapa. Pomalý ústup pak dává Ukrajincům více času na přípravu nových pozic.

Jiní pozorovatelé na základě analýzy satelitních snímků dospěli k závěru, že fronta se posune ještě dále na západ. V obou případech jde o odhad daný charakterem terénu, informacemi o stavu opevnění a průběhu bojů.

Jistě víme zatím jen to, že ruské síly postupují a že na poměry této války poměrně rychlý ústup těch ukrajinských se ještě nezastavil. Téměř jisté také je, že ruská armáda se bude snažit využít nedostatku munice, který trápí ukrajinské síly, a postupovat v tomto i dalších směrech agresivně.

Intenzivní boje probíhaly i na jihu Doněcké oblasti, tedy ve směru, kde je zřejmě konečným cílem ruského útoku město Vuhledar. Ruským pokusům o prolomení ukrajinské obrany předcházela intenzivní dělostřelecká příprava, na kterou kyjevské síly nemohou v současné situaci příliš reagovat. Frontová linie však zůstala z velké části nezměněna.

Výjimkou se zdá být snad obsazení vesničky Pobeda, která sama o sobě je naprosto nedůležitá, ale jejíž poloha může invazním silám usnadnit další útoky západním směrem.

Na jižní ose došlo k nejintenzivnějším střetům v okolí Orichivu, tedy těžišti neúspěšné ukrajinské letní ofenzivy. Ruské síly se tu pokusily prolomit ukrajinskou obranu, patrně s cílem získat zpět pozice ztracené během léta. To by rozhodně nepřispělo k morálce Ukrajinských ozbrojených sil ani veřejnosti.

Zprávy hovořily o masivním útoku mezi obcemi Robotyne a Verbove. Do operace se měly zapojit i ruské výsadkové jednotky. Ruské jednotky v útocích pokračovaly celý týden a podle všeho v několika místech postoupily, byť ne nijak významně.

Ačkoli proruské kanály na Telegramu minulý týden informovaly, že ruské jednotky obsadily pozice v centru Robotyne, nakonec se to ukázalo minimálně jako předčasné. Ale útoky stále pokračují a ruské síly vstoupily do centra obce již několikrát, nikdy se tu ovšem nedokázaly udržet.

V Chersonské oblasti pokračovaly v průběhu týdne poziční boje u vesnice Krynky na jižním břehu Dněpru. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu už v polovině února sice ohlásil vyklizení ukrajinského předmostí na okupovaném břehu, ale o týden později jsou ukrajinské síly v oblasti stále aktivní.