Středoškoláci odmítají vojenský výcvik i případnou válečnou obranu Česka

Proti nějaké formě vojenské služby v Česku se v anketě Seznam Zpráv vyslovily téměř dvě třetiny středoškoláků. Pokud by však podobná povinnost skutečně nastala, i tak zůstává odpor u více než třetiny studentů. Čtvrtina by považovala za přijatelnou délku měsíc služby, stejný podíl i půlrok.

Podobně velký odpor jako proti vojenské službě panuje i v případě nutnosti zapojit se do obrany státu. Tuto možnost odmítají tři pětiny dotázaných studentů.

V dotazníkovém šetření odpověděly dvě stovky středoškoláků, přičemž většinu tvořily ženy. 71 procent středoškoláků uvedlo, že jim už bylo 18 let, zbytek studentů ještě plnoletosti nedosáhl.

Na otázky Seznam Zpráv odpovídali studenti brněnského Gymnázia na Slovanském náměstí, dále pak studenti brněnské Střední školy technické a ekonomické v Olomoucké ulici, Gymnázia Jana Palacha v Praze, Střední pedagogické školy a Střední odborné školy služeb v Mladé Boleslavi a Gymnázia, Střední odborné školy a Vyšší odborné školy v Novém Bydžově.

Analytik pražského Centra transatlantických vztahů při Vysoké škole CEVRO a bývalý náměstek ministra obrany Daniel Koštoval připomíná, že branná povinnost v Česku platí pro muže i ženy od 18 do 60 let.

„Myslím si, že nechápou, že by se jich nikdo neptal, zda chtějí, nebo ne. V nejhorším okamžiku by museli být zmobilizovaní,“ upozorňuje Koštoval.

Dodává také, že by stát měl přistupovat jinak k mladé generaci už v rámci výuky.

„Kdyby lidé už od základní školy dostali ucelenou informaci, co všechno to obnáší, jaké jsou v Česku zákony, a poté se to na střední škole dál rozvinulo a v 18 letech by lidé dostali stejně jako třeba ve Švédsku e-mail, kde by jim bylo vysvětleno, že se na ně od 18 let vztahuje branná povinnost, a je tam třeba nabídka služby, pak by to bylo něco jiného,“ dodává.

Podobně velký podíl, jako je proti vojenské službě, by se pak v případě nutnosti ani nezapojil do obrany státu. Tuto možnost zvolily tři pětiny dotázaných.

Dotazníku Seznam Zpráv se zúčastnily necelé dvě stovky studentů různých středních škol z celé republiky. Ti by v drtivé většině – 85 procent – preferovali vojenskou službu v dobrovolném režimu.

Studenti také mají poměrně jasno v další otázce – jestli by účast na vojenském cvičení měla být podmíněna finanční odměnou. Pro tuto variantu se vyslovily tři čtvrtiny respondentů.

Jako pozitiva potenciální vojny nejčastěji středoškoláci uváděli přípravu na krizové situace a zlepšení fyzičky. Naopak negativa vidí zejména v narušení osobního života, odloučení od rodiny, ale i zanedbání školy nebo práce.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v podcastu Seznam Zpráv Ptám se já řekla, že vláda o povinných odvodech neuvažuje, není to prý na pořadu dne.

„Rozhodně nebudu ministryní obrany, která by tady někomu nařizovala povinné odvody. Říkat něco o povinných odvodech, to je něco, co žádný z ministrů vlády Petra Fialy nemá v plánu, nemá to v plánu ani pan premiér,“ řekla v rozhovoru Černochová.

Mírnila tak některá vyjádření náčelníka generálního štábu Karla Řehky. „Trošku bych někde ubrala, na druhou stranu si myslím, že bychom lidem neměli situaci malovat na růžovo. Když to beru komplexně, tak pan náčelník generálního štábu ty věci říká prostě bez obalu.“

Řehka naposledy minulý týden na tiskové konferenci na velitelském shromáždění odpovídal na dotaz, jestli armáda plánuje v budoucnu nějakou formu výcviku.

„Neříkal jsem, že zavedeme vojnu. Stojím si za tím, že někdy v budoucnu opravdu Česká republika bude muset zvážit nějaké jiné formy, ať už povinné, nebo dobrovolné služby, nebo mechanismu, který nám bude generovat dostatek záloh, protože ten nemáme. To je diskuze, nad kterou se v armádě intenzivně zamýšlíme. Díváme se, jaké jsou modely ve světě,“ uvedl Řehka.

Šéf armády upozornil, že armáda není schopna generovat dostatečný počet záloh, které by byly v případě potřeby rychle k dispozici.

„To je výzva dneška. Výzva, která se dlouhodobě neřešila. Tím, že jsme zrušili základní vojenskou službu, což celkem chápu, a byla v té podobě neudržitelná, tak nikdo neřešil, jak to bude se zálohami,“ popisuje současný problém ohledně personálního stavu armády.

Podle Řehky každý rok ubývá 40 tisíc záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné.

Aktualizace: V textu jsme zdůraznili, že data vycházejí z ankety Seznam Zpráv. Nejedná se o reprezentativní vzorek středoškoláků.