Chtějí zpátky výhodnější sazbu pro tepelná čerpadla. Platili by to ostatní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Za regulovanou část elektřiny nyní odběratelé platí více než kdy dřív. Nejvyšší nárůst však od ledna pocítili majitelé tepelných čerpadel. Pro jejich distribuční sazbu D57d činil meziroční nárůst ceny distribuce, systémových služeb, poplatků za obnovitelné zdroje a platby za jistič cca 200 procent.

K navýšení regulované složky má námitky hlavně Asociace pro využití tepelných čerpadel (AVTČ), která podle svých slov za poslední tři měsíce obdržela přes padesát dotazů ohledně nových plateb, které u majitelů tepelných čerpadel vyvolaly pochybnosti o úspornosti čerpadel, jejichž nákup stát z důvodu energeticky šetrného způsobu vytápění podporuje dotačními programy.

„Přístup Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vzbudil pozdvižení ihned po oznámení letošních cen regulované části elektřiny. Téměř tři měsíce se tedy snažíme upozorňovat na možné dopady přístupu, dle kterého mají na obnovitelné zdroje nejvíce doplácet ti, kdo do nich sami nejvíce investují, zatím ale nevidíme snahu ani o hledání kompromisu,“ upozorňuje předseda AVTČ Radek Červín.

Asociace se proto chystá obrátit na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) a ERÚ ohledně cenové politiky pro „čerpadláře“. Zatím spolu tyto tři strany nejednaly, jejich schůze je naplánovaná na polovinu března.

Zlevnění bude asociace požadovat hned ve dvou položkách regulované složky ceny. Jednak navrhuje snížení poplatku za obnovitelné zdroje pro sazbu D57d o polovinu, což by za MWh vycházelo na 299,5 Kč s DPH (247,5 Kč bez DPH).

Průměrná spotřeba domácnosti s tepelným čerpadlem činí osm MWh ročně. Snížením POZE o 50 procent by tak ročně ušetřila 2396 Kč včetně DPH (1980 Kč bez DPH).

Asociace chce zároveň ERÚ přesvědčit, aby více zvýhodnilo sazbu D57d oproti ostatním tarifům. Historicky totiž byla výhodnější za účelem podpory tepelných čerpadel. Ovšem odběrná místa se sazbou D02d, která elektřinou jen svítí a vaří, léta doplácela na ty, kteří využívají takzvaný otopný tarif, tedy na ty, kteří topí například čerpadlem či elektrokotlem.

Proto byly jednotlivé položky v ceně elektřiny u sazby D57d nižší než u ostatních, a to jak v regulované složce, tak u silové elektřiny. Vyšší náklady na elektřinu způsobovala vyšší spotřeba, která se u vytápění pohybuje kolem osmi MWh ročně. „Meziroční nárůst celkové platby je v případě tarifu D57d a průměrné spotřeby elektřiny přibližně 2,8 tisíce korun bez DPH za rok,“ říká mluvčí MPO Marek Vošahlík.

V roce 2024 je z navýšení regulované složky pro vytápění elektřinou patrné, že se rozdíl mezi otopným tarifem a sazbou pro běžnou spotřebu začal narovnávat. To se ale AVTČ nelíbí. „Naším cílem je obnovit původní poměrovou hladinu mezi sazbami D57d a D02d. Nechceme zavádět žádné novoty, chceme jenom vrátit původní stav, který měl smysl a byl součástí energetické rovnováhy mezi tarify,“ popisuje Červín.

Pokud by ale jakékoli kategorii zákazníků byla cena proudu snížena, musel by ji někdo zaplatit. „Vláda by musela svým usnesením navýšit příslušné prostředky státního rozpočtu. Konkrétně dotace na úhradu služeb distribuční soustavy a služeb přenosové soustavy na podporu elektřiny, na úhradu provozní podpory tepla, přechodné transformační podpory tepla a podpory biometanu,“ říká mluvčí ERÚ Jan Hamrník.

Pokud by k tomu došlo, regulátor by odběratelům s příslušnou sazbou mohl poplatky změnit. „ERÚ by vydal cenové rozhodnutí, v rámci kterého by nové usnesení zohlednil,“ dodává.

Celkové náklady na proud letos majitelům tepelných čerpadel vzrostly zhruba o třetinu oproti roku 2022, kdy cenu elektřiny mimořádně nedotoval stát. „Je to dáno tím, že primárně rostou ceny spojené s odebraným množstvím elektřiny, jako je složka ceny na podporu elektřiny z POZE, cena za systémové služby a také variabilní cena zajišťování distribuce elektřiny kryjící náklady na ztráty,“ vysvětluje Hamrník.

Na opatřeních, jejichž cílem je nárůst regulované složky zmírnit, pracuje MPO dlouhodobě. „Proto jsme mimo jiné vypsali dotační výzvu na posílení distribuční soustavy, ve které je připraveno 6,7 miliardy korun. Díky zefektivnění provozu elektrické soustavy přispěje ke zmírňování růstu regulované složky ceny elektřiny také již platná novela LEX OZE II a dále novela LEX OZE III,“ říká Vošahlík.

Průměrné roční náklady na regulovanou složku se letos zvedly meziročně o 10 023 Kč na 19 574 Kč. Od října 2022 do prosince 2023 totiž stát platil poplatky za obnovitelné zdroje a vzal na sebe i část dalších nákladů na distribuci.

Lidé, kteří své domy elektřinou i vytápějí, mají také dvoutarifní sazbu. Ve vysokém tarifu se cena distribuce jedné MWh oproti loňsku zvedla o 428 Kč, v nízkém tarifu (noční proud) se zvýšila o 313 Kč za MWh. Nejvíce se v rámci D57d zvedla platba za jistič, a to o 857 Kč za rok. Loni přitom meziročně vzrostla jen o 15 Kč.

V důsledku navýšení regulované složky se tak podle Červína může snížit zájem o tepelná čerpadla, přestože je stát dotačně podporuje.