Povinné odvody rozdělují Čechy. „Je mi z toho smutno,“ říká Foltýn

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Více než dva tisíce Čechů v únoru odpovídaly ve Výzkumníku Seznamu na otázku, zda souhlasí s povinnými odvody do armády. Z odpovědí je jasné, že téma silně rozděluje českou společnost.

Z dat vyplynulo, že 45 procent Čechů s odvody spíše nebo určitě nesouhlasí. Naopak určitě nebo spíše pro je 43 procent dotázaných. Dvanáct procent Čechů odpovědělo, že neví.

Hned na úvod je nutné připomenout, že k vojenským odvodům by stát mohl sáhnout, pokud by byl vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav.

Občanovi České republiky vzniká branná povinnost dosažením 18 let věku, službu v armádě může v případě ohrožení státu či válečného stavu odmítnout z důvodu svědomí nebo náboženských důvodů.

Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn ve vyjádření pro Seznam Zprávy komentoval výsledky sběru dat. „Mně je z toho trochu smutno, protože je výsledek obdobný, asi jako kdyby se hlasovalo o daních. Kdybychom si hlasovali, zda chceme, nebo nechceme platit daně, tak také spousta občanů řekne, že je platit nechce. Bez daní stát fungovat nemůže,“ srovnává Foltýn výsledky ohledně odvodů s daněmi.

„Pro mě je nepředstavitelné, že někdo neakceptuje svoji povinnost bránit suverenitu a celistvost svého státu. To nedokážu pochopit a příčí se mi to jen byť akceptovat,“ přidává svůj názor.

Svůj pohled na výsledky průzkumu přidává i Jan Ludvík z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Myslím si, že velkou roli hraje to, že řada lidí má odvody ztotožněné s povinnou vojenskou službou a nechápou ten rozdíl. Odpor je často vyvolaný tím, že si lidé představují, že odvody jsou proto, aby někam na rok povinně nastoupili na vojnu,“ vysvětluje Ludvík.

Prezident Petr Pavel v neděli podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby.

„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády. Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl Pavel.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v první řadě ubezpečuje, že se v žádném případě nechystá zavedení povinné vojny.

„Prezident republiky zmínil v souvislosti s odvody ‚administrativní úkon‘. Na tom pracujeme,“ uvedla ve vyjádření pro Seznam Zprávy. „Minulý rok jsme již provedli změnu příslušného zákona, která umožňuje získávání informací o občanech z registrů státu. A nyní již vzniká informační systém pro řízení obrany, který propojí různé registry a systémy tak, aby armáda měla i v době míru data o občanech a byla připravena na krize.“

Černochová také připomíná, že odvody jako takové je možné provádět až po vyhlášení nejvyšších krizových stavů a neobejdou se bez lékařské prohlídky a následného výcviku.

„Proto byl zaveden i institut dobrovolného předurčení, kdy občan dá souhlas s tím, že může být odveden po rozhodnutí vlády již v době míru. Armádě zároveň předá data o sobě a svém zdravotním stavu. Zároveň interně vedeme debatu, jak lidi dále motivovat k dobrovolnému a aktivnímu zapojení do přípravy na obranu státu ještě v době míru tak, aby armáda měla vyšší počet záloh.“

Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý vysvětluje, co si pod pojmem administrativní odvody představit.

„Je to získání přehledu o zdravotním stavu, vzdělání nebo schopnostech člověka. Tím celý proces skončí a jenom v případě, kdy by skutečně došlo k nějakému válečnému ohrožení České republiky, pak teprve by začal mobilizační systém fungovat,“ řekl Seznam Zprávám.

Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30 tisíc vojáků z povolání a 10 tisíci příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27 982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4300 vojáků aktivní zálohy.

Po zrušení základní vojenské služby, jejíž obnovení je považováno za společensky nereálné, nyní podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky každý rok ubývá 40 tisíc záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česko proto podle něj bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. Zmínil například dobrovolnou dočasnou službu.

Výzkum proběhl na platformě Výzkumník Seznam v únoru 2024 a zúčastnilo se ho 2178 respondentů. Respondenti nejsou vybráni jako náhodný reprezentativní vzorek, ale následně jsou výsledky průzkumu naváženy tak, aby jejich soubor jako celek odpovídal základním demografickým ukazatelům za Českou republiku (pohlaví, věk, bydliště). Zároveň jsou výsledky srovnávány a případně dovažovány na již zveřejněné reprezentativní průzkumy relevantních agentur na daná témata.