Peníze na účtu do 10 sekund po celé EU: Banky se zapotí, aby příkaz splnily

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Evropská unie chce rozhýbat ekonomiku a zefektivnit finanční systém tak, aby nepokulhával za státy, jako je Indie či Brazílie. Evropský parlament tak první únorový týden schválil zákon, který nařizuje všem poskytovatelům plateb, aby převody peněz od svých zákazníků realizovaly jakýkoliv den včetně víkendů a svátků takřka okamžitě, respektive do 10 sekund.

Země platící eurem by mohly nový zákon přijmout do konce roku, země mimo eurozónu by se novým nařízením měly řídit v roce 2026. Poplatky za okamžité platby nesmí být vyšší než u běžných kreditních transakcí.

Evropa si od takového kroku slibuje, že ušetří spotřebitelům (obyvatelům a firmám) peníze a bude pružnější i konkurenceschopnější. Podle odhadu Evropské komise proběhlo na konci roku 2021 pouze 11 procent převodů v EU v režimu okamžitých plateb. V evropském finančním systému dále podle komise každý den uvázne na cestě zhruba 200 miliard eur (cca 5,1 bilionu Kč). Zamrzlé peníze způsobují lidem i podnikům ztráty.

„V éře digitální transformace představují okamžité převody maják efektivity a pohodlí a dláždí cestu pro bezproblémové a propojené evropské finanční prostředí. Jejich rychlé provádění a přeshraniční dostupnost umožňují jednotlivcům a podnikům provádět transakce s bezkonkurenční rychlostí a flexibilitou, čímž podporují integrovanější a dynamičtější ekonomiku EU,“ řekl serveru Renew Europe lotyšský europoslanec Ivars Ijabs.

Komisařka EU pro finanční služby Mairead McGuinnessová k tomu dodala, že: „V této oblasti nejsme průkopníkem: nařízení umožní EU dohnat mezinárodní trhy, jako je Brazílie, Indie, Austrálie a Spojené království, kde okamžité platby rychle rostou.“

A co toto nařízení znamená pro Česko? V současné chvíli nabízí okamžité platby 14 tuzemských bankovních institucí. Většina z nich tak umožňuje (obvykle zdarma) svým klientům už dnes v rámci republiky převod v režimu 24/7 za několik sekund v případě, že je odesílatelův i příjemcův peněžní ústav zařazen do režimu okamžitých převodů v rámci systému mezibankovních plateb Certis.

Pokud společnost v režimu okamžitých plateb není, což se týká například stavebních spořitelen, záložen, ale i Max banky nebo UniCredit Bank, tak platbu, kterou uhradíte v pátek večer, dostane adresát až v pondělí. Pokud by však na pondělí připadl státní svátek, počká si ještě déle.

Na první pohled by se tak mohlo zdát, že pro většinu tuzemských peněžních ústavů nebude těžké vyhovět nové evropské normě, když už většina z nich okamžité platby umožňuje. Opak je však pravdou. Rozšíření na celou Evropskou unii je bude stát nemalé náklady.

Jednak proto, že plnohodnotně zatím okamžitý převod peněz nezavedl žádný z bankovních domů (odvolávají se na případné technické přestávky, takže nemohou garantovat okamžitou platbu) a také proto, že s převodem peněz do zahraničí souvisí mnohem větší ochrana transakcí.

„Dopad na banky bude skutečně velký hlavně v souvislosti se zákonem AML (viz box níže, pozn. red.), protože okamžité platby se velmi složitě zadržují, i když je jejich omezení obvykle nastaveno na 50 000 eur. Velký dopad bude mít nařízení také na IT systémy bank, které budou muset začít fungovat ve vteřinách. Složitá bude pro banky i domluva s jejími korespondenty, protože ne všechny banky jsou přímo napojeny do ECB a jejího vypořádacího systému,“ vysvětluje Matěj Novák, člen představenstva České fintech asociace a zároveň zakladatele a šéf platební společnosti Easychange, která zprostředkovává platby do zahraničí.

Podle něj budou banky nuceny investovat do změny předpisů a IT systému obrovské částky, aby nedocházelo k podvodům, protože útočníci budou schopni ve vteřině převést prostředky přes celou Evropu. Finanční instituce však na takovéto službě nic velkého nevydělají, protože zpoplatnění bude velmi složité a v rámci konkurenčního boje prakticky nemožné.

Že banky čeká velká práce i investice, je přesvědčen také Kamil Kouba, bývalý policejní vyšetřovatel u protikorupční policie, který je nyní lektorem v oblasti prevence praní peněz a financování terorismu v rámci AML Academy, kterou založil.

„Doba se zrychluje a je třeba se tomu přizpůsobit. Rychlé platby ale s sebou samozřejmě nesou velká rizika. Nicméně zákon počítá s tím, že každá transakce musí být rekonstruovatelná, tedy že stopa po ní zůstane navždy. Věřím však tomu, že ačkoliv to nebude z hlediska přípravy jednoduché. Tak doba na přípravu bank u regulátorů bude dostatečná na to, aby se na přijetí nových pravidel připravily,“ řekl pro SZ Byznys Kouba.

A co si o novém nařízení myslí samotné banky? „Implementace zahraničních okamžitých plateb vyžaduje na naší straně poměrně robustní změny a investice v řádu nižších desítek milionů korun v rámci naší stávající platební infrastruktury. Přijímání a odesílání zahraničních plateb v eurech v okamžitém režimu ale umožníme v termínu, který nám stanoví EU regulace, tedy v průběhu roku 2026,“ uvedl šéf komunikace České spořitelny Filip Hrubý.

S velkými investicemi počítá také ČSOB. „Nová legislativa pro nás bude znamenat nemalé náklady na vybudování infrastruktury pro procesování okamžitých plateb v rámci EU (SEPA Instant Payments), součástí tohoto procesu je samozřejmě i implementace kontrolních mechanismů pro zajištění maximální bezpečnosti zpracování, kontroly na praní špinavých peněz a kontroly na sankční seznamy,“ říká mluvčí banky Michaela Průchová.

Podobně mluví i Komerční banka. „Nová legislativa si vyžádá nemalé implementační náklady na vybudování celé infrastruktury pro provádění okamžitých plateb v eurech, podobně jako si to vyžádalo zavedení tuzemských korunových okamžitých plateb. A k tomu i dodatečné náklady pro nastavení pravidel pro kontrolu, aby nebylo možné provádět okamžité platby v eurech na/z účtů klientů vedených na sankčních seznamech, jak tato legislativa vyžaduje, proti praní špinavých peněz a přecházení podvodů v oblasti platebního styku,“ shrnuje mluvčí banky Šárka Nevoralová.

S náročnou přípravou počítá i Air Bank, která spolu s Českou spořitelnou patřila k prvním bankám, které okamžité platby v rámci Česka umožnily. „Povinné zavedení okamžitých SEPA plateb bude znamenat náročný vývoj s dopadem na valnou většinu stávajících procesů, a i do těch nových, které v rámci dané změny budou stanoveny,“ říká mluvčí Jana Pokorná.

S dalšími náklady počítá i Banka Creditas, ale podle šéfky její komunikace Lucie Brunclíkové nebudou závratné. Trinity bank si náklady teprve analyzuje a mBanka a UniCredit Bank se k této otázce zatím nechtějí vyjadřovat.

Patrně nejdál je nyní v přípravách Fio banka, která sice počítá s tím, že nový zákon zabere čas programátorům, testerům i právníkům a tím zvýší náklady banky, ale už ví, že je bude nabízet klientům zdarma a do některých států to půjde už mnohem dřív, než nařizuje EU.

„Jelikož brzy chystáme spuštění okamžitých eurových plateb v rámci naší Slovenské Fio banky, nabídneme tuto možnost rovnou i českým klientům. Ti tak budou moci posílat eurové platby okamžitě do všech bank, kterou jsou v systému již teď zapojené. Postupně se pak budou možnosti rozšiřovat do dalších zemí Eurozóny, posléze celé Evropy dle termínů vyhlášených nařízením,“ říká mluvčí Fia Jakub Heřmánek.

Na rychlé platby do zahraničí se však už také připravuje Partners Banka. „Okamžití platba jak uvnitř banky, tak v rámci bank v ČR trvá pár vteřin. Platby v zahraničí budeme poskytovat po oficiálním startu banky na začátku března. Začínat budeme s limitem 100 tisíc korun na jednu platbu a budeme ho následně zvyšovat,“ říká Michal Skalický, ředitel denního bankovnictví Partners Banky.