Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Migrace, zastavení „zeleného šílenství“ nebo zachování práva veta jsou hlavní body, se kterými se chce hnutí ANO dostat do evropského parlamentu.
A čelí kritice, že se svými tématy a rétorikou příliš posouvá do nacionalistických vod. Ostatně kvůli tomu nechtějí za hnutí znovu kandidovat současné europoslankyně Dita Charanzová nebo Martina Dlabajová.
„Já si myslím, že je to trošičku přehnané. Samozřejmě vyhodnocujeme některé věci, jako je Green Deal nebo migrační pakt. Třeba v energetice si přece musíme umět přiznat, že nemůžeme být plně závislí na obnovitelných zdrojích. A pak musí přijít někdo, pardon, že to tak řeknu, trošku s těmi nacionalistickými nebo vlasteneckými věcmi a chránit zájmy státu, odkud pochází,“ říká jednička ANO Klára Dostálová v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Jste lídr hnutí ANO do eurovoleb vy, nebo Andrej Babiš?
Já jsem lídr. Ale samozřejmě očekávám, že na kampaň budu jezdit s panem Babišem.
Já jen že Andrej Babiš na sněmu ANO říkal, že on povede hnutí do evropských, krajských i sněmovních voleb.
Ano, tak pan Babiš je ikona hnutí ANO. Myslím si, že všem kandidátům, ať už do krajských voleb nebo do eurovoleb, určitě pomůže.
Neobejdete se bez něj?
Otázka je, jestli se chci obejít bez něj. Já jsem s ním absolvovala hodně kontaktních kampaní a musím říct, že se mi to líbilo. Takže já se na to těším.
Proč jste nakonec jednička kandidátky za ANO zrovna vy?
Asi proto, že jako ministryně pro místní rozvoj jsem měla na starosti dotace a hodně dalších aktivit, které se týkají Evropské unie. A jednou z velkých výzev nového europarlamentu bude nový víceletý finanční rámec. Já jsem vyjednávala několik programovacích období a jsem už takový inventář evropských fondů.
Proč není lídrem nikdo z vašich současných europoslanců? Nevysloužili si to svou prací?
To asi není otázka na mě, nejsem ani členkou ANO. Ty lidi nominovaly jednotlivé regiony a spousta regionů nominovala mě, protože mě znají z domácí scény. Kolegové europoslanci dělají velmi dobrou práci, ale v tomhle případě je možná bližší košile než kabát. A také se v regionech bavili o tom, že by byl vhodný někdo, kdo si umí otevřít pusu.
„Za trest vás poplivu“
Minule jste měli šest mandátů. Tři výrazné ženy – Dita Charanzová, Martina Dlabajová a Radka Maxová – od vás odešly, případně už za vás nechtějí kandidovat. Čím to, že od vás tito lidé odchází a zůstávají spíš mediálně neviditelní europoslanci?
Tam je to skutečně postavené na tom, že lidé musí získat nominaci, musíte oslovit regiony. A ani Dita Charanzová, ani Martina Dlabajová ji nedostaly.
Tak ony spíš říkají, že se rozešly s hnutím názorově. Že je ANO čím dál víc nacionalistické, populistické.
Mně se nelíbil ten postup, protože podle mých informací Dita Charanzová zájem pokračovat měla, ale nedostala nominaci. Ale do mediálního světa se to pak pouští tak, že má k ANO výhrady. Nedostala jsem nominaci, tak vás za trest poplivu. To se mi nelíbí.
Ale není to přece jen škoda, že hnutí o tyto lidi přichází? To není jen Dita Charanzová, podle serveru Politico jedna z nejvlivnějších žen Unie, stejné to bylo i s panem Teličkou.
Tak to je jejich volba. Já si nemyslím, že bychom se až tak rozcházeli v názorech. Samozřejmě některá vyjádření, která máme, jsou trošku zkratkovitá, abychom jasně lidem řekli, že jsme tady pro to, abychom se snažili ubránit české zájmy.
Takže vy nemáte pocit, že by se v hnutí dělo to, co tito lidé popisují? Že by bylo víc konzervativní, víc nacionalistické?
Já si myslím, že je to trošičku přehnané. My jsme členem liberální frakce ALDE, kde jsem přesvědčená o tom, že slovo liberální znamená hlavně svobodný. Ano, my teď samozřejmě vyhodnocujeme některé věci, jako je Green Deal nebo migrační pakt. Třeba v energetice si přece musíme umět přiznat, že tady prostě nikdy nebude dostatek sluníčka ani dostatek větru, abychom byli plně závislí na obnovitelných zdrojích. A pak musí přijít někdo, pardon, že to tak řeknu, trošku s těmi nacionalistickými nebo vlasteneckými věcmi a chránit zájmy státu, odkud pochází.
Vy zmiňujete liberální frakci jako důkaz, že kritika není oprávněná. Ale právě z té frakce zaznívají obavy, kam vlastně ANO směřuje, a jestli se tam i nadále hodíte.
Samozřejmě všichni čekají, co se bude dít po volbách. Ale já sama nemám žádný problém tam být a debatovat třeba o podobě migračního paktu.
Migraci máte jako jeden z hlavních bodů kampaně, ale migrační pakt už přece bude hotový, až přijdete. To už nebude rozhodovat nový europarlament.
To je o revizích, nový evropský parlament se na to znovu může podívat. Já ho a priori neodsuzuji, protože je tam spousta dobrých věcí. Ale ta nová podoba, která je teď schválená, to je pozvánka pro kdekoho. A my musíme být ten, kdo udává tón, koho tady chceme.
Takže sotva se na tom Evropa shodne, vy to chcete znovu otevírat?
Stejně jako budeme chtít revizi Green Dealu.
„Migranti do chalup“ neříkáme
K němu se ještě dostaneme. Já jsem si prošla program ANO z minulých eurovoleb a píše se tam následující: „Odmítáme se podílet na zveličování strachu z potenciálních bezpečnostních rizik, neboť takovéto podněcování vede k nárůstu extremismu a xenofobie.“ A chci se zeptat, vzhledem k tomu, že migrace má být vaše hlavní téma, jestli takovouto větu najdu i v tom novém programu.
Takovouto asi úplně ne vzhledem k tomu, jak se ilegální migrace vyvinula. Já třeba nedokážu pochopit, proč vlastně nedokážeme zabránit ilegální migraci na moři.
Tak lodě asi potápět nebudeme.
Ano, ale proč ty prázdné lodě zase pouštíme zpátky? Co čekáme, že se stane? A já chci prostě debatovat ochranu těch vnějších hranic, která nefunguje.
Jde mi o to, že kdysi jste si do programu dali „zveličování rizik“ a o pár let později Andrej Babiš v kampani strašil, že Piráti nám nastěhují migranty do chalup. Můžete zaručit, že takové věty v této kampani neuslyšíme?
Vždycky budeme bojovat za to, aby si členské země vybíraly, kdo na jejich území přijede. Ne že se nám sem a priori navalí tisíce uprchlíků, nebo se budeme muset vyplácet.
No ale uprchlíci zkrátka jsou a když poslouchám vašeho předsedu, tak nechce ani kvóty, ani se vyplácet. Tak nevím, jaké je tedy řešení?
Jsme proti povinné solidaritě, protože povinná solidarita je absurdní spojení těchto slov. My jsme pro to být solidární a bavit se třeba o nějakém společném rozpočtu, o centru v nějaké třetí zemi, kde lidé dostanou vzdělání a my si řekneme, koho dobrovolně přijmeme. Já s Andrejem Babišem byla na několika debatách a tam o chalupách a migrantech nikdy nic nezaznělo.
Ale tu kampaň si všichni pamatujeme.
No, dobře. Ale teď jsme si všichni vědomi toho, jaká je situace. Nenasazujte panu Babišovi nějakou psí hlavu. Tohle na debatách s lidmi nezaznívá, naopak říkáme, že je nesmysl vystupovat z Evropské unie, že migrace má tyhle konsekvence, že tam je spousta dobrého, ale že není možné, abychom se vypláceli nebo nám sem někdo lifroval tisíce lidí.
Je Green Deal zelené šílenství?
Green Deal je dohoda o lepším životním prostředí. Nedovedu si představit, že by někdo tu všeobecnou dohodu rozporoval.
Tak co je tedy to zelené šílenství, kterému chcete v Evropě zabránit?
Nástroje, které k tomu vedou. Když se na samém začátku Green Deal schvaloval, v roce 2019…
…což schválil Andrej Babiš.
Ano, ale taky je potřeba doříct, že tam prosadil jádro jako bezemisní zdroj a zároveň to, že těch 55 % neplatí pro každou členskou zemi, ale pro Unii jako celek.
Což znamená přesně co? Že ta opatření má udělat někdo jiný a my se jen povezeme?
Ne, to ne. Ale každá země byla na jiné startovací čáře, každá země má jiné problémy a možnosti. Každá země si musí utvořit vlastní energetický mix tak, aby pomalými kroky dospěla ke společnému cíli. Všichni musíme naplňovat cíle, ale každý jsme jinde.
Zlepšovat životní prostředí vlastním tempem.
A protože ďábel je skryt v detailu, problém jsou konkrétní opatření, která naráží na konkurenceschopnost podniků. Povede to samozřejmě k tomu, že se bude strašným způsobem zdražovat všechno. Taky je potřeba to posoudit ve světle toho, co se tady dělo: covidová krize a válka na Ukrajině. Musíme reflektovat aktuální dění, trochu přibrzdit ty kroky a zreálnit to.
A co to konkrétně znamená pro Českou republiku?
Pro nás je zásadní dobudovat jádro. I za cenu toho, že se třeba posunou těžební limity na uhlí, protože nemůžeme být závislí na nákupu obnovitelných zdrojů odjinud. A nemůžeme za každou cenu všechny ty povinnosti hodit na lidi.
Já si nemůžu pomoct – ANO schválí cíle jako celek, ale když mají přijít konkrétní opatření, tak jste proti. Tak si říkám, jaký je tedy váš recept, jak těch cílů dosáhnout?
Souhlasíme třeba s tím, aby stát z modernizačního fondu dával lidem peníze na dobrovolné zateplování, nebránila bych se nějakým motivacím na elektromobily. Ve městech bychom skutečně mohli zakázat vjezd aut se spalovacími motory nebo to nějak zpoplatnit, ale zase nezakazovat spalovací motory úplně. Určitě nerozporujeme, že chceme lepší životní prostředí, ale nesmí nás to zničit.
Ale opatření, která tady zmiňujete, ta nás asi k tomu závazku úplně nedostanou. Proč bychom právě my měli mít tempo pomalejší než jiné evropské země?
Každá země musí přispívat tím, co zvládne. A my jsme prostě byli více závislí na tom uhlí. Celá Evropa se na to také musí podívat trošičku rozumněji v kontextu toho, aby se z nás nestala jenom nějaká oáza, kam se bude jezdit na dovolenou, ale zmizí odsud veškerý průmysl. Já bych se držela cíle, který se teď deklaroval v Dubaji: stanovili jsme si cíle do roku 2050 a nechme na státech, jak k tomu dospějí.
