Nový prezident bude tvrdší k Rusku, říká finský politolog

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Najít svou pozici v NATO, uhasit krizi na 1300 kilometrů dlouhé hranici s Ruskem a reagovat na klimatickou krizi. Takové výzvy čekají nového finského prezidenta Alexandera Stubba, který se úřadu ujme na začátku března.

Pětapadesátiletý konzervativec je považován za proevropsky orientovaného politika. Ve volbách vystupoval jako zastánce užší spolupráce s NATO než jeho protikandidát Pekka Haavisto, prosazoval rovněž silnou podporu Ukrajině.

Právě Stubb bude také prvním finským prezidentem, který bude severskou zemi v Alianci zastupovat. Do NATO se Finsko rozhodlo vstoupit poté, co před necelými dvěma lety vpadli Rusové na Ukrajinu.

„Už za své kandidatury Stubb předesílal, že bude chtít zaujmout v Alianci silnou a velmi aktivní roli. Mluvil o větší ochotě propojit obranu a poskytnout třeba území k přesunu jaderných zbraní,“ popsal pro Seznam Zprávy politolog z Helsinské univerzity Markus Kröger.

Finsko zvolilo svým novým prezidentem Alexandera Stubba. Jaký přístup k zahraniční politice od něj lze očekávat? Bude to pro Finsko nějaká změna?

Ano, čeká se, že v zahraniční politice dojde ke změně. Finsko se pravděpodobně více přimkne k USA a Západu. Dá se také očekávat, že zastane tvrdší pozici vůči Rusku, než tomu bylo u nynějšího prezidenta Sauliho Niinistöa.

Jakým hlavním bezpečnostním výzvám Finsko čelí a jaké kroky navrhuje Stubb k jejich řešení?

Tím hlavním, co bude nový prezident řešit, je zřejmě krize na rusko-finské hranici, kam Moskva posílá migranty, kteří se snaží přejít do Finska. Teď se zdá situace klidnější, ale panují obavy, že až skončí zima, počet těchto žadatelů o azyl se zvýší.

Týkat se ho bude také postoj k válce na Ukrajině a případné obavy z eskalace konfliktu, která by se mohla dotknout i dalších států. To je ostatně jeden z důvodů, proč se země rozhodla přidat k NATO. Očekává se, že Finsko bude dbát na posilování své obrany a úzkou kooperaci s Aliancí.

V neposlední řadě bude Stubb reagovat i na klimatickou krizi, což je téma, které například v kandidatuře vůbec nezaznělo. Pochopitelně to nemusí znít tak akutně jako válka, ale i tohle je pro Finsko velkou výzvou v budoucích letech.

Nový prezident se chystá ujmout vedení při utváření nové role Finska v NATO. Jaká by pod jeho vedením mohla být?

Už za své kandidatury Stubb předesílal, že bude chtít zaujmout v Alianci silnou a velmi aktivní roli. Mluvil o větší ochotě propojit obranu a poskytnout třeba území k přesunu jaderných zbraní.

Pro voliče to bylo poměrně důležité téma, ačkoliv oba kandidáti v druhém kole byli pro NATO. Stubbův pohled je ale vnímán více radikálnější a ne úplně diplomatický, co se týče postoje k Rusku. V jedné debatě odmítl jakékoliv jednání s prezidentem Vladimirem Putinem. Dá se tedy očekávat, že ten prozápadní postoj bude v jeho politice velmi zřejmý.

Jedním z hlavních témat kampaně byla i již vámi zmíněná krize na finsko-ruské hranici. Jak rezonuje finskou společností?

Vláda oznámila, že hranice bude zavřená ještě další dva měsíce, ale ani pak se nedá očekávat, že ji automaticky otevře. Může se ovšem stát, že čím déle bude hranice zavřená, tím hlasitější budou ti, kteří byli zvyklí ji přecházet. A to může být problematické.

Rusko podle mého testuje, jak Finsko na takovou provokaci zareaguje a využívá migraci ve své hybridní válce. V zemi se totiž postoje k zavření hranice mezi politickými stranami úplně neshodují. Někteří oponují tím, že neumožnit žadatelům o azyl překročení hranice je porušování lidských práv.

Právě otázka lidských práv je ale velmi problematická, protože Finsko podepsalo řadu dohod, které mohou být v rozporu s radikálními řešeními této situace. Krajní pravice se naopak velmi vyslovuje pro zavření přechodů. Vláda tak hledá řešení, které by sice krizi vyřešilo, ale zároveň jí pomohlo neztratit podporu doma.

Čelí Stubb také nějakým výzvám v domácí politice?

V těchto dnech jsou ve Finsku velké stávky, které se týkají hlavně služeb. Vláda nyní vystupuje proti odborům a snaží se stávky utišit. Také Stubb se k tomu během kampaně vyjadřoval, ale nedá se očekávat, že by nějak do vládní politiky zasahoval. To není úplně v prezidentově gesci. Všeobecně se do domácí politiky moc nevměšuje a neměl by ani říkat své postoje k vnitřním záležitostem.