Hlavní obsah

Skládky v Dillí představují celosvětovou hrozbu coby ohniska emisí metanu

Foto: Shutterstock.com

Skládka Ghazipur v indickém Dillí.

Obyvatelé Dillí, kteří často dýchají vzduch s nejhorší kvalitou na světě, skládky obecně považují za apokalyptická místa, temné pomníky toho, že se město nedokáže vypořádat s narůstajícím problémem znečištění.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Podle satelitních dat jsou skládky v indickém hlavním městě Dillí celosvětovým ohniskem skleníkových plynů. Skládky se nad Dillí tyčí jako monstrózní hory, na kterých hodují ptáci, mouchy, škůdci a krávy. Vydávají neodbytný zápach hniloby, napsal web The Guardian, s tím, že „hory odpadků“ jsou tak velké, že jsou vidět z celého města.

Na skládkách, které se nacházejí ve čtvrtích Ghazipur, Bhalswa a Okhla, končí denně více než 10 000 tun odpadu z Dillí. Vše od zeleninových slupek po skleněné lahve, plastové obaly, baterie, rozbité hračky a vyřazené oblečení. Skládky jsou podle The Guardianu několik kilometrů široké a více než 60 metrů vysoké.

Skutečná hrozba, kterou skládky v Dillí představují, je však z velké části neviditelná. Satelitní data, která exkluzivně získal deník Guardian, ukazují, že skládky indického hlavního města se staly globálním ohniskem emisí metanu.

Vzhledem k rozšířené kultuře vaření z čerstvých produktů tvoří neobvykle vysoký podíl odpadu vyprodukovaného v Indii takzvaný „mokrý odpad“, jako jsou zbytky jídla a zeleninové slupky. Více než 50 procent odpadků, které se denně v Dillí vyhazují, je biologicky rozložitelných.

Vzhledem k tomu, že v Dillí - městě s 32 miliony obyvatel - není zaveden žádný přísný systém třídění odpadu, „mokrý odpad“ se většinou netřídí a nechává se hnít. Při jeho rozkladu vzniká obrovské množství metanu, který volně stoupá do atmosféry.

Co je metan a kde se bere?

Je to skleníkový plyn, který má daleko větší potenciál globálního oteplování než oxid uhličitý. Jedná se o hlavní složku zemního plynu – uplatnění nachází především jako palivo (např. CNG – stlačený zemní plyn). Člověk k nárůstu množství metanu v prostředí přispívá zejména chovem hospodářských zvířat, spalováním organických materiálů nebo jejich skládkováním.

Zdroj: Arnika

Ekologické důsledky úniků metanu z těchto skládek se stávají dvojnásob ničivými v parných letních měsících Dillí, kdy vysoce hořlavý plyn pravidelně hoří a mění hory odpadků v toxická pekla. Uhašení požárů trvá někdy i týdny a do již tak silně znečištěného ovzduší se dostávají dusivé zplodiny. Lidé žijící v blízkosti těchto míst opakovaně popisují letní měsíce jako peklo. Šestatřicetiletý Mohammad Rizwan, který vlastní obchod v sousedství skládky Ghazipur, řekl, že obyvatelé v okolí jsou „nejnešťastnější lidé v Dillí“.

„Jakmile odpad skončí na skládce, město se zasekne - nelze nijak zabránit produkci metanu, který pak způsobuje všechny ty požáry a znečištění,“ uvedl pro The Guardian Bharati Chaturvedi, zakladatel a ředitel environmentální výzkumné a akční skupiny Chintan, která se zabývá otázkami udržitelného nakládání s odpady v Indii.

Vláda v Dillí sice slíbila, že skládky Ghazipur, Bhalswa a Okhla vyklidí do konce roku 2024. Úřady však zároveň připustily, že každý den přichází obrovské množství neseparovaného odpadu, jeden z úředníků, který nebyl oprávněn hovořit s médii, označil tento termín za „nereálný“.

Doporučované