Hlavní obsah

Na papíře se má Rusko skvěle. Rekordně totiž utrácí za tanky končící na frontě

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Rusko mělo být po uvalení sankcí za napadení Ukrajiny na kolenou. Realita je ale jiná a Kremlu se daří ekonomiku držet nad vodou. „Hezká“ čísla ale vznikají díky ohromnému utrácení za zbraně, píše komentátor BBC Faisal Islam.

Článek

V březnu 2022 se ruský rubl propadl a hodnota korporátních gigantů Gazprom a Sberbank v Londýně klesla o 97 %. U bankomatů v Moskvě se začaly tvořit fronty. Oligarchům byly zabaveny jachty, fotbalové týmy, sídla a dokonce i kreditní karty. Rusko se dostalo do recese.

Byl to bezprostřední výsledek pokusu Západu o finanční tlak na Rusko po invazi na Ukrajinu, píše ekonomický komentátor BBC Faisal Islam. Jádrem bylo zabavení devizových aktiv ruského státu a zejména zmrazení rezerv centrální banky ve výši 300 miliard dolarů (5,5 bilionu Kč).

Uplynuly zhruba dva roky a situace je jiná. V  rozhovoru z tohoto týdne prezident Putin radostně vykřikoval, že Rusko je nejrychleji rostoucí ekonomikou v Evropě. Minulý týden Mezinárodní měnový fond (MMF) zdůraznil odolnost ruské ekonomiky, když zvýšil svou prognózu růstu pro letošní rok z 1,1 % na 2,6 %. Podle MMF rostla loni ruská ekonomika rychleji než celá skupina G7 a v roce 2024 se jí to podaří znovu, shrnuje Faisal Islam.

Nejsou to jen čísla. Patová situace na Ukrajině v loňském roce a očekávání zmrazení konfliktu pomohly Rusku mobilizovat ekonomiku k vojenskému úsilí.

Západní představitelé tvrdí, že tento model je ve střednědobém horizontu naprosto neudržitelný. Otázkou však je - jak dlouho může vydržet?

Rusko totiž najelo na válečnou ekonomiku a rekordně utrácí. Vojenské a bezpečnostní výdaje dosahující až 40 % rozpočtu se vrátily na úroveň pozdní sovětské éry. Státní podpory obyvatelstva byly omezeny, aby bylo na výrobu tanků, raketových systémů a obrany na okupované Ukrajině.

Navíc navzdory západním restrikcím na ruskou ropu a plyn do ruské státní pokladny stále přitékaly peníze. Cisterny nyní míří do Indie a Číny a více plateb probíhá v čínských jüanech než v amerických dolarech.

Ruská produkce ropy zůstává na úrovni 9,5 milionu barelů denně, což je jen o málo méně než před válkou. Země obchází sankce nákupem a nasazením „stínové flotily“ stovek tankerů.

Minulý týden ruské ministerstvo financí oznámilo, že daně z fosilních surovin v lednu překročily úroveň z ledna 2022, tedy z doby před invazí. Pokračující příliv deviz za ropu, plyn a diamanty pomohl zmírnit tlak na hodnotu rublu.

Západ stále tvrdí, že to nemůže trvat dlouho, ale uznává, že Rusko na tom nyní není až tak špatně. Jeden ze světových lídrů nedávno soukromě prohlásil: „Rok 2024 bude pro Putina mnohem pozitivnější, než jsme si mysleli. Podařilo se mu reorganizovat vlastní průmysl efektivněji, než jsme si mysleli.“

Rusko odhaleno

Tato forma hospodářského růstu však zvýšila závislost Moskvy na příjmech z ropy, na Číně a na neproduktivních válečných výdajích. Jakmile poptávka po ropě a plynu dosáhne vrcholu a v příštím roce bude spuštěna konkurenční produkce z Arabského zálivu, bude mít Rusko problém.

Statistické nárůsty hrubého domácího produktu (HDP) z výroby tanků a granátů, které jsou následně vyhozeny do povětří na Ukrajině, také nejsou produktivní.

Strategie Západu byla omezit Rusku přístup k technologiím, zvýšit náklady, omezit příjmy a učinit konflikt dlouhodobě neudržitelným. „Byli bychom raději, kdyby Rusko použilo své peníze na nákup tankerů než tanků,“ cituje BBC amerického úředníka. Na trhu s ropou není cílem této politiky zabránit například Indii v nákupu ruské ropy, ale omezit zisky z tohoto obchodu, které se vracejí zpět do kremelské válečné mašinerie.

Tato odolnost však může trvat přinejmenším do konce letošního roku a vyhovuje Kremlu který čeká na výsledek voleb v USA a případné snížení západní pomoci Ukrajině.

Proto se nyní pozornost obrací zpět ke stovkám miliard zmrazených ruských finančních aktiv. „Když má svět 300 miliard dolarů, proč je nevyužít?“ řekl minulý měsíc ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle něj by všechny zmrazené prostředky měly být použity na financování obnovy Ukrajiny.

Britský ministr zahraničí David Cameron britskému komentátorovi řekl: „Zmrazili jsme tato aktiva. Otázkou je, zda je využijeme.“ Podle něj je použití části těchto peněz vlastně možné označit za zálohu na ruské reparace za jeho nezákonnou invazi na Ukrajinu a mohly by se využít na pomoc Ukrajině a zároveň ušetřit peníze západních daňových poplatníků.

Skupina G7 už požádala své centrální bankéře, aby vypracovali technickou a právní analýzu takového kroku. Centrální bankéři jsou ale znepokojeni.

Pokud totiž budou ruská aktiva zabavena, jaký signál to vyšle dalším zemím, třeba v Perském zálivu, Střední Asii nebo Africe, o bezpečnosti jejich bezpečných rezerv v západních centrálních bankách?

Právě tyto vztahy jsou tepnami globálních financí, ve kterých se točí stovky miliard dolarů používaných k placení za energie po celém světě.

Rusové naznačili, že v případě zabavení majetku podniknou soudní kroky a na oplátku zabaví majetek západních společností zmrazený v ruských bankách.

Válečná ekonomika Rusko nemůže dlouhodobě udržet, ale získala zemi nějaký čas navíc, komentuje situaci BBC. Poté, co Rusko projevilo tuto nečekanou odolnost, se Západ chystá zvýšit sázky. Přesná podoba této finanční eskalace bude mít důsledky daleko přesahující Rusko a Ukrajinu.

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Doporučované