„Já blbec. Prostě jsem naletěl.“ Muž popisuje útok kyberšmejdů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Pan Patrik měl podle svých slov slabší chvilku, kromě jiného byl i nevyspalý.

„Četl jsem si na internetu článek, rozhovor s Křetínským. (Daniel Křetínský, jeden z nejbohatších Čechů, spolumajitel EPH, pozn. red.) A byl tam odskok, jak investuje,“ vzpomíná na incident z minulého týdne.

„Já blbec. Prostě jsem na to naletěl.“

Ve formuláři pod odkazem pak vyplnil jméno, e-mail a telefonní číslo. A čekal na telefonát, který mu měl pomoci zhodnotit finance.

„Hned vzápětí mně zavolal člověk, který měl přízvuk. Sice mluvil česky, ale byl to cizinec a já jsem si už v tu chvíli říkal, že to bude průšvih,“ pokračuje ve vyprávění podvedený.

Jméno Patrik je smyšlené, pravou identitu muže redakce zná. Rozhodla se ji změnit například z toho důvodu, že oběti podvodů se často o tom, že manipulaci podlehly, stydí mluvit.

Skutečně přitom stačí jen drobná nepozornost, techniky podvodníků se neustále zdokonalují a nachytat se může každý. Video níže patří mezi méně dokonalé ukázky, falešné novinové články jsou od pravých často téměř k nerozeznání.

Nicméně zpátky k našemu příběhu. Podvodník pana Patrika lákal na investování na burze, oba muži se dohodli na vstupním poplatku k investicím ve výši dva tisíce korun. Podvodník nadiktoval číslo účtu s tím, že tam pan Patrik má poslat peníze, poté, že se ozve přímo makléř, aby si domluvili schůzku.

„Když ten makléř volal, tak jsem si chystal počítač a akorát jsem to nestihl zvednout. Nicméně jsem mu chtěl na to číslo zavolat zpátky, což nešlo,“ popisuje zkušenost s tím, že to byl moment, kdy to podle něj „už smrdělo“.

Právě tento moment v kombinaci s podezřením panu Patrikovi zachránil dost peněz. Rozhodl se totiž, že si zkusí do vyhledávače zadat zmíněné číslo účtu, na který již poslal peníze. „A prostě on je to transparentní účet, který je dohledatelný kýmkoliv v republice,“ vzpomíná na překvapení.

Tou dobou mu opět zvoní telefon, útočník se nechce možné kořisti vzdát.

„To jsem už zvedl. On mě vyhuboval: ‚Jak to, že nezvedáte telefony, když jsme byli dohodnuti.‘ Ale už cítil, že mu moc nevěřím.“ Na otázku, jak je možné, že peníze skončily na transparentním účtu, zareagoval podvodník se smíchem - že proč ne, že to je úplně v pořádku. Že peníze byly investované na burze a prostě skončily tam.

Oba muži začali hovor ukončovat, podvedený okamžitě kontaktoval banku, na účet které částka odešla. Ta reagovala ochotně, podvedeného v prvním kroku odkázala na majitele účtu.

Ten v první moment také projevoval součinnost. Stačí protokol od policie a peníze vrátí. Pan Patrik tedy šel s policií celý případ sepsat, protokol odeslal. Ale majitel účtu se začal bránit, pravděpodobně ze strachu, že on sám se stává obětí podvodu.

O tom, že je jeho účet používaný k podvodu, vůbec nevěděl. V současné době to řeší s policií, která mu i vysvětlila, co se stalo.

„Klient přepošle na nějaký transparentní účet peníze, aby (podvodníci) věděli, jestli jsou (oběti) ochotny spolupracovat, potom jim tam pošlou aplikaci,“ popisuje svou situaci majitel účtu.

Ten má nyní podle svých slov zákaz peníze vracet, dokud mu to orgány opět nepovolí. Z podvodů na účet přišlo v době psaní tohoto textu minimálně 16 tisíc korun.

V současné době na případu spolupracují jak policie, tak banka pana Patrika i ta, na jejíž účet peníze přišly. Podvedený tak dostane své peníze zpátky, odnáší si cennou zkušenost a nepříjemnost v podobě neustále zvonícího telefonu - útočníci neradi prohrávají.

To, že pan Patrik nestihl zvednout telefon, se tak ukázalo jako štěstí. Následný postup ověření zase jako správný krok.

Podvod, který na něj mířil, je totiž takzvaná falešná investice. Podvodníci zneužívají zpravodajské weby, slavné osobnosti nebo prostě jen aktuální situace k tomu, aby lidi nalákali na investici, která je doslova příliš dobrá na to, aby byla pravdivá.

První investicí to navíc nekončí. Ostatně i proto si mohou útočníci dovolit nechat poslat první prostředky „na zkoušku“ někam, kde na ně nedosáhnou. Jde o zlomek toho, co je jejich reálný cíl.

Pokud by totiž pan Patrik spolupracoval, čekalo by jej kolečko, na jehož konci by pravděpodobně nevěděl, že se stal obětí podvodu. Domnělý makléř by totiž pravděpodobně poslal něco, co by věrně simulovalo skutečnou investiční platformu.

Zpravidla také „na schůzce“, která probíhá online, dostane přístup do počítače oběti, aby si prohlédl bankovnictví. Nebo si přinejmenším zjistí možnosti podváděného.

Na platformě pak oběť vidí, jak se jejím prostředkům daří. Peníze přibývají, vše je v pořádku. Pošle proto další. Později další. A tak může klidně i několik let zásobovat podvodníky financemi. To, co vidí, je skvělé zhodnocení.

Problém nastává až v momentě, kdy se pokusí své peníze vybrat. Podvodníci se začínají vymlouvat, vymýšlejí překážky, kvůli kterým nic poslat nejde. Jednu z výmluv si můžete poslechnout v audiu níže.

Další, poměrně častá, je, že je potřeba dosáhnout určité částky, aby šlo peníze vybrat okamžitě a bez poplatků. Oběť tak obvykle pošle další prostředky ve snaze zachránit to, co již odešlo.

Falešná investice je tak velmi nebezpečná i proto, že mnoho lidí ani neví, že jsou podváděni. Celý proces i s autentickými nahrávkami si můžete poslechnout zde.

Podle statistik bank a policie počty útoků rostou. Jen za loňský rok se podvodníkům podařilo pod nejrůznějšími důvody dostat do bankovnictví 70 tisícům klientů bank, celková škoda útoků, které meziročně vzrostly trojnásobně, je 1,35 miliardy korun.

Podle České bankovní asociace se však útokům daří stále lépe bránit. „Tento pokles je výsledkem kontrolních procesů bank. Moderní technologie, do kterých banky investují významnou část svých rozpočtů, umožňují rychle identifikovat a zastavit podezřelé transakce dříve, než mohou způsobit výraznější škody,“ uvedla na konci ledna Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace.

Zachráněná částka tak i díky preventivním kampaním a edukaci převyšuje celkovou škodu.